Kristyna95
přečtené 238
Tajný deník - Otevřená zpověď luxusní prostitutky
2011,
Madam Camilla
No, tak co k Madam Camille říct. Do poloviny opravdu zajímavé čtení, pěkně napsané, mělo to tempo, nevadilo mi ani to prokládání se současností. Pak se to už hrozně opakovalo, začalo to místy i nudit a celkově si myslím, že promazání pár stránek (nebo spíš desítek stránek) by knize vůbec nemohlo uškodit. Na čtení mi vadily ale i jiné věci. Ta strašná samochvála byla spíš protivná a místy už i úsměvná, ale vadil mi ten autorčin skoro výsměch směřovaný pracujícím ženám, které jsou tak hloupé, že dělají za pár šupů a mužům dávají zadarmo. To má být nějaký zvrácený moralizování? Hlavně, že se i přes své výdělky klidně i padesáti tisíc za dva týdny zuby nehty nemínila vzdát sociálního příspěvku. To už bylo skutečně směšné. A na to, jak je kniha i docela zbytečně rozsáhlá, jsem stejně jednu věc postrádala: opravdu mě během čtení zajímalo, co její syn. Nejen to, že ho jako malého opouštěla klidně i na dva měsíce v kuse, když odjela za výdělkem do zahraničí, ale věděl o profesi své matky? Pokud ne, co si myslel, že dělá? Pokud ano, nechápu, že by byl s mámou tak zadobře, jak je v knize vylíčeno. Škoda, že zrovna o tomhle se kniha nezmiňuje. Zajímalo by mě to víc, než popis x-tého a x-tého chlapa, se kterými to bylo na jedno brdo.... celý text
Svět malé January
2014,
Michael Schofield
Musím říct, naprosto skvěle napsaná kniha. Je smutné, že v jejím případě nejde ocenit autorovu fantazii a nápaditost nad smyšleným příběhem, ale vzdát obdiv smíchaný s lítostí nad tím, co mu přichystal sám život. Smekám před celou rodinou a přeju jí, aby díky pokrokové léčbě a novým druhům terapie mohla dívenka January jednou žít normální život. Je to čtivé dílko, které může vyvolat smutek, ale určitě také vděk. Protože my si sakra máme čeho vážit!... celý text
Skvrna
2017,
Gillian Flynn
Teda... Přečteno fakt za chviličku, během které se ve mně vystřídalo tolik různých pocitů a myšlenek od "Woow, to je tak strašně super!!!" přes "Hm, tady už je to nějak moc překombinovaný, ne?" a pak zase "Tak to je hustej zvrat, musím rychle zjistit, co bude dál." až konečně k finálnímu "WTF..? Co jako...co má jako todle být? Dělají si ze mě srandu?!" Bylo to, jako kdybych celou dobu čtení seděla u krbu, ve kterém plameny nejdřív tak trochu hřejí, spíš šimrají, postupně rostou a získávají na intenzitě a užuž cítím ty ohnivý jazyky na holé kůži, když v tom...! Studená sprcha. Totálně. Nechápu, proč zrovna autorka, která si celou dobu vedla tak skvěle a fakt moc čtivě a poutavě napsala tak zajímavý příběh, se musela tak strašně seknout v konci. A dost! Hned teď se koukej zaparkovat k noťasu a ten konec laskavě dopiš, protože já se prostě musím dozvědět, jak to celé vlastně bylo. Je ti to jasný, Gilli??... celý text
Řvi potichu, brácho
2016,
Ivona Březinová
Knihu jsem zhltla jako malinu a nedokázala se odtrhnout. Je to nádherný,smutný,místy vtipný a neuvěřitelně pravdivý kousek. Autorka je opravdový formát ve spisovatelské branži. Napsat tak čtivě a hravě vážné a aktuální téma,jako je život s dítětem s PAS, aby to zároveň nesklouzlo k trapnosti nebo zesměšňování,musel být opravdový oříšek. Když už zmiňuji zesměšňování,knihu bych určitě doporučila hlavně mládeži,která k tomu má u lidí s PAS podle mě blízko,aniž by do této problematiky nějak zvlášť viděli. Jinak si ale myslím,že kniha má určitě co nabídnout každému. Nesmím také zapomenout na ilustrace pana Kučerovského a originální nápad ladit jednotlivé kapitoly podle barev dní v týdnu. Že bych pro dnešní nedělní odpoledne zvolila zelené tričko?... celý text
