Fabiana
přečtené 384
Evžen Oněgin / Евгений Онегин (dvojjazyčná kniha)
2007,
Alexandr Sergejevič Puškin
Od začátku ke konci velice příjemné počtení, dílo skvělé jak příběhem, tak překladem. Ani chvíli jsem se nenudila, zato mi občas trochu vadily autorovy obsáhlé zásahy do děje. Na druhou stranu jsem si v dodatku ráda přečetla něco o Oděse a jeho názoru na pobyt tam.... celý text
Kočka detektiv
2007,
Vicky Halls
Na každý pád důležitá kniha pro milovníky koček, kteří mají snahu svému zvířeti porozumět. Knihu jsem četla v době, kdy jsem byla zrovna "bez kočky", protože mi ji doporučil známý jako vhodnou přípravu na vše, co se může chovateli (a především kočce) přihodit a co s tím. Fascinuje mě, kolik faktů uvedených v textu lze převést na lidi a jejich život..... celý text
Ať vejde ten pravý
2010,
John Ajvide Lindqvist
Film jsem viděla už docela dávno, přesto mě zaskočila, jak moc jiná se mi kniha zdála. Ještě o něco tvrdší a temnější, s větším důrazem na charaktery a chování postav. Kniha je velmi čtivá, mně trvala necelé dva dny; po přečtení první kapitoly jsem se od ní už nedokázala odtrhnout. Rozhodně patří mezi díla, která si hodlám v dohledné době přečíst znovu, a u kterých nelituji utracených peněz. Pět hvězd získává dílo více než zaslouženě.... celý text
V polévce miso
2008,
Rjú Murakami
První kniha, u které jsem si kdy nedokázala přečíst doslov. Cosi ve mně odmítalo číst slova někoho, kdo autora (a knihu) analyzuje. Jak vysvětlil? Co k tomu řekl? Ke knize jsem se dostala vlastně omylem - ale byl to úchvatný omyl, tak nevyhnutelně nutný. Nejde o popisy vražd, vždyť ve spoustě knih i filmů jsou scény daleko horší. Popisy psychiky toho člověka mě fascinovaly. Člověk, který se vzbouřil. Měl slovo proti a dokázal ho činy. Odpor proti odporu. Vzdor proti vzdoru. Neobvyklé pro dnešní "stádovou" společnost? Když mi kniha přišla, omylem, ptala jsem se známého, který ji četl.Co je to za knihu? "Horor," řekl mi. Nemyslím, že měl pravdu.... celý text
Důmyslný rytíř don Quijote de la Mancha
2005,
Miguel de Cervantes y Saavedra
Krásný příběh. Zpracování místy trochu pokulhávalo, vynechala bych rozvláčnosti, ty se ale dají připisovat době. První díl jsem četla dva týdny, druhý skoro dva měsíce; ale nelituji ani jedné stránky. Jen kdyby si Miguel de Cervantes víc pohrál se závěrečnou kapitolou a rozvedl smrt dona Quijota tak, aby čtenáře dojímala, bylo by to úžasné zakončení této už tak velkolepé knihy. Má to ale být humorně pojatý román, takže nic. Rozhodně by ale neuškodilo si na závěr trochu poplakat, když u toho člověk stráví tolik času ;)... celý text
