Vojslava
komentáře u knih
Zuzanin dech
Jakuba Katalpa (p)
Strhující příběh bez jediných uvozovek, procházíme se myšlenkami, pocity a skutky hlavních protagonistů a tato slova jsou podstatně více vypovídající, protože nemlží, nezastírají, soudí a zvažují. Dech a vítr, sladkost cukru a hořkost toho, co se děje kolem. Zmarněné naděje, přežitý život... a nakonec závěr utnutý jak sekerou, brutální a plný naděje. Ano, tohle jsem tak nějak čekala. A nevím, jestli jediným poučením je prodýchat se k tomu, co v každém budoucím okamžiku může skrývat lepší či horší řešení.
Případ mrtvého krále
Stanislav Češka
Spíš tři a půl z takové nostalgie. Je to rychle přečtené, velmi lineární, vyšetřování nepříliš komplikované (když se pro jistotu skoro všichni přiznají po menším nátlaku sami) a pobavila mne implementace další současné vyšetřovací metody. Prakticky na dvě krátká odpoledne k vodě...
Strážkyně tajemství
Barbara Wood
Protentokrát bez "duchařských" témat, zato se snahou uvést čtenáře do reálií života starých Mayů a Aztéků. Četba neuvěřitelně plynulá, přemýšlet se u ní nemusí, nicméně s pobavením jsem sledovala, jak se autorka snaží informacím přizpůsobit i linie příběhu, takže se nakonec musíme spokojit s rychlými a náhodou řešenými závěry jednotlivých příběhů. Ale všechno dobře dopadlo, takže z téhle odpočinkové četby nemusí být nikdo úplně zklamaný.
Mecenáš v obnošené vestě
Valja Stýblová
Závěrečný díl poznamenaný tahanicemi o Akademii jsem rozečítala postupně a pomaleji, ale když jsem k tomu dostala pár soukromých oslovujících momentů... dočetla jsem nakonec s chutí. Velký obdiv jednak hlavní postavě, dílo je to větší, než jsem tušila, a nakonec i autorce, která si se zpracováním dala tolik práce a je vidět, nakolik zcela jistě se svým hrdinou souzněla. Takže tetralogie nejen pro milovníky historie, ale i velkých pozapomenutých příběhů.
Lužanská mše - Musis amicus
Valja Stýblová
Tenhle díl mi zatím utekl nejrychleji, i když i tady najdeme určité "vzdělávací" pasáže, které jsou ale zakomponovány poměrně citlivě. A když došlo i na Dvořáka a hudbu... Lužanská, moje oblíbená mše, je na světě. Ráda bych se někdy podívala do kaple, kde se odehrála premiéra. Tak tedy poslední díl, ať se příběh uzavře...
Neobyčejný benediktin: Advent bratra Cadfaela
Ellis Peters (p)
Drobná knížka, na níž je vidět, s jakou chutí ji autorka psala, aby uspokojila zvědavost nás, Cadfaelových fandů. Zlom v jeho životě jsem si právě tak nějak představovala (i když bez detektivní zápletky), Cena světla mi jako příběh připadala nejdojemnější. A třetí vybroušená minidetektivka ... taky pěkná drobnost. Zkrátka a dobře jsem spokojena a teď už jen dočíst chybějící díly řady.
Ars longa - Lužanská mše II
Valja Stýblová
Rychle přečtené pokračování s prakticky stejnou charakteristikou; některé projekty jsou "pod střechou", vztahy v Hlávkovic rodině se rozvíjejí, nové výzvy přicházejí... a na scéně už jsou Lužany. Takže beru třetí díl a stěhuju se s Hlávkovými do Prahy...
Lužanská mše - Vita Brevis
Valja Stýblová
První část čtyřdílného životopisného románu - osobně by mne zajímalo, proč si autorka vybrala zrovna tuto postavu, ale rozhodně to není volba špatná, ačkoliv Hlávka stál za mnoha projekty, obecné povědomí o něm není velké. Stylisticky celkem velké, chtělo by se říct až freskové plochy kapitol v tomto vydání uvozují faksimile Hlávkova deníku, které autorka štědře vyplňuje, někdy bych řekla, že až zbytečně - je jasné, že chce uvést na scénu aspoň zmínkou co nejširší průřez tehdejší společnosti, ale díky tomu se musíme prokousat malou lekcí ukrajinštiny (neskutečně neprakticky vypsané v latince :-) ), konceptem Palackého dějin, výzkumem J. E. Purkyněho... uvidíme, zdali se v dalších dílech děj trochu urychlí ve prospěch Hlávky samotného.
Odpoledne křesťanství: Odvaha k proměně
Tomáš Halík
Dobře: od autora v mnohých statích byla témata už postulována a leckdy už dobře propracována, ale jejich shrnutí dávají textu trochu vyšší level. Byť možná s některými body zcela a bez výhrady nesouzním, přece jen je hodnota vysoká: nutí k zamyšlení, nakolik naslouchám? nakolik rozeznám kairos? nakolik umím sama sebe očistit od zplanělých forem a uvědomit si podstatu? a nejsem sama zplanělou formou a suchou větví, která bude odříznuta a hozena ke spálení? jak mne usvědčí Slovo? podnětů ke zpytování dost - a přitom tolik dobrých a trefných postřehů, které mají potenciál pobízet dál, výš a hlouběji.
Holky od spitfirů
Soraya M. Lane
Tady asi nebudu oceňovat kvality textu jako takového, ale snahu přiblížit nepříliš známou část dějin 2. světové války nejširší veřejnosti - a to se povedlo nenásilně, čtivě a se snahou o velkou poctivost, kde autorka v doslovu přiznává své inspirace a úpravy. Četba sama je lehounká, oddychová, dost předvídatelná, ale prostředí a vědomí toho, že to není "vymyšlená červená knihovna" kvalitu o něco zvedne. Ano, pobavila jsem se a vlastně byla spokojená, protože jsem o této linii války věděla taky pramálo.
Tramín s příchutí krve
Věra Fojtová
Průměr průměru - prajednoduchý příběh, všechny postavy k nesnesení schematické a ani vinařský kolorit originalitě neprospěl. Jen mám dojem, že si nějaký čas budu připadat jak Mirek Dušín, když si vyberu rýnský ryzlink... :-)
Úvod do scholastické teologie
Ulrich Gottfried Leinsle
Předlouhá četba, ale užitečná a nabitá informacemi; tohle téma mne za vlastních studií minulo, a tak jsem si potřebovala kontext doplnit. Přehledně a relativně stručně podaná problematika (bez základního přehledu dějin dogmatu a filosofie se čtenář ale neobejde), a k tomu spoustu zajímavostí z obecné historie. Je půvabné sledovat, které pasáže autor má takříkajíc "nabádané" a kde jde tím pádem víc do hloubky, ale sám sebe zřejmě necituje, a tak dílo působí kompaktně. Potěšil by mne sice trochu rozsáhlejší závěr s nástinem dalšího dějinného vývoje, ale literatura poskytne slušná vodítka. Každopádně je to přínosná, byť ne zcela lehká četba.
Návrat
Anne Jacobs
Další pokračování rodinné ságy ještě nepřesouvá příliš pozornosti k další generaci, ale příjemně rozvíjí zatím nastíněné příběhy a doplňuje je novými; společenská situace ale jako by se ani do vily nepromítala a krize je až příliš papírová. Nicméně četba je to příjemná, rychlá, a vůbec nevylučuju, že si přečtu i další díl, jak se osudy rodiny dál odvinou.
Vařila jsem pro Picassa
Camille Aubray
Příjemná četba, která byla sice postavena na hodně obvyklém schématu, ale nepostrádala půvab. Osobně mne nejvíc bavila první třetina, vztah Ondine - Picasso, ale z některých aspektů byl zajímavý i současný příběh. Zase jsem se dozvěděla něco o provensálské kuchyni, zatoužila po Francii... a užila si pár příjemných hodin nad knížkou.
U dvora římského krále Josefa
Soňa Sirotková
Pokus o mysteriózní román na dobrou noc, ale mám takový dojem, že autorka až moc dávala pozor na to, aby žádný obvyklý motiv nechyběl: tajemné chodby, trochu romantiky, jedy, únosy, zbraně, knihy tajného vědění... a zároveň příliš málo napětí a dějové linky - spíš to dělalo dojem, jako by autorka lepila jednotlivé efektní epizody do více či méně souvislé řady. Ale možná, že se v případném dalším díle ty linky propojí. Na nenáročné čtení mohu doporučit, a možná by to dobře vypadalo jako seriál.
Wakan Tanka
Marek Vácha
Tvarem sevřenější a možná pro mne osobně trefnější než Nevyžádané rady (taky už nejsem mládež, i když mne kdysi ten titul velmi dostal). Jednak jsem získala pohledy z úhlů, které už vzhledem ke svému humanitnímu vzdělání tolik nemám, jednak podněty k tomu, jak je možné o těchto tématech mluvit s těmi, kdo se ptají, a nakonec to nejdůležitější, že se Velký Příběh bez mého podílu neobejde... Takže i za tenhle text autorovi velký dík.
Kroky vraha
Michaela Klevisová
Příliš vzrušující detektivka to nebyla, ale na odpočinkové čtení do dopravních prostředků fajn. Motivy jsou rozehrávány v pravidelných intervalech, kdy přibudou nové skutečnosti a příběh se symetricky překlopí jako sklíčka v krasohledu. Nakonec mne řešení ani nepřekvapilo, schylovalo se k němu poměrně dlouho, ale to uměřené rozložení mne vlastně na příběhu bavilo víc. Autorka dostane další šance, až budu potřebovat klidný detektivní příběh.
Pád Cařihradu
Mika Waltari
Od začátku absolutní pocit, že takhle jsem autora ještě nikdy nepotkala. Kdyby se mělo těch čtyři sta stran převést na plátno, byla by z toho válečná akce, banální love story nebo nic. Takhle to ale bylo postupné rozkrývání, dusno umocněné omezeným místem a časem, úzkost z existence na zemi i na věčnosti, a hlavně otázka: je Jan Angelos tím, kým jsem si od začátku myslela? Byl, to mne ani nepřekvapilo. Ani závěr nepřekvapil, všichni jsme ho od první strany čekali. Jen způsob, jak se k němu dobereme, byl strhující, v každé rovině vášnivý a bolestivý, a proto mne možná ta knížka tolik překvapila...
Vzdálená řeka
Barbara Wood
Za čtyři, ale slabší... Sice plynulá četba, příběh, rodinná sága, ale prakticky žádná přidaná hodnota, ani v podobě obligátního prolínání několika rovin více vzdálených v čase. Knížka do období jarní únavy nebo letních dovolených, ale už jsem od autorky měla v ruce tituly, které mne bavily víc.
Cikánský evangelia
Štěpán Smolen
Ani jsem netušila, jak živá svědectví jsem v téhle knize našla, provokativní a věrná, i když jsem někdy nevěděla, jestli mne víc dráždí tazatel, odpovídající nebo Ten, o kterém to celé bylo. Nemyslela jsem, že bych se k takové knize vracela, ale asi časem ano, zatím zaujímá v knihovně bezpečné místo.