JaneBonny oblíbené citáty

„ Mí přátelé se velmi nejeví jako vlastní stíny. A tvářit se jen trošku jinak, uplácám jim busty z červené hlíny, kterou bych vypálil, a z těžkých hlav svých přátel vystavěl věž.“
— Ondřej Lipár

„ Byla to hezounká dýka, neboť miluji půvab a eleganci i u nástroje smrti.“
— Comte de Lautréamont

„ Příšerná rozkošnost jen silné opíjí.“
— Charles Baudelaire

„ Nic nenajde, nemůže najít! Copak to nechápe? Leda by stála o to nehmotné, přeskupené od kořenů do koruny.“
— Petr Maděra

„ Proč bych měl chtít zvítězit v jiné než krásné hře?“
— Patrick Rothfuss

„ Ale rty tohoto dítěte ve chvílích, kdy na nich usychá purpur vína, dovedou se stahovat k úsměvům, jejichž hořkost je plná vyzývavé ironie a blasfemického vzdoru.“
— Arthur Breisky

„ Kdo žije více životů, i víckrát zahyne.“
— Oscar Wilde

„ Co chceme, tomu také ochotně věříme, a doufáme, že si i ostatní myslí, co si myslíme sami.“
— Gaius Iulius Caesar

„ Ušlechtilé činy lidské zapisujeme do vody.“
— William Shakespeare

„ To už je takový vlčí způsob, být tajemný.“
— David Eddings

„ Ve vzduchu cítím dech minulých věků, které brzy budou zapomenuty; dávná sláva je velká právě tím, že je pryč. (Poslední pevnost Šipky)“
— Vilma Kadlečková

„ Být: proměnit se v kašnu, kamennou nádrž, do které padá vesmír jako vlahý déšť.“
— Milan Kundera

„ Špagety v hrnci mají své záludnosti.“
— Vilma Kadlečková

„ Putují životem svěřujíce tělo divokým vlnám, jež bičují pobřeží, a potápějí se jako lovkyně perel na samé dno tohoto nečistého světa. Jaké strašné karmě asi dluží ta chvilková zaslíbení a hříšné skutky svého každodenního žití?“
— Macuo Bašó

„ Nejdůležitější věci se odehrají vskrytu, protože tím, jak zůstávají utajeny naší mysli, nad námi získávají moc.“
— Vilma Kadlečková

„ And so being young and dipped in folly, I fell in love with melancholy.“
— Edgar Allan Poe

„ Lety jsem zmoudřel. Co je moudrost – nevím.“
— Jan Skácel

„ Kdepak, Jeme, já myslím, že je jenom jeden druh lidí. Lidi.“
— Harper Lee

„ Lidé si s oblibou vymýšlejí nestvůry a hrůzy. Sami si pak připadají méně odporní.“
— Andrzej Sapkowski