wooloong
komentáře u knih
Tajemství a záhady
Arthur Conan Doyle
Povídky bez Sherlocka Holmese, zato s nezaměnitelným rukopisem jeho autora. Hrdiny bývají obvykle vědci a nadšenci, povídky se týkají vědeckých objevů, záhad a okultních věd. Bavil mě i autorův jemný humor, který v některých povídkách přecházel v ostrou satiru.
Zázračný medailon
Zuzana Koubková
Další čtivá detektivka s templářsko-johanitským mnichem Zdislavem. Líbí se mi vývoj postav, popis prostředí (možná by se mi těch historických reálií líbilo ještě víc), jen zápletka a motivace padoucha mi přišla ne úplně uvěřitelná. Navíc mi přišlo, že ten zázračný medailon, který je současně názvem knihy, tam mohl být využit mnohem víc.
Zabitý před klášterem
Zuzana Koubková
Bývalý templář a nyní johanita Zdislav se v tomto díle opravdu překonává. Nejen, že vymetá pražské putyky a nalévá se pálenkou, zabije pár lidí a jednoho dokonce mučí, ale také se zaplete s krásnou statkářkou Annou, sestrou "Ojířovy" Kateřiny, a to tak, že pořádně. Budiž mu ke cti alespoň to, že vše, tedy téměř vše dělá pro svého přítele Ojíře, který byl nespravedlivě nařčen ze zločinu, a on musí co nejdříve dokázat jeho nevinu.
Zlatá růže
Zuzana Koubková
Tentokrát se dozvíme nejen, kdo je tím odporným sériovým vrahem, ale také, kdo je Zdislavovým otcem. Další povedená detektivka z doby vlády Jana Lucemburského. Dost často po sobě osoby v románě prskaly, což působilo dost rušivě. Všimli jste si, že zatím všechny Zdislavovy detektivky začínají na písmeno Z?
Půlnoční povídky
* antologie
Známé i méně známé hororové povídky od známých i méně známých autorů. U mě vede Venuše Illská, Carmilla, Pískař, Skřítek v láhvi a úplně nejvíc kratičká povídka s perfektní pointou od Sakiho Otevřené dveře.
Nákup-ologie
Martin Lindstrom
Některá fakta pro mě byla nová a překvapivá, nicméně styl psaní mi příliš neseděl a na skener fMRI a doktorku Calvertovou jsem už byla na konci knihy slušně alergická.
Venuše Illská
Prosper Mérimée
Díky 85098211 jsem si mohla přečíst tuto povídku. V knihovně ji samostatně neměli, ale Půlnoční povídky jsem objevila v dětském oddělení. Typ hororu, který mám ráda a který mě opravdu dokáže vyděsit. Žádné potoky krve, žádné příšery, jen tajemná socha a postupné hromadění děsu až do strhujícího finále.
Afrika
Zdeněk Svěrák
Jmelí! Seskočil z rudé skály a vyrazil si dech, Tančila jako blázen až do bílého rána, Lovila veverky v korunách stromů ... prakem, Skákal přes oheň, až si propálil mokasíny, Kouřil dýmku míru, ačkoli nebyl v radě starších, Opeřený had, Ten, který krade, Nerada se myje, Hladila sviště proti srsti, Ječela až padalo listí, Tetu sis neměl rozhněvat, Vlčí lejno, ... člověče, vy tam máte postav jak na orloji.
Lijavec
Zdeněk Svěrák
Takový herberk, nesmíte si ho idealizovat. Jednoznačně lepší seminář než samotná hra.
Cimrman v říši hudby
Zdeněk Svěrák
Seminář úplně super, zpěvohru jsem nikdy nedala celou, nuda, nuda, šeď, šeď.
Němý Bobeš aneb Český Tarzan
Zdeněk Svěrák
To bylo tak ... naše značka, vaše značka, vyřizuje Štruncová. Cimrmanovská klasika.
Vyšetřování ztráty třídní knihy
Zdeněk Svěrák
Jelikož jsem učitelka, je to moje srdcovka. Ještě, že už máme ty třídní knihy pouze elektronické. A kdybyste věděli, kolikrát jsem si za těch skoro 30 let za katedrou nedala po obědě viržinko.
Akt
Zdeněk Svěrák
Miloň Čepelka je naše máma. První Cimrmanova hra s několika nezapomenutelnými hláškami.
Znamení neznámého: Rozhovory o spiritualitě
Jan Němec
Některé rozhovory se mi líbily víc a některé méně. Prazvláštní úpravu knihy (otvor, černé tečky, psaní na výšku) jsem asi nepochopila. Mělo to nějaký skrytý význam nebo si jenom někdo zablbnul?
Jirka postrach rodiny
Richmal Crompton
Naprostá klasika. Četla jsem skoro před padesáti lety a přesto si na některé příběhy vzpomínám jako bych je četla včera.
Říkali mi Leni
Zdeňka Bezděková
Půvabná knížka o strašné době. Četla jsem jako školou povinné dítko před mnoha lety.
Broučci
Jan Karafiát
(SPOILER) Četla jsem jako dítě a bylo to pro mě děsivé, postupně umírá jeden Brouček po druhém, aby ve finále umřeli všichni! No, hlavně, že byli všichni poslušní. Ještě teď mám z toho husí kůži!
Žárlivost a jiné povídky
Jo Nesbø
Dobře napsané povídky, z nichž ani jedna mě nijak nepřekvapila.
Černé slunce
František Kožík
František Kožík si vzal za hlavního hrdinu svého životopisného románu hodně rozporuplnou osobnost a život libertina, svérázného filosofa a dlouholetého vězně markýze de Sade zpracoval velmi čtivě a působivě, na pozadí dramatické doby pozdního království, Velké francouzské revoluce a Napoleonských válek. Musím smeknout před paní Renée, která mu byla příkladnou a věrnou manželkou a matkou jejich tří dětí navzdory všem milenkám, věznění a výstřednímu chování za hranou zákona, po mnoho let. Ovšem tchýně, ta se mu fakt vyvedla.
Postel, hospoda, kostel
Zbigniew Czendlik
Knížka o jednom všedním nevšedním životě, o praktikování víry velmi sympatickým civilním způsobem proložená anekdotami, podobenstvími a citáty. Příjemné čtení.