Covenant
komentáře u částí děl
Koniáš v povídce, co by vydala na malou knihu, v níž však není žádný balast navíc a vše se krásně vyvíjí. Charakter Koniáše, je trochu obměkčelý, ale proč by si měl hrát pořád na chladnýho drsňáka, když na něj doma čeká žena s dítětem. Rád by jel za nimi, ale když někdo unáší děti a vraždí je, někdo schopný musí zakročit. Pěkná, méně náročná detektivka
Povídka dobrá, ale až příliš krátká. Quake jsem nikdy nehrál, takže porovnání s hrou nemohlo proběhnout, nicméně si nemyslím, že by to bylo nějaké plus. Mě osobně přišlo, že se povídka podobá Warhammeru 40.000, ale jen jedné epizodce s knihy. Prostě se to dobře četlo, dokonce i pointu to mělo, ale chtělo by to trochu rozvést...
Tak a já jsem ten, komu se povídka líbila. Někdy mi teda přišlo, že s používáním přirovnání to autor trochu přehání, ale jinak to nemělo chybu. Nechci moc prozrazovat, ale není to o pohledu do lidského podvědomí. Když si to uvědomíte, všechno pochopíte a můžete obdivovat autorovu fantazii. No a dokonce mě i občas něco pobavilo - Měl bych být vděčný? Asi ano. Asi bych měl. Asi bych ho měl obejmout a přijmout jako syna. Odnesl mě z toho bláznivého divadla a složil jako pytel starých kostí v téhle temné díře. Zachránil mě do vlhka a chladu a kapající vody. Díky můj zachránče, díky, můj Hrbáčku! ,,Zmrd," zaklel jsem tiše a utřel si tekoucí nos.
Ale no tak. Přece není nutné, psát do komentářů (sic obecně), jak to dopadne. Jinak je to povídka, která je dobře napsaná, i se hezky rozjíždí. Konec je, ale příliš uspěchaný. Jakoby si autor uvědomil, že by z této povídky mohla být klidně kniha, ale bylo by s ní moc práce.
Zpracování se mi líbilo a uznávám, že jsem si ten konec musel přečíst dvakrát, než mi docvaklo, jak to vlastně bylo myšleno. Prolínání reality a fantazie je zde plynulé a autor využil všechen potenciál námětu, který pro mě nebyl až tak zajímavý.
Atmosféra slibuje něco zajímavého, ale to je vše. Jde o krátkou epizodku, která by obstála možná v nějaké knize, jako vedlejší produkt, ale jako povídka, ve které má být kladen větší důraz na děj o co je kratší, je to dosti slabé. Přesto, že anotace slibuje zajímavou závěrečnou pointu, po přečtení mě napadlo jen:,,a co jako?"
Chvílemi příliš přeplácané. Nejlepší je začátek, kdy se teprve všechno rozjíždí. Prostředek je mírně chaotický a závěr to prostě shrne do pár vět. Vosák je sympatický antihrdina a Karel Gott pobaví.
Žamboch je pro mě králem české fantasy a zde mi to opět dokazuje. Jedna povídka s hrdinou, který není Koniáš a přesto to umí rozjet po svém. Detektivka s Lugarem Farem v čele je nekompromisní, strhující a definitivní.
Povídka drsná, ale trochu jsem se nemohl smířit s těmi pohádkovými domečky. Nápad to byl dobrý, ale viděl bych to, jako dvě zcela odlišné povídky.
Více než dobré, ačkoliv zpočátku jsem měl obavy. Opravdu, atmosféra chátrajícího města, plného špíny a odepsaných lidí, je pohlcující. A ta symbolika...no, prostě paráda.
Strastiplná cesta "superhrdinů". I když to nebylo bůhvíjak nápadité, mělo to styl. Taková akční jednohubka a moje první setkání s Petrou Neomillnerovou. Když na ní příště natrefím, určitě jí dám znovu šanci.
V této povídce se nalézá to, čemu já říkám hororová atmosféra. Ne krváky a obludy, ale strach z neznáma a beznaděj. Námět mi přijde trochu infantilní(když si jako děti vyprávíte o černý sanitce), ale zpracování se mi líbí. A když znáte tyto trasy tramvají, dobře se to v hlavě promítá...
Hezky napsané. Hra se stíny se mi líbila, ale zrovna ta pointa mi nepřišla nijak překvapivá. Na to jak hezky se příběh vyvíjel, byl utnut během chvilky a raději bych uvítal otevřený konec, než polopatické vysvětlení, které mi do povídky nepasovalo.
Hezky napsané, ale zbytečně zdlouhavý proces o nezajímavých věcech. Ke konci pak ne příliš překvapivé. Během povídky mě napadly dva protikladné konce a jeden z nich to prostě byl. Toť celé.
Tak tahle anotace je už vážně vrchol spoileru, který ponechá čtenáři jen minimum na dočtení. Ještě, že si to čtu dřív, než tohle, nevím z jakého důvodu, opulentní vypsání se. Jinak povídka začala skvěle, s náznakem detektivky ala Jack Rozprašovač, ale potom do ní vstoupila magie a už to trochu ztratilo glanc. Subjektivní názor
Tahle povídka byla hodně "zaklínačská". Něco jako Geralt a Ciri... Jinak jsem někde zaregistroval rozhovor se Žambochem, který říkal, že v jedné z jeho povídek běží hrdina 3dny (možná je to právě tato) a on sám si to prý chtěl vyzkoušet. No a po 20km vysílení zjistil, že takhle daleko ještě nikdy nedoběhl.
K této povídce by měl mít po ruce člověk nějaké pití, protože popis sucha a žízně je opravdu výstižný. Koniáš je opět, jako vždy vraždící mašina, které stačí krátký odpočinek pro regeneraci utržených ran. Také nám ukáže jak je zběhlý v anatomii, která se hodí pro získání důležitých informací. No a hlavně, i když si stále hraje na temného týpka, starajícího se o vlastní dobro, nasazuje krk pro někoho jiného.
No konečně obsah povídky, kde není prozrazeno vše. Jinak co se týká Koniáše, někdy je to s tou jeho odolností už přehnané. Ale když už si člověk na takovýho drsoňe jednou zvykne, bere to s nadhledem ...