Kikina105
přečtené 155
Plechový bubínek
1969,
Günter Grass
Příběh kluka, který se rozhodne ve svých třech letech, že už nevyroste. Příběh kluka, který svým křikem tříští sklo. Příběh kluka, který i na vzdory režimu brojí svým bubínkem proti systému. Příběh ve kterém se na pozadí odehrávají důležité historické milníky a vás to rozhodně nenechá chladnými. Günter Grass nás provádí obdobím před druhou světovou válkou až do poválečných let. Vykresluje nám různorodý osud malého a mladého hrbatého Oskara Matzerata, jeho autobiografii. Využívá při tom velice košatou slovní zásobu a formu, musíte si tedy na styl chvíli zvykat, ale určitě zde při čtení není překážkou. Někdy je možné, že se v textu ztratíte, ale Grass co nevidět opět připomene, kde se nacházíte - malými vsuvkami, opakováním příběhů jež se v průběhu vyprávění udály. Při jeho vyprávění máte pocit, že spolu s Oskarem procházíte ulicemi Gdaňsku, bráníte Polskou poštu, cestujete spolu s divadlem po Francii, sedíte na betonovém bunkru či spolu s ním naprosto nazí a bezbranní stojíte modelem. Tak dokonale popsané jsou situace, až si představíte, že jste samotnou součástí knihy. Pravdou ale zůstává, že hlavní hrdina je často velice nesnesitelný. Činy, které páchá vám vlezou pod kůži a příčí se. Nicméně věřím, že to je celý záměr knihy reflektující tehdejší Polsko a politickou situaci. Ještě nějakou dobu bude ve mě Oskarovo vyprávění doznívat. A asi mi nezbývá nic jiného, než to celé zakončit slovy: "Avšak když si samou láskou ukousali ředkvičky a víra v Plynaře byla prohlášena za státní náboženství, zbýval po víře a lásce, kterou jsme vzali napřed, už jen ten třetí ležák z dopisu Korintským: naděje. A tak, chroupajíce ředkvičky, ořechy a mandle, kojili se nadějí, že už brzy bude konec, aby mohli nanovo začít anebo pokračovat, doufajíce, že po závěrečném hudebním finále anebo ještě během finále už brzy bude konec konci. A pořád ještě nevěděli, čeho konec. Jenom doufali, že brzy konec, už zítra konec, dnes doufejme ještě ne konec..." A jestli vás zajímá konec, tak čtěte.... celý text
Města zdí. Život a smrt obchodních center
2017,
Anna Beata Háblová
Byl to právě název, co mě přimělo knihu v knihkupectví uchopit do rukou. A jsem ráda, že se tak stalo. Bohatě ilustrovaná kniha přináší vhled do životního cyklu obchodních center. Proč tu jsou, k čemu slouží, jak zapadají do konceptu měst a co vše s sebou přináší. Od jejich počátků až po současnost. Teorie je doplněná praxí. Na stránkách se tedy setkávají jak světová obchodní centra (pasáže, domy), tak i ty české, na kterých si jasně dokážete představit jak fungují, jak jsou tvořeny. Pak si jen řeknete - "No jo, však je to obrovský barák s jedním vstupem a východem, kde člověk zapomene na plynutí času a svět se jakoby zastaví." Nejsem odborník na architekturu, jsem jenom laik co si ze zvědavosti občas přečte zajímavé knihy. Tato je bezesporu jedna z nich. Otevírá prostor pro vlastní otázky a snění. Skvělý počáteční bod (a nenáročný) pro rozšíření obzorů.... celý text
Vypravěčka
2014,
Jodi Picoult
"...Říká se, že žádný člověk není tak důležitý, aby měl nad námi moc. Říká se ale také, že není dobré nechat se uvěznit v minulosti, protože každý si zaslouží budoucnost." - Knihu jsem doma měla už několik let, nikdy jsem však nenašla vhodnou dobu, abych si ji přečetla. Jsem ráda, že ta doba nastala nyní. Naprosto uchvacující příběh o Sage, která hledá cestu jak se vyrovnat nejen sama se sebou ale i s údělem, jenž na ni připadl. O Mince, která prožila holocaust. O Josefovi, jenž hledá vykoupení za své hříchy. Příběh, kde se střetávají osudy a hledají odpovědi na otázky o tom, co je správné nebo by snad správné být mělo. A zároveň příběh, v němž se ukrývá další, který pod maskou fantazie ukrývá mnohem více, než se na první pohled zdá. Nádherně, snad až děsivě dojemný.... celý text