hekarek
přečtené 429
Láska je jen pro blázny. Jako jsem já.
2018,
Sabine Schoder
Za tich pět let od vydání přečteno po třetí, pokaždé to vnímám trošku jinak, ale pořád je to dokonalost. A to jsem z málo které YA knížky nadšená i po letech.
Uteč!
2020,
Dagmar Česká
Začnu klady, kniha byla čtivá, vzhledem k tomu, že jsem vůbec byla schopná ji dočíst a samotný konec se mi vlastně i celkem líbil. Vyloženě mě bavili "mezihry" mezi jednotlivými kapitolami, to byl asi jediný důvod, proč jsem ve čtení vůbec pokračovala a kdyby byla kniha jen o životě Hannina strýce, tak bych se vůbec nezlobila. Dále byla moc fajn myšlenka, že svět není jen dobrý nebo špatný a lidé jednoznačně hodní nebo zlí. Tímto ovšem pozitiva končí, protože jinak mě kniha ohromně zklamala, v době čtení měla zde na databází hodnocení neuvěřitelných 90 % a samé kladné hodnocení, takže jsem se na ni vyloženě těšila, ale pro mě očividně fakt nebyla. Panebože, vždyť tohle snad měla být kniha pro dospělé, ne? Hlavní hrdinka se chovala na čerstvou třináctku a onen drsný motorkář s děsně temnou minulostí tak na 15 let. Navíc v ní čtenář narazí snad na úplně každý klišoidní motiv, který se v knihách může vůbec objevit, o počínání postav snad radši ani nemluvím, ty se chovaly nepochopitelně, nelogicky a místy vyloženě hloupě. Takže ano, číst se kniha dala, ale nesmí člověk mít žádná velká očekávání, jináč bude šeredně zklamaný.... celý text
