Kasana
přečtené 117
Devátý spolek
2020,
Leigh Bardugo
Vlastně ani nevím, jak začít psát. Přeskočme tedy tento úvod. Leigh Bardugo se zcela určitě s každou knihou/sérií zlepšuje, a je to vidět. Příběh má tu správnou, temnou atmosféru záhad a nápad je tak znepokojivý, až samým štěstím žene slzy do očí. Všemožné spolky a rituály jsou velmi nápadité, libí se mi ta propojenost s okultismem, alchymií atd. a je jedno, kolik toho o tom víte. Ať jste veterán v paranormálu nebo nováček, myslím si, že se v tom budete orientovat dobře. Byly tu často dost nepříjemné scény, na to je třeba upozornit a líbí se mi, že to je prostě něco, co vás nikdy neopustí. Zkráceně, nic tady není růžové. Ale dala jsem tomu 3/5, a má to důvod. Je sice pravda, že jsem si nebyla po celou dobu jistá tím, kdo to byl, ale měla jsem několik podezřelých. A bohužel, ke konci jsem si byla tak jistá (a měla jsem nakonec i pravdu), že už mě to tolik nebavilo. Kdyby tam Bardugo hodila scénu, která by mi totálně popletla hlavu, má to hned o hvězdu víc. Další důvod, byl řekněme ... závěrečný boj? Nevím, jak to moc nazvat. Jednoduše řečeno, mám daleko raději konce, kde se použije mozek. Klidně i náhoda. Ale dejte tam "deus ex machina" a naštvete mě. Je to dost laciný. (Odkašlání si) Takže! Nejvíce se to bude líbit čtenářům thrillerů, kteří chtějí zkusit i něco jiného. Ale i když jsem šesti vran dala více hvězd, asi bych řekla, že tahle kniha se mi zatím líbí nejvíce. Jen ... ten konec!... celý text
Pád Ohnivého princa
2020,
Elise Kova
Už asi nebudu tak milá na knížku/sérii. První díl mě fakt bavil, proto mě mrzí, co se stalo s druhým dílem. Reálně, v prvním díle jsem nadávala na to, jak jsou postavy o ničem. Takže, druhý díl se poučil a konečně do nich něco dal. Ne tolik, ale něco málo jo. Snad díky tomu (a co si budem, taky hodně kvůli tomu, jak se to mezi nimi posunulo dál, mrk mrk) se to četlo skvěle a rychle. Drásalo mi to nervy kde mělo, cítila jsem občas tu bezmoc Vhally a i její smutek. Jo, to bylo super. Ale co ten svět? Ten příběh? Viděla jsem tam tolik možností, které by si zasloužily, aby byly rozepsané, a autorka je vcucla do jednoho odstavce. Reálně, mimo konce, jednoho přepadení v druhé polovině knihy a jedné hádky, se tam nic moc nedělo. Což je hrozná škoda. Jako, je fajn, že se to čte dobře a že postavy už mají hlavu, ale to fakt nestačí. Taky se mi nelíbí, jak jakoby odsunula některé postavy do zapomnění. Ta série má 5 dílů. Zbývají tři. Tak pevně doufám, že se to zlepší, protože nerada dávám nízká hodnocení, pokud mě k tomu kniha nedonutí.... celý text
Dračí strážce
2018,
Robin Hobb (p)
Je mi jasné, že nejeden měl problém se čtením. Není to hlavně proto, že by ten styl psaní byl prazvláštní. Ale o tom o chvíli později, nejdříve to dobré. Tohle je první série z tohoto světa ode mě, nikdy předtím jsem nic od autorky. Vím, že předtím jsou min. dvě další série (vsadila bych svoje boty, že tři). A jo, lákala mě i česká obálka (ukamenujte mě). Ten svět je opravdu nádherný, hrozně mě zaujalo ... no, asi všechno. Draci, živé lodě, podivné dopisy o holubech ... Jsou tu věci, které člověk najde kdekoliv, a přesto si je autorka pozměnila. Postavy, no jedna báseň. Takže člověk, co preferuje postavy si tu najde část, která se mu bude líbit. Nejlepší částí je samozřejmě to, jak si na začátku uděláte o některých nějaký obrázek, ale na konci knihy se váš názor na tu konkrétní osobu změní. Hlavně u mužských postav. Takže, máme dobrý styl psaní, nápad, svět, postavy ... kde je chyba, že to nemá 5/5? No, trošku v příběhu. Protože i když jsem přečetla cca 550 stran, nemám nejmenší tušení, o čem budou další knihy, kde je ta hlavní zápletka atd. Náznaky tu asi jsou, ale nevidím je teda. Taky ta gradace. 3/4 knihy je jenom úvod. A to je asi ten největší kámen úrazu. Pokud přejdu ale tohle, jsou tu občas náznaky těch předchozích sérií. Není to strašný, zcela určitě se bez nich obejdete a taky se odvážím tvrdit, že když se pak k nim vrátíte, nic si nevyspoilerujete. Ale je to tam. Taky asi není dobré vydávat dospěláckou fantasy u nakladatelství, které cílí na děti. To možná taky zapříčinilo to nízké hodnocení. Asi bych řekla, že když zvládnete prvních 100 stran a najdete si tu něco, co se vám líbí, tak u toho vydržte. S každou přečtenou stránkou se kniha stává lepší a lepší.... celý text
Třpytící se město
2020,
Lenka Bandurová
Kdybych nečetla s kámoškou knižní štafetu, tahle kniha by se ke mně ani nedostala (zdravím, Ájo). A asi by bylo dobré zmínit nejdříve to, co se mi na tom líbilo, než vypisovat ty chyby, co mi drásaly nervy. Co je největším plusem v knize, je jazyk. Ano, jsou tu pasáže, které člověk najde hlavně u fanfikcí, ale potom je tu krásné líčení. Kdyby byla celá kniha takto napsaná, vůbec bych si nestěžovala. Pak jsem se ale musela ptát, zda ji náhodou nepsali dva různí lidé, občas to tak doopravdy vypadalo. Taky postavy (kupodivu) nejsou bez charakteru. Docela překvapení. Ale nemyslete si, že jsou nějak extra dobré. Jenom nejsou nepopsanými kusy papíru se jmény. A kromě toho, celou knihu doprovází i několik pěkných detailů: průchozí brány, Smrtná ulička, Havraní planina ... kdyby se na nich víc zapracovalo, vůbec by to nebylo na škodu. Tak, a nyní ta část, proč to má tak nízké hodnocení. Asi nejdříve zmíním vnější chyby, jako opakování vět a informací, nevhodně zasazené poznámky, nedostatek poznatků o jiných postavách anebo lilie. Protože ... těch je tam opravdu hodně. Přitom zbytečně. Celou knihu zároveň doprovází velmi toxický vztah. Jakože, s postavou Thomase, která mě tu fakt vytáčela, bych normálně neměla problém. Ukazuje prostě jinou výchovu mužů. Ale to by muselo jít o daleko jiný žánr, ne romantickou fantasy pro puberťačky. Sem se Thomas fakt nehodí. A to nemluvím o tom, že na svůj věk se fakt nechová. Ostatně, to ani Lea, a to je další věc, co mě štvala na knize. A nesmím zapomenout na ten děj. Vypravování je příliš rychlé, hodně věcí se přeskakuje a i když neztrácíte nadhled nad tím, co se děje, je to hrozně vidět. Nemluvě o těch vycpávkových linkách, jako je ta pohádka (ta mě fakt naštvala nejvíc, nemusela tam vůbec být), nájemná vražda (trochu propracovat neuškodí, jo, a asi bych úplně vynechala kanibalismus), nebo královna Bella. Když už jsme u ní, neodpustím si jednu věc. Nemám nejmenší tušení, v jaké kultuře se celá kniha pohybuje. Jsou tu prvky evropské, trochu čínské, pak indické, arabské ... pardon, ale ani jedna z kultur si nejsou vůbec podobné, jsou založené na jiných principech a hodnotách a dle mého by to tam mělo být i vidět, i když si autor přebírá jenom část. Vzít si jenom jednu pěknou tradici a jen tak ji tam hodit, není zrovna příjemné a vhodné. A dospělého člověka to odrazuje ještě víc. Dalším problémem byly vedlejší postavy. A kupodivu, tohle je společný problém většiny YA. Podřízení si dovolují na nadřízené. Kdyby přede mnou, někdo pode mnou, urážel partnera, tak normální reakcí je toho odvážlivce pořádně ztrestat (snížením platu, ne palačinkami). Příště by si nic podobného nedovolil. Pak je tu řada menších věcí, jako postava Perly a Janise, červenkové bouře, paprsek, ta rodina HONOR ... nejsou dost dovysvětlené a kdyby tam nebyly, nic by se nestalo. Jakože, Lenka nepatří k autorům, kterým bych rovnou zakázala psát. Jen bych doporučila buď nechat přečíst někomu, kdo se v tomhle více orientuje, dát čas na to, než vydá další knihu a potrénovat psaní. Protože i když se takové knihy líbí nejvíce náctiletým slečnám, dle mého názoru není nejlepším nápadem jim vnucovat takové postavy za ideální.... celý text
Před bouří
2020,
Zuzana Hartmanová
No, možná bych tomu mohla ubrat jednu hvězdu, protože ne všechno se mi líbilo tak moc, ale celkový požitek mi to nedovolí. Čtení jsem si doopravdy užila, četlo se to velmi dobře a než jsem mrkla, 80 stránek za mnou. Neskutečně se mi líbí ten svět a jak ho po celou dobu ještě musím prozkoumávat. I v poslední kapitole jsou prostě další detaily na objevování. Nevím, zatím jsem se s ničím podobným nesetkala a hrozně mě to nadchlo. Těch postav je na můj vkus možná trochu moc, těžký se v tom orientovat, když se několik postav jmenuje velmi podobně, ale každý si tu najde nejméně jednoho favorita. Jo, a má to některé scény, které nemusí být snadné na čtení, dobré zvážit. Co už nejsem takový fanoušek, bylo snad chování některých postav na konci knihy. Nevím, přišlo mi, že tak u dvou postav jsem našla něco, nad čím jsem se pozastavila, zda to byla chyba anebo záměr, který mi snad v druhém díle dojde. Řekla bych, že pokud vás to aspoň na chvíli zaujme, tak doporučuji dočíst.... celý text
Nelituju ničeho
2020,
Colleen Hoover
Miluju její knížky, většinou jim dávám 5/5 a jsem nadmíru spokojená. A jo, dobrovolně si nechávám drásat duši dokola a dokola, jak moc se mi to líbí. Tohle bylo, jako kdyby byla napsána pro lidi, co mají rádi těžká témata, ale nechtějí každých pět sekund smrkat do kapesníku a pak ho odhazovat na bílou papírovou horu plnou slz. Reálně, kdyby tam byla jenom linka Morgan (s trošku propracovanějším dějem) a Clara by jenom sem tam něco doplnila, tak by si mě knížka naprosto získala. Chápu, že každý má jiné preference. Naštve? Rozhodně. Rozbrečí? Jak u koho, mě třeba ne, a to jsem fakt ufňukánek. Potěší? Sázet se nebudu, nemám o co, ale řekla bych, že jo. Za mě to rozhodně není nejhorší knížka, ale ani nejlepší. Takový ... zlatý střed. Rozhodně ho alespoň zkusit!!... celý text
Nejtemnější část lesa
2015,
Holly Black
Tahle knížka tak zlá není, i když jsem byla ušetřena toho českého překladu. První polovina je pěkná, pak to trochu zadrhává jen proto aby byl velmi rychlý a celkem zajímavý konec. A nemohu knížce dát více hvězd, když většina věcí se opakuje v každém příběhu o vílách. Připouštím, má to několik zajímavých myšlenek. Třeba to splácení Hanzelinina přání mě zaujalo a přála bych si z toho vidět víc. Ty rodinné vztahy taky zní něco, co by člověka zaujalo. A jsem jenom pro za to, že se s následky každý vypořádá jinak. Ale bylo to všechno hrozně rychlé a některé věci by se hodily zatajit, udělat z toho třeba městskou legendu a šeptat si, zda je to pravda nebo ne, aby si příběh udržel čtenářovu celou pozornost. Tady tomu prostě nejvíc utrpělo to, že se to všechno hodilo do jedné knihy. Takhle, naštvaná nejsem. Čtení jsem si užila, skvělá oddechovka. Knížku jsem přečetla s přestávkama za tři/čtyři dny jak nic a mladším, než jsem já, bych ji i doporučila.... celý text
Páté roční období
2018,
N. K. Jemisin (p)
Asi jsem v životě nebyla tak rozporuplná, pokud jde o hodnocení knihy. Tahle kniha není asi úplně pro mě. Přesto vidím, proč se tolika lidem líbí. Přesto se mi nějakým záhádným způsobem i líbila. Aspoň trošku. Je tohle ten pocit naprostého zničení po přečtení knihy? Nevím. Jestli je něco, co mi úplně nesedlo, tak to byl svět a příběh. Svět je propracovaný a jedinečný, né že né. Ale tak nějak nejsem úplně fanda rogrů a neustálých konců světa ... Ten příběh nebyl špatný. Není úplně předvídatelný, ale taky vás v mnohém nepřekvapí. Jen mi strašně vadí, že některé věci nejsou řečeny (a ne, teď nenarážím na to, že HROMADA věcí je jen mezi řádky). Celkově, miluju ty postavy. Působí dost reálně, tak ... lidsky. A asi tomu dost pomáhá ten dost neobvyklý vyprávěcí styl z pohledu druhé osoby (když je er forma, říká se tomuhle du forma? V tomhle se moc neorientuju). A hrozně se mi líbí, jak se postupně mění vyprávěcí styl jednotlivých ... budu milá, postav. Že občas do er formy autorka hodila oprávněně pohled z druhé osoby a styl je přizpůsoben věku a jejich duševního stavu. Jo, za pokus to stojí. Ale tak, to asi vidíte i u jiných komentářů, že?... celý text
Popravčí
2013,
Chris Carter
Já mám asi jeden jediný požadavek. Vyšetřování může být nesmyslné (což tady ve větší míře není, naopak, ráda zapojuju mozek), ale hlavní je, abych neuhodla vraha v první polovině knihy. Ano, Dvojitý kříž se mi líbil víc. Ale pořád mám celkem toho Roberta ráda, a to rozhodne nečtu tolik detektivek nebo thrillerů, kolik bych asi měla.... celý text
Čaropisci
2020,
Robert Jackson Bennett
Na to, jak zlý rok to byl, bylo o to příjemnější dosáhnou konce. A s touhle knihou? Ještě větší radost. Jako vážně, tohle je skvělá kniha. Já jsem člověk, kterého nalákáte více na rozvinuté postavy než na svět (ačkoliv, na ten si taky potrpím). Tohle je, dle mého názoru, jenom o tom světě. A bylo mi potom jedno, jestli je nějaká postava zle napsaná (což není). Takhle propracovanej příběh už jsem nějakou dobu nečetla. Magie je tu spíše vědou, mají tu vlastní sprostá slova, vlastní fyzikální zákony ... je sice pravda, že si mohl vymyslet lepší s. r. o. význam, ale naštvaná kvůli tomu tedy nejsem. Ten jazyk je sice jednodušší, nejsou zde zdlouhavé popisy, ale krásně rychle se to čte. Postavy nejsou to nejlepší, ale pořád si myslím, že jsou dost solidní a uvěřitelné. Pokud chcete fantasy knihu, zkuste dát téhle šanci. Jako ano, ta zápletka není nijak nepředvídatelná. Budiž. S tím souhlasím. Ale způsob, jak se rozhodnou to všechno vyřešit? Až jsem čuměla, něco takového bych za tak krátkou dobu a pod stresem rozhodně nevymyslela. Pokud se vám líbila kniha Šest vran od Bardugo, tak bych řekla, že tohle je daleko lepší požitek. A sakra doufám, že přeloží i druhý díl.... celý text
Zima čarodějnice
2020,
Katherine Arden
Výborná kniha a výborné zakončení série. Jakože, je třeba něco dodat? Za celou dobu si série držela stejné tempo, stejný jazyk, postavy se chovají pořád tak, jak by se chovat měli, dějí se reálně ty věci, které bych čekala, že se stanou ... Ne, že by byla super předvídatelná. Ale, vždyť tady je mi i jedno, zda by byla předvídatelná. Atmosféra je kouzelná, historické prvky mi aspoň znějí dost reálně (co teda vím, Rusko není zrovna moje oblíbená parketa v historii), lidské postavy se chovají lidsky a ty nadpřirozené vždy podle jednoho konkrétního rysu s tím, že jim něco v chování chybí z lidskosti. Pokud bych měla zkritizovat něco, tak jen ten obrovský skok v romantické lince. Neříkám, že se mi ten jejich postoj nelíbí, to prosím vůbec ne. Jen říkám, že tohle je asi jediná věc, co mi tak trošku nesedla. A snad i to, že tohle asi není můj nejoblíbenější díl. Přesto se mi kniha líbí. Jestli bych měla vybrat za mě pět nejlepších knih v roce, jedna kniha z této série se tam určitě objeví. Skvělá série! Ájo, tohle si musíš přečíst!!... celý text