Litocha
přečtené 1084
Záznamy z četby pomocí grafických organizérů pro žáky 5.-9. tříd : postava
2015,
Kateřina Šafránková
Tohle je poklad. Očekávané i originální způsoby, jak zpracovat záznamy z četby a proniknout blíže ke knižním hrdinům. Co rádi jedí? Jaké knihy asi mají doma v poličce? Co bude na jejich identifikační kartě? Jaké mají vlastnosti a jak silně se u nich projevují? Co svého nejcennějšího by si uložili do trezoru? Skvělé jsou i příklady vyplněných listů. Jednak poslouží jako návod k vyplnění, jednak mohou být zajímavou inspirací k četbě. (Seznam doporučených knížek je navíc i vzadu v publikaci.) Jako dítě školou povinné by mě vyplňování moc bavilo. Jednoznačně palec nahoru.... celý text
Záznamy z četby pomocí grafických organizérů pro žáky 5.-9. tříd : další nápady
2016,
Kateřina Šafránková
Za mě bomba. Spousta skvělých nápadů na různé úrovni obtížnosti, jak zpracovat dojmy ze čtené/přečtené knihy. Graficky jednoduché, ale zajímavé listy umožňují přistoupit ke čtené knížce na různých úrovních, uplatnit kreativitu, znovu si přečtené prožít a vyjádřit se jinak než opisováním často stažených obsahů z internetu. Je mi líto, že jsem tenhle nástroj neměla k dispozici během mých učitelských let, nápady jsou totiž jak dělané na soustavnou práci. Takový čtenářský deník bych chtěla mít (a možná se do něj pustím a vyrobím si ho).... celý text
Není oko jako oko
2022,
Ivona Březinová
Při vší úctě k Ivoně Březinové by asi měla zůstat spíše u prózy. Básničky jsou (většinou) poněkud klopotné, kolikrát jsou mnohem víc vypovídající spíše doprovodné ilustrace, které mnohdy těch homonym zachycují více a nápaditěji než text.... celý text
Schovej se, kdo můžeš
2019,
Pavel Brycz
Oproti svěžímu prvnímu dílu sešup dolů. Dějově velice řídká kniha, něco se opravdu dělo až v poslední cca třetině knihy. Akce na hřbitově byla vylíčena dost neobratně (přestože vyústění je celkem nečekané). Do logiky příběhu nebudu moc šťourat, ale učitelka by si zasluhovala spíše příjmení Pitomá. A taky mi dost vadilo časté opakování výrazů jako "Klárka, miss třídy" a "vtipálek Bořek". A co ta slečna učitelka? Oproti jiným knížkám to pořád není tragédie, ale i tak se mi z téhle knihy nejvíce líbily ilustrace.... celý text
Písečníci a probuzení krále
2022,
Václav Dvořák
Už jsem si skoro zvykla, že trvá dlouho, než mě autorovy knížky zaháčkují a že se do čtení musím trochu nutit. Tady to kupodivu nenastalo na začátku, který byl poměrně akční, ale později, při rozvláčném líčení každodenního života na akademii. Dokonce jsem knihu ještě před půlkou na několik týdnů odložila, a nebýt letošního tématu výzvy, možná bych se k ní ani nevrátila. Což by byla škoda, protože posledních cca 150 stran jsem sfoukla prakticky na jeden zátah. Co mi vadilo nejvíc? Tomáš. Víc než půlku knížky se choval jako sebestředný spratek bez špetky ohledů, přesvědčený, že všechno ví nejlíp, kterého jsem opakovaně měla chuť proplesknout (a kterému jeho chování v pohodě procházelo). Jeho pátrání po minulosti mě moc nebavilo. A protože ostatní postavy jsou tam víceméně kvůli Tomášovi, aby ho podporovaly, nemají vlastní dějovou linku, nevíme o nich nic moc víc kromě základní charakteristiky, je pak těžké s někým sympatizovat. (Možná je chyba u mě, ale pořád jsem si musela připomínat, která z děvčat je "ta chytrá přes přírodu" a která "ta přes techniku". A Olle mi tam bohužel připadal úplně nadbytečný. A "nepřátelé" mi splývali úplně.) Nejsympatičtější z celé knihy mi tak byl zvědavka. Původně jsem si libovala, že se autorovi povedlo oprostit od Harryho Pottera, ale s ubíhajícím dějem tam společných znaků s především druhým dílem bylo víc, než je mi milé. Přitom autor dokázal, že umí vymyslet i originální příběh a takovouhle berličku nepotřebuje. Doufám, že se v dalším díle nedočkám variace na Azkaban, protože dávám přednost originálnímu Harrymu, který je propracovanější, kompozičně promyšlenější, a navíc mnohem víc odlehčený humorem, jehož je tady pomálu. Přiznávám taky, že sci-fi (zvlášť to vesmírné) není můj žánr, takže i těch opakujících se gravitačních vln, úderů a kopců (nemluvě o jiných záležitostech) na mě bylo místy trochu moc. Příběh jako takový je vymyšlený dobře, obsahuje mnohé působivé scény, solidně do sebe zapadá, ale podle mě mu škodí přílišná délka spojená s jistou už zmiňovanou rozvláčností. Spoustu dětských čtenářů odradí už tloušťka knihy a jiní nejspíš odpadnou v průběhu čtení. Přišlo mi, že udržování čtenáře/Tomáše v nevědomosti je poněkud umělé, nu což, aspoň má být o čem další díl. V závěru mi pár věcí haprovalo, ale jsem ochotna přistoupit na hru a přivřít oči. Líbilo se mi, že Tomáš není king, který všechny poráží s jednou rukou uvázanou za zády a kterému jde, na co sáhne; že si poměrně často natluče, protože se ukousl větší sousto, než zvládne. To bylo příjemně realistické. Ale je těžké udržet se před hranicí, za kterou už hrdina bude vypadat jako ňouma, jehož triumf pak působí spíše jako dílo šťastné shody okolností. A připadá mi, že benevolence vůči jeho domnělým i skutečným eskapádám bylo až příliš. Vyzdvihnout musím i strhující závěr a alespoň letmé naťuknutí některých vážnějších témat (třeba čeho je lidstvo schopno z touhy po moci). Celkově patří kniha i přes jisté vady na kráse k tomu lepšímu, co naši autoři pro tento věk píšou, a věřím, že vytrvalí čtenáři se zájmem o sci-fi si ji mohou opravdu užít.... celý text
