AndyTheReader
přečtené 302
Komiksová Kytice
2016,
Karel Jaromír Erben
Originální a opravdu okulahodící pojetí klasického díla české literatury. Každá z jedenácti balad je zde zpracována komiksovou formou, načež vždy následuje její kompletní textové znění. Výjimku tvoří dvě písně - Kytice a Věštkyně, které uvádějí, respektive uzavírají celou sbírku. Ty jsou zpracovány ve formě ilustrovaného veršovaného textu. Asi největší rozdíl Komiksové Kytice od běžných vydání je ten, že tato neobsahuje baladu Lilie, naopak je v ní zahrnuta Erbenem nikdy nedokončená a nevydaná balada Svatojánská noc. Každou dílčí baladu unikátním způsobem oživil jiný ilustrátor a celá sbírka tak tvoří žánrově i dobově velmi pestrý (nejen) vizuální zážitek. Těžko se mi tedy hodnotí, které grafické zpracování je hezčí/lepší/povedenější. Takřka instantně jsem si však oblíbil noirové pojetí balady Holoubek, hororově-fantaskní Svatojánskou noc a zejména temně "havraní" (a bohužel ze všech balad zřejmě nejkratší) Dceřinu kletbu. Musím také ocenit závěrečnou pasáž knihy zvanou Symbolika. Ta slouží jednak jako určitý manuál jak číst Erbenovu Kytici, respektive jak rozpoznávat a chápat skryté symboly, znamení, významy či poselství jednotlivých balad. Zároveň představuje odbornou úvahu o otázce lidové slovesnosti a jejím (odlišným) vnímáním v dobách minulých a současných.... celý text
Pan Blahoš
2015,
J. R. R. Tolkien
Jedno z méně známých děl J. R. R. Tolkiena, které za jeho života nikdy knižně nevyšlo, přestože sám autor vyvinul jisté snahy směrem k publikování tohoto příběhu. S Mr. Bliss(em) se tak fanoušci mohli poprvé seznámit až v roce 1982 a nyní si můžeme vychutnat i první české vydání, za jehož zpracování patří Argu velký dík. Jedná se v podstatě o bilingvní provedení, přičemž na každé dvoustraně je vlevo umístěn česky přeložený text a vpravo poté originální Tolkienův rukopis v angličtině, včetně jeho vlastních ilustrací. Čtenář si tak může vybrat, případně porovnávat obě verze. Pan Blahoš je velmi nekonvenčním, vtipným a milým pohádkově-dobrodružným vyprávěním, v němž je zcela po "tolkienovsku" povolena uzda fantazii, lingvistickým hříčkám a jiným libůstkám. To ostatně skvěle ilustruje už jen samotná postava pana Blahoše, která se mj. vyžívá v nošení roztodivných cylindrů a sdílí domácnost s opravdu netradičním mazlíčkem. Jednoho dne se pan Blahoš rozhodne pořídit si automobil a tím celý kolotoč začíná... Na závěr ještě zmíním zajímavost, že ony "automobilové patálie" pana Blahoše reflektují skutečné "automobilové patálie" J. R. R. Tolkiena, které zažíval po zakoupení svého prvního automobilu na počátku 30. let 20. století. Také některé další zdejší postavy či momenty vycházejí z reálných podkladů.... celý text
Pán Prstenů: Oficiální filmový průvodce
2003,
Brian Sibley
Skvělá publikace, jež čtenáři umožňuje velmi detailně nahlédnout do zákulisí tvorby jedné z nejvýznamnějších filmových trilogií vůbec. Přináší řadu zajímavostí o dlouholetém plánování a postupných krůčcích převedení Tolkienova veledíla na filmová plátna, o zajištění veškerých organizačních a logistických nezbytností, nekonečné práci na scénáři, výběru hereckého ansámblu a vhodných lokací k natáčení, tvorbě nejrůznějších scén, triků, modelů, dekorací, kostýmů, masek, zbraní a zbrojí a v neposlední řadě o individuální i kolektivní práci s herci a samotném ostrém natáčení trilogie. Leccos zajímavého se lze dozvědět i ze zdejších krátkých medailonků/rozhovorů s představiteli jednotlivých postav a komentářů osob zainteresovaných do natáčení (např. že Viggo Mortensen, který ztvárnil roli Aragorna, je všestranný umělec - kromě herectví se věnuje i komponování hudby, fotografování, malování obrazů či publikování vlastních básní, nebo že roli Gandalfa měl původně dostat Sean Connery (odmítl) a velmi po ní také toužil Christopher Lee (jako jediný ze všech lidí podílejících se na tvorbě filmové trilogie se osobně setkal s J. R. R. Tolkienem), jemuž však bránil vysoký věk a limitovaná fyzická kondice a nakonec získal roli čaroděje Sarumana). Text je obohacen o desítky fotografií, které zachycují členy filmového štábu při práci, samotné natáčení, různé rekvizity či překrásné novozélandské scenérie. Kniha je vhodná zejména pro milovníky filmového Pána prstenů, lze ji však směle doporučit i fanouškům J. R. R. Tolkiena a zájemcům o jeho dílo obecně.... celý text
Tolkienův bestiář
1995,
David Day
Tolkienův bestiář jsem četl ihned po přečtení Průvodce světem. J. R. R. Tolkiena od téhož autora. Z obsahového hlediska se jedná o publikace velmi podobné. Avšak Bestiář se primárně zaměřuje na faunu a floru Ardy (přesněji Středozemě a Valinoru - Zemí neumírajících v Amanu), včetně božstev, plemen a národů. Průvodce navíc obsahuje i hesla o zdejším místopisu a významných charakterech a událostech. Bestiář tedy logicky, z hlediska obsahové komplexnosti, na Průvodce ztrácí, naprosto jej však předčí bohatostí obrazového fondu a dodatkových materiálů. Černobílé ilustrace od variace různých autorů jsou v obou publikacích velmi podobné a mnohdy zcela identické, Bestiář jich ovšem nabízí více (jsou prakticky na každé dvojstraně) a často jsou větších rozměrů. Oproti Průvodci poté Bestiář nabízí i pár desítek krásných barevných ilustrací, jež jsou rozděleny do čtyř tematických cyklů - první dva zobrazují výjevy ze Silmarilionu, třetí z Hobita a Společenstva Prstenu, poslední pak ze Dvou věží a Návratu krále. Bestiář je rovněž bohatý na dodatky, které Průvodce prakticky zcela opomíjí. Předně obsahuje černobílou dvoustránkovou mapu Středozemě a Zemí neumírajících, jíž jsem v Průvodci tolik postrádal. Hned poté následují dvě dvoustránkové chronologické tabulky - první znázorňuje významné události Středozemě a Zemí neumírajících a druhá království ve Středozemi za Slunečních věků. Na závěr Bestiáře jsou ještě umístěny dvě jednostránkové tabulky, které se věnují genealogii elfských a lidských plemen a království.... celý text
Průvodce světem J. R. R. Tolkiena
2003,
David Day
Pakliže se chcete na jednom místě dozvědět mnohé informace o názvosloví a jmenosloví, místopisu a národopisu, fauně a floře i významných osobnostech a událostech Ardy (přesněji Středozemě a Valinoru - Zemí neumírajících v Amanu) nebo si jen osvěžit své (zapomenuté) znalosti Tolkienova univerza, je tato encyklopedická příručka velmi vhodnou publikací k nahlédnutí. Abecedně řazených pojmů je v ní požehnaně a pokrývají opravdu slušnou porci tolkienovských reálií. Samozřejmě zde nelze obsáhnout naprosto vše, to by kniha musela mít několikanásobek svého počtu stran, daný výběr však považuji za velmi solidní a dobře poskládaný. Zřejmě jedinou zásadní výtku bych měl k absenci jakýchkoli (praktických) dodatků v knize. Kromě heslovité dvoustránkové chronologie životních milníků J. R. R. Tolkiena na úvod a jmenného rejstříku (který u publikace podobného charakteru považuji za povinnost) na konci knihy, zde více nenajdete (vydání z roku 2003). Myslím, že místo zmíněné biografické chronologie by pro čtenáře byla mnohem užitečnější chronologie významných událostí jednotlivých věků Středozemě a Zemí neumírajících. Nejvíce jsem však v této publikaci postrádal mapu, jelikož odkazy na rozličná místa jsou prakticky v každém druhém pojmu. Pro lepší zážitek tedy doporučuji předem prostudovat a zapamatovat si příslušné mapy z jiných "tolkienovek" nebo je mít po ruce a při četbě do nich nahlížet.... celý text