Edgar Allan Poe

americká, 1809 - 1849, statistikykoupit eknihy

Nahrávám...

Přidat citát

Citáty (49)

,,Ty pravdu máš, když myslíš, den můj každý že byl pouhý sen." (Havran a jiné básně)


... věnujte jenom takovou důvěru, jaká se může zdát náležitá, nebo o ní docela pochybujte, anebo nemůžete-li o tom pochybovat, pak hrajte si s touto hádankou na Oidipa. (Eleonora)


"I ten nejotrlejší člověk má v srdci struny, které ho rozechvějí, jakmile se jich dotknete. I člověk nadobro rozvrácený, jemuž je život i smrt pro smích, přestává s některými věcmi žertovat." (Maska červené smrti)


“And all I loved, I loved alone”


„Dnes nosím tyto okovy a jsem zde. Zítra budu bez okovů! Ale kde?” (Démon zvrácenosti)


»Zahynu,« pravil, »musím zahynout tímto politování hodným šílenstvím. Tak, tak a ne jinak zahynu. Bojím se budoucích událostí ne kvůli nim, nýbrž pro jejich následky. Chvěji se hrůzou jen při pomyšlení na nějakou sebeobyčejnější událost, jež by mohla mít vliv na toto nesnesitelné duševní podráždění. Ve skutečnosti to, čeho se obávám, není nebezpečí samo, nýbrž jeho nutný účinek - hrůza. Cítím, že v tomto hrozném a žalostném stavu dříve nebo později nadejde chvíle, kdy zároveň s rozumem přijdu i o život v zápase s oním neúprosným přízrakem, STRACHEM.«


A tak se požitek náhle obracel v úděs a vrcholná krása přecházela v nejhorší ohyzdnost...


And so being young and dipped in folly, I fell in love with melancholy.


Báseň je protiváhou vědeckého díla, poněvadž jejím předmětem je přímo radost, ne pravda.


Být pohřben zaživa patří nesporně k těm nejstrašlivějším mukám, jaká mohou být údělem ubohých smrtelníků. -Předčasný pohřeb


Copak nemáme sklon, navzdory zdravému rozumu, porušovat zákon pouze z důvodu, že ho jako zákon vnímáme?


Cožpak skutečně není možné, aby navzdory tomu, že génius je obvykle nezbytně ctižádostivý, byli nejvyšší duchové povzneseni nad všechno, co bychom mohli ctižádostí nazvat?


Čtvrtá podmínka představovala předmět nikdy neutuchající naděje, tvrdila totiž, že v daných okolnostech je velikost štěstí, jehož lze dosáhnout, vždy přímo úměrná duševní povaze předmětu, o nějž usilujeme.


Chceš lásku mít? - pak stůj co stůj směr srdce uhlídej si! Buď vším, čím jsi, a pamatuj, nebuď ničím, čím nejsi! Světu tvé něžné chování, půvab bez marnivosti budou důvodem k uznání a láska - povinností. - Sen ve snu


I became insane, with long intervals of horrible sanity.


I was never really insane except upon occasions when my heart was touched.


Je zřejmé, že se řítíme k nějakému vzrušujícímu poznání, k nějakému neprobádatelnému tajemství, jehož rozluštění bude zánikem.


Jeho podrážděný a až přehnaný idealismus na vše vrhal sirnou zář.


Každého Boha zabil čas. Zabije aj Vášho


Každý génius má své pomlouvače.


Kdo se aspoň stokrát nepřistihl, jak se dopouští zlého a pošetilého skutku jen a jen proto, že ví, že nemá? (Černý kocour)


Kolem nás se ve vzduchu vznášelo cosi, o čem nemohu podat žádnou určitou zprávu, cosi hmotného i duchovního, tíživá atmosféra, dusivý pocit, úzkost a především onen nejhrůzyplnější stav bytí, jaký mohou lidské nervy zažít, kdy všechny smysly jsou živě zjitřené, zatímco schopnost myšlení leží v ospalé nečinnosti. Visela nad námi smrtelná tíha.


Krása je jediným pravým úkolem básnictví.


Má mysl na chvíli zjihla soucitem, ale v příštím okamžiku jsem zachytil výmluvný pohled jejích očí a tehdy se má duše rozbolela a zneklidněla závratí, kterou cítíme při pohledu do temné a bezedné propasti.


Mám velkou důvěru v blázny; moji přátelé tomu říkají sebevědomí.


Mezi důvtipem a analytickým smyslem je vlastně mnohem větší rozdíl, než mezi libovůlí fantazie a tvořivou imaginací, i když rozdíl velmi drobné povahy.


Milovali jsme s láskou, která byla větší než láska.


Moje duše se svíjí v plamenech a blouznivost této scenérie mne připravuje pro divočejší vidiny ze země opravdových snů, do níž nyní ve spěchu odcházím.


Nemo me impune lacessit. (Sud vína amontilladského)


Není ještě rozřešena otázka, zda šílenství je či není nejvyšší inteligencí, zda mnohé z toho, co je slavné, zda všecko, co je hluboké, nepochází z choroby myšlení, z útvarů mysli povznesené nad obecný rozum.


1 2