eraserhead Online eraserhead přečtené 1304

☰ menu

Black Metal. I, Evoluce kultu

Black Metal. I, Evoluce kultu 2021, Dayal Patterson
5 z 5

Uf, co k tomu napsat? Black metal poslouchám přes 30 let. Vlastně to je má nejoblíbenější (sou)část metalu, byť já sám jsem nikdy součástí black metalu nebyl. Jen jsem ho poslouchal. Protože se mi zamlouvá svým misantropismem, nihilismem, svým způsobem anarchistickým pohrdáním, otevřeností a antikřesťanstvím (a ano, částečně satanismem jako myšlenkovým a filosofickým směrem). A ta hudba a částečně stylistika mě prostě fakt chytá za srdce svou agresivností, pochmurností, chladem a bezútěšností. Vždycky mi přišel směšný BM konzervatismus, úzkoprsost, stádní true myšlení a zapšklost, sraly mě oblasti, kam se black dostával (NSBM). Vždycky ale bylo mým snem hrát v black metalové kapele, třeba se to ještě někdy vyplní. A poslední dobou zase black metal poslouchám hodně a objevuju jeho různá a zajímavá (nebo naopak nehezká) zákoutí. A součástí toho je vlastně i tahle kniha. Pro mě v přeneseném významu vlastně něco jako BM bible. Otevřela mi dveře black metalu opravdu široce. Líbí se mi, jak se nevyhýbá prakticky ničemu (vždycky mě sralo to našlapování po špičkách kolem NSBM), přesto to pojímá co nejvíce nezaujatě a hlavně z té informační stránky. Kniha mi dala spoustu nových informací a podnětů, líbí se mi, že dává prostor samotným tvůrcům někdy i rozsáhlými citacemi z rozhovorů, takže to není jen o kapelách, ale i přímo o jejích členech, o tom, co je hnalo, žene a občas sžíralo. A že to nejednou jsou fakt příběhy a osudy. Black metal prostě není, jako většina hudebních/myšlenkových hnutí, tak jednoznačný a přímočarý, jak by se mohlo zdát. Spousta citací různých BM tvůrců mě, stejně jako BM hudba, chytala za srdce a jako by mi mluvila z duše. Ta kniha samozřejmě nepojala všechno (i proto existují další tři části) ale jako analytický úvod do black metalu svou misi plní. Nejen pro tu informační, ale i obrazovou část. Pro mě parádní záležitost, kterou jsem hltal slovo po slovu, obrázek po obrázku.... celý text


13 děsivých těstovin

13 děsivých těstovin 2017, * antologie
3 z 5

Jako mnoho novinek, i creepypasta šla zcela mimo mě. Narazil jsem na to až před čtyřmi lety na CreepyConu, organizovaném sestavovatelem a vydavatelem této knihy. I pak jsme se ale míjeli, až doteď, kdy jsem se začetl do prvního svazku z celkem tří knih. Zajímavé je už úvodní slovo, zmiňující v podstatě rozetření, rozpití současné creepypasty. Vlastně bez informačních technologií se z creepypasty stávají jen další obyčejné povídky. Jako autor se občas nebráním myšlenkám, že technologický postup, elektronika a informační technologie ztěžují psaní horrorových příběhů, protože s nimi musí autor počítat (proto tak rád v příbězích zacházím do historie). Na creepypastě se mi ale líbí, že ona naopak s tímhle pracuje a technicky vzato na tom stojí (několik příběhů vychází z tzv ARG či Dark webu). Nejen co se týče formy, ale i obsahu. V knize se nachází třináct zahraničních a třináct českých příběhů. Možná nepřekvapí, že ty zahraniční jsou kvalitnější (obzvláště hned dvě úvodní ČERVENÁ A BÍLÁ a hlavně BEZDOMOVEC jsou fakt pecky z nichž mrazí). Creepypasta nejednou operuje s ARG, tedy hrou na alternativní realitu. Tohle jde zcela mimo mě, popravdě, aniž bych měl v plánu se někoho dotknout, dodnes nechápu, jak si mohl někdo myslet, že The Blair Witch Project je skutečný. Abych to shrnul, jak vychází i ze závěru úvodního slova, některé z příběhů se vlastně transformovaly do klasických horrorových povídek. Knize nechybí a je třeba ocenit zápal vydavatelů, zpracována je fakt hezky, od obálky, přes ilustrace až po členění textu a doplňkové informace. Co by kniha potřebovala je důslednější editorská práce, některé věci až bijí do očí. K nějakému zápalu pro creepypastu asi všechny čtenáře ta kniha nenadchne, poskytne alespoň hned několik zajímavých a v jistých oblastech nápaditých strašidelných příběhů.... celý text


Utajené bitvy

Utajené bitvy 1979, Alena Vrbová
3 z 5

Kdo by to byl řekl, že báseň o rakovině může být tak čtivá. Zajímavý průřez tvorbou básnířky, od prvních básní až po ty čerstvé. Nadhled i alegorická přímočarost.... celý text


Brána do sveta príšer

Brána do sveta príšer 2015, William Hope Hodgson
4 z 5

Ne první, ale jedno z prvních propojení detektivního krimi, kosmické hrůzy a mysteriózního horroru. Kvalita a zaujetí kolísavé, atmosféra však slušná. HVÍZDAJÍCÍ POKOJ je naprosto skvělá povídka. Výborný doslov. 3,5*... celý text


Snuff

Snuff 2009, Chuck Palahniuk
3 z 5

Psychologické rodinné drama v poněkud netypických kulisách.


Výlet pana Broučka do XV. století

Výlet pana Broučka do XV. století 1955, Svatopluk Čech
4 z 5

V podstatě nadčasové dílo, trefně oslovující i dnes. Zajímavé plynulým přecházením od věcí zábavných a komických k poměrně vážným. Miluju starou češtinu.


Lunapark

Lunapark 2012, Richard Laymon
3 z 5

Ty, kteří už od něj nějakou knihu četli může Laymon překvapit, jak v tomto v podstatě drama thrilleru zpočátku s horrorem šetří. Na druhou stranu to může být ukázkou, jak i tento čistě béčkový autor dokáže být ve svých knihách pestrý a odlišný. Příběh to není vůbec špatný, závěr je fajn, jen to nemusí být úplně to, co by čtenář mohl očekávat.... celý text


Odkud to přichází?

Odkud to přichází? 2021, Vladimír Mikeš
5 z 5

Za protektorátu visely v řeznictví nápisy Děkujeme vám, že nemluvíte o politice. Nemluvili jsme o ní, nebylo o čem, hovořily o ní atrapy salámů v prázdném krámě. Uf, podobná setkání mám rád, i když mě často na nějakou dobu zaseknou. Já jsem vlastně vůbec nevěděl, do čeho jdu. Líbila se mi obálka, zpracování knihy, čekal jsem klasické básně. Tohle je v podstatě básnická (nerýmovaná) reflexe uplynulého století, od konce první republiky, přes okupaci, druhou světovou válku, poválečné nadechnutí, únor 48, padesátá léta, 68, normalizace, polistopadová euforie, Havel, Zeman, Bureš v subjektivních vzpomínkách. Historické detaily se mísí s osobními vzpomínkami, postřehy a poznámkami. Autorovi v době psaní bylo přes devadesát a ten odstup, poznání, (ne)smíření a smrt již na dohled číší z každého slova (a o to jsou ta slova krásnější). Občas je to tak brutálně, syrově a nemilosrdně silné, že jsem musel přestat číst, dát si čas rozdýchat, co jsem si právě přečetl, nechat to pořádně do/vyznít, usadit se, rozchodit to. Po What Good Girls Do od Jonathana Butchera je tohle letos druhá kniha, která mě fakt zasáhla. () Na mrtvé si člověk zvykne, oči měli zavřené, byli vyhublí na kost, už ani jako lidi nevypadali. Smrti jsme se dotýkali dřív než dívčích těl, asi proto jsme potom žasli na jejich zázrakem.... celý text


Divadlo

Divadlo 1910, Lev Nikolajevič Tolstoj
3 z 5

Tři divadelní dramata, i když si tak trochu nedokážu představit, že jsou realizovány na prknech. Ale to je možná otázka doby. L. N. Tolstoj byl filosof, sociální a kulturní kritik a myslitel. Dost často se do jeho děl dostávaly jeho vlastní myšlenky, stávaly se základem. To je silně cítit i z těchto tří děl. V první hře zajímavě rozebírá tehdejší (?) realitu, kdy společenský, tradiční a křesťanský/církevní pohled na rozvod omezoval, ničil a bortil život lidí. Ve druhé hře se projevuje Tolstého kritika církevního pokrytectví, ústupků od křesťanských/Kristových zásad a jejího pochlebování a podlézání moci. Má silný sociální, v jistém ohledu až revoluční kontext/podtext ohledně přístupu k majetku. Taky se v ní projevují jeho autobiografické prvky jako by se jedna postava z díla svými činy prolnula se samotným Tolstým (pokud znáte jeho životopis, přijde to člověku až úsměvné). Je škoda, že hra není dopsaná, končí jen krátkými, nerozvedenými poznámkami. Poslední hra je krátká věc, snad spíchnutá horkou jehlou a neutkví v mysli tak jako předchozí dvě.... celý text


Už nikdy pěšky po Arménii a Gruzii

Už nikdy pěšky po Arménii a Gruzii 2017, Ladislav Zibura
5 z 5

Přiznám se, že díky tomu lehce zavádějícímu názvu jsem čekal nějaký Mordor. A ono zatím, jestli bych si měl z (podle) Ziburových prvních tří knih vybrat, kam bych vyrazil nejraději, tak je to právě Arménie a Gruzie.... celý text


Ježíšku, já chci plamenomet 7

Ježíšku, já chci plamenomet 7 2009, * antologie
2 z 5

Tohle je má pátá přečtená kniha ze série a chvíli jsem si myslel, že jsem konečně narazil na nějakou, která mě fakt zaujme. Ale byl to jen chvilkový záblesk. Možná jsem měl od celé té série a její povahy falešná očekávání díky popisu a několika úvodům. Možná jsem jen očekával něco, co soutěž nenabízela. Nevím. Chápu, že povídkové soutěže to nemají lehké, v podstatě jsou odkázány jen na to, co jim dojde a s tím musí pracovat. A ve své době tohle asi svou službu vykonalo. Dvě (paradoxně ty nejdelší) povídky sborníku jsem ani nedočetl. Naopak korporátní horror TEMNÉ ZVUKY KOPÍRKY, STUDENÝ DOTEK SEŠÍVAČKY a nepříjemně mrazivý ČAS NA HRANÍ jsou parádní povídky. Zbytek jen tak nějak prošuměl, někdy až na hraně trapnosti. Do dalšího Ježíška už nejdu.... celý text


Einsteinovy příšery

Einsteinovy příšery 1997, Martin Amis
4 z 5

Na pohled útlá knížka ovšem s velkým obsahem. Knihu uvádí esej proti jaderným zbraním, zajímavě napsaná a pocitově příjemná (dá-li se to tak vystihnout). (****) Následujících pět povídek se, ač se to možná úplně nezdá, s tímto tématem úzce či úžeji souvisí. Každá je o něčem jiném, ale pořád se vrací k jednomu. BUJAK A VELKÁ SÍLA ANEB BOŽÍ KOSTKY (*****), POHLED DO OHNIVÉHO JEZERA (*****), NEMOC ČASU (***), MALÉ ŠTĚNĚ, KTERÉ MOHLO (**), NESMRTELNÍCI (*****). Kniha celkově 3,5*... celý text


Marabu

Marabu 2022, Miroslav Pech
5 z 5

Byl jsem u toho, když zazněla ta slova. A kde slovo oněmí, na papíře se zvěčnit nechá. Časem, zralé, klidné, nespěchá. Sledoval jsem jeho tvář, v níž se to skrývalo, zřelo, na čas ztratila svou zář. Ale život plyne, tlačí, žene, s dílem občas v jedno splyne, živí ho a vede pero, na světlo táhne z míst, kde bývá šero. A bílý papír, místo světlé, láká, drží, nechá slova hníst. Byť srdce pořád bijí, tlukou v dálce i blízko havran kráká. A já se omlouvám, na tuhle knihu, a slzy stékající po tvářích, jsou prostě slova krátká.... celý text


Větrný mlýn

Větrný mlýn 1956, Elin Pelin (p)
5 z 5

Výbor opravdu nádherných povídek z prostředí bulharské vesnice počátku 20. století. Tu veselých, tu zábavných, tu hořko-sladkých, tu smutných, tu dojemných, tu přemýšlivých. Tohle byla prostě krása číst a přesně pro takovýto obsah edici Světová četba miluju.... celý text


Kronika rodu Příšeráků

Kronika rodu Příšeráků 2020, Madla Pospíšilová Karasová
4 z 5

Ležela jsem tedy na boku jako umírající kráva a dítě mě pomalu, ale jistě zbavovalo zbývajících tekutin a mozkových buněk. Chystáte-li se na dítě a máte-li doma hromadu takových těch knih, které se vám snaží namluvit a poradit, jak to s ním zvládnout a přežít, tak je vezměte, vyjebněte je z okna a přečtete si Příšeráky od Madly. Protože tahle s přehledem, nadhledem, humorem ale hlavně s láskou napsaná kniha vám dá mnohem více. A bude-li se vám při čtená zdát, že to funguje spíše jako antikoncepce a návod, jak se dětem raději vyhnout, tak nefunguje, sama autorka má děti dvě, takže ať už v knize napsala cokoliv, v klidu do toho šla znovu. Kdo má rád černý humor, ironii a sarkasmus a hlavně životní nadhled a nadsázku, užije si knihu stejně jako já.... celý text


Afterparty

Afterparty 2020, Ingrid Rudavská
4 z 5

Sbírka Ingrid Rudavské je plná hravých i pod kůži zalézajících fantastických příběhů, tu mrazivě horrorových, onde hravě či varovně vědecko-fantastických, jinde snově až zasněně kosmicky fantaskních nebo naopak pocitově nepříjemně dystopických. V mnohých případech jde až o existenciální zrcadla nastavená lidskému odcizení, samotě, životu či modernímu světu. Stránky této knihy jsou temné stránky života, současného života. Života lidského, niterného, jeho úpadku i rozkladu. Života z něhož mrazí ale pro který i z vlastních zkušeností můžete mít pochopení. Autorka skrze barvitou fantazii nahlíží přímo do reality, přímo do člověka. Možná právě přímo do vás. 3,5*... celý text


Pohádky japonských dětí

Pohádky japonských dětí 1926, Joe Hloucha (p)
5 z 5

Och. Ač mé dětství zůstalo v minulém tisíciletí, tohle je opravdu krásná kniha. Nejen psanou formou, ale i doprovodnými ilustracemi. Ty jsou prostě úchvatné. Kniha se skládá vlastně ze tří částí. V první Hloucha (pravda, poměrně idealisticky) popisuje dětství v Japonsku, od narození, až po první dekádu života. Ve druhé části se věnuje japonským mytologickým příběhům, které pomáhají formovat během dětství, část je dokonce věnovaná různým strašidlům a démonům (parádní věc). Knihu pak uzavírá několik pohádek a lidových příběhů. Je mezi nimi např. i SNĚŽNÁ ŽENA, která se dočkala filmové verze v povídkovém majstrštyku Kaidan.... celý text


Rohy

Rohy 2010, Joe Hill (p)
3 z 5

Knihu v knihovně skladuji už dlouho, ale před lety jsem si nerozvážně pustil filmovou adaptaci. Která mě jednak dvakrát nezaujala a taky jsem si chtěl nechat teda dost velký odstup, než sáhnu po knize. Už podle filmu jsem konstatoval, že si Hill prostě napsal svůj Pytel kostí. Kniha je, samozřejmě, lepší než film, má poměrně zajímavé úseky, má ale také úseky, přes které jsem se prokousával jen pomalu a bez zájmu.... celý text


Schovka

Schovka 2018, Jack Ketchum (p)
2 z 5

Taková skoro až jednohubka. S hodně dobrým rozjezdem, ale závěr pro mě obrovské zklamání. Od jistého okamžiku jsem si říkal (a doufal) že to snad neskončí takhle, že tohle nebude vyvrcholení a pointa a ono to přesně tak dopadlo. Škoda, takhle hezky rozjet hlavní postavy a pak to nechat vyšumět do ztracena. Jasně, mohlo by se říci, život takový bývá, i ten literární, ale prostě jsem čekal podstatně více.... celý text


Strážci z hlubin času

Strážci z hlubin času 2016, Howard Phillips Lovecraft
4 z 5

Derlethův příspěvek k mýtu HPL, volně vycházející z mistrových poznámek a zmínek. HPL jméno na knize je převážně čistě obchodní artikl (myslím, že by to reálně vyřešila poznámka v předmluvě či podtitul). Možná by se to dalo i odbýt tím, že se Derleth svezl Lovecraftovi na zádech. Ale kdo dneska už ví, jak hodně přesně to bylo. Každopádně, na jednu stranu pořád se opakující motivy a zápletky (až mi přišlo, že kdo nemá v knihovně určitý, v příbězích se neustále opakující, seznam knih, jako by ani nebyl člověkem (hodným mistrova díla)), až jsou ty příběhy pro znalé čitelné a předvídatelné. V tomhle ohledu hodně přepálená a repetitivní úvodní novela. Na stranu druhou, nejednou to prostě funguje a máte-li HPL styl rádi, tohle si užijete. Ať už to s Derlethem bylo jakkoliv, HPL tvorbu znal a dokázal s jejími prvky dále pracovat a (funkčně) obohacovat/rozvádět ji o prvky, které u HPL nenaleznete (ženy). V tomhle ohledu zajímavé poznámky na konci knihy. Rozhodně je tohle mnohem poutavější a zajímavější, než spousta současných HPL rádoby epigonů a inspirací, které mě fakt nudí. Přistoupí-li čtenář/ka na to, že je to vlastně jen hra, pobaví ho/ji to, tak jak patrně mělo. A já jsem se zase rád do té příjemné atmosféry ponořil. Zajímavé příběhy: OKNO V PODKROVÍ, ZABEDNĚNÝ POKOJ, RYBÁŘ Z FALCON POINT, TEMNÉ BRATRSTVO, HLÍNA Z INNSMOUTHU.... celý text