Valikcz
komentáře u knih
Slepá mapa
Alena Mornštajnová
První kniha, kterou jsem od Mornštajnové četla, byla Hana a nalákala mě i na další knihy. Když jsem začala číst Slepou mapu, měla jsem trochu obavy z toho, že příběh bude příliš podobný Haně a případné další knížky už budou stále to samé, pouze jiná jména. Když jsem ale pokračovala dál ve čtění, přesvědčila jsem se o tom, že jsem se mýlila. Samozřejmě byly v knize jisté podobnosti, ale nepůsobily špatně a neoriginálně. V dalším čtení knihy, dalším poznáváním postav a zaplétáním se do příběhu jsem zjistila, že se mi tato kniha líbí snad víc než Hana.
Slepá mapa nabízí několik životních příběhů, kdy jeden ovlivňuje druhý. Na pozadí se dějí historické události, které ovlivňují postavy a jejich osud bez toho, abychom si to třeba uvědomily. Je tam plno postav, které jsou propojené, ale i přes to jsem nikdy neměla pocit, že bych se v nich ztácela.
Jeden den Ivana Děnisoviče
Alexandr Isajevič Solženicyn
Začátek knihy mě nadchl, vtáhl mě do děje a byla jsem zvědavá na pokračování. Bohužel tak v polovině jsem se začala ztrácet a bylo těžké se na děj soustředit.
Určitě ale knize nevyčítám, že by v ní nebyla zápletka, nebo byla nezajímavá. Takový postup děje mi dodával na uvěřitelnosti, že takto skutečně vypadal ten jeden den, který byl monotónní, jako každý jiný.
Kytice
Karel Jaromír Erben
Ideální kniha k maturitě. Básně se snadno čtou a jsou lehko pochopitelné. Jsou tam krásné příběhy, z kterých mě většina z nich velice zaujala a oslavila.
Pouze Záhořovo lože mi přišlo trochu náročnější na čtení. Nebylo to nic těžkého, ale už se nad tím člověk musí zamyslet.
Máj
Karel Hynek Mácha
Kniha je už náročnější čtení a určitě ne pro mě. Je třeba se zamýšlet nad každým veršem a pro mě to prostě není. Určitě ji ale doporučuji přečíst. Nejen, že je to klasika, ale najdou se tam krásné básnické obraty a prostě zní dobře
Kulička
Guy de Maupassant
Kniha mě chytla za srdce. Rozhodně doporučuji přečíst. Ideální četba k maturitě. Je krátká, snadná na čtení, ale s poutavým příběhem o tom, jak jsou lidé schopní využít jiného člověka.
Horalka
Alberto Moravia (p)
Do knihy jsem se pustila bez jakékoliv informace o tom, o čem je. Neměla jsem od ní žádné zvláštní očekávání a asi i o to víc jsem ji ocenila. Příběh byl čtivý a přinášel pohled na válku z pohledu obyčejného člověka, který do dění nebyl nijak zainteresovaný, což byla příjemná změna od jiných knížek, které jsem četla.
Postavy byly příjemné, lehce jsem si k nim vytvořila vztah.
Kniha mě rozhodně přesvědčila, že si mám přečíst další knihu od Moravii.
Elizino tajemství
Dominik W. Rettinger
Kniha byla velice čtivě napsaná, schopná vtáhnout čtenáře. Postavy nebyly idealizovány, stále měly své černé stránky, což bylo velice příjemné zjištění. Jen ke konci mi přišel příběh mírně kostrbatý a trochu hůře uvěřitelný.
Co však kazilo můj zážitek z knihy, byly chyby, které v knize zůstaly. Ne jednou jsem narazila na chybějící slova, zdvojená slova a tak. To však není chyba knihy samotné. Ale musím to zmínit
