Tony86
komentáře u knih
Výpravy za člověkem
Zdeněk Matějček
Kniha klame názvem, čekal jsem psychologicko-sociální rozbory lidského chování, jenže po krátkém úvodu k našim prapředkům je hlavní linkou dítě a jeho "tváření" podle podmínek, ve kterých vyrůstá. Podle grafů a tabulek něco mezi vědecko-populární četbou a inspirativní poučnou příručkou vychovatelům.
Zmatený muž na hrazdě
James Thurber
Podivná kniha. V úvodu upozorňuje na překypující humorný obsah, já se ale nesmál ani jednou, nebylo čemu. Jsou to povídky a bajky o ničem. O to menší by to byla sranda, kdybych si knížku koupil v roce 1948 (den vydání) za těžce vydělaných 80/107 Kčs!
Hodina mrtvých očí
Harry Thürk
Ke knize jsem se bohužel nedostával tak pravidelně, jak bych chtěl, a to může mít vliv na hodnocení. Poutavé čtení reálného života ve válce do podrobností od autora, který u toho byl.
Limes inferior
Janusz Andrzej Zajdel
Napsáno "nejlepším polským autorem sci-fi", povoláním jaderný fyzik. Obálka tady na webu vypadá cool a čekal bych i dobrý obsah. Já četl Odeon vydání z knihobudky. Autor nás neobratně seznamuje se světem, který se mu zrodil v hlavě a do 2/3 se nic moc neděje, opakují se jen slova Klíč, nulák-šesťák, různobarevné body, lifting a automat. Pak se Sneer ukáže u rodičů, otec čtenáři vysvětluje, že toho moc neví a pak tomu nasadí korunu poznání pravdy za městem a konec, horší to být nemohlo.
Devět měst
Thornton Wilder
Pozitivní a lehce ubíhající čtení. Zčásti se jedná o autobiografii; Teddie, stejně jako Thornton je oblíbený pohotový člověk nad věcí, sečtělý, schopný velmi dobře číst lidi a skvělý v improvizaci. Takový dobrý anděl zasahující do života lidem, které při svém krátkém pobytu na ostrově potkává. Na mnoha místech inspirativní.
Pavilón se smuteční vrbou
Robert van Gulik
Nevěděl jsem, co začínám číst, už první věty to ale prozradily - vražda, takže detektivka; ty já zrovna nevyhledávám, ale pokračoval jsem a dočetl. Až tady na webu jsem objevil a musel si ještě jednou zkontrolovat, že děj se odehrává v 7. století. Čínská kultura té doby je mi vzdálená, Gulik (údajně geniální znalec orientálního umění, jazyků a kultury) mě tam nebyl schopen přenést; je dost možné, že to zčásti zavinil i překlad, kdy dialogy (neformální, přátelské) jsou jako by byly ze současnosti a silně kontrastují. I sebevědomí žen je nezvykle moderní. Autor chtěl přijít s něčím, co nebude "laciné čtivo ze Západu", toto ale laciné je. V doslovu je uvedeno, že soudce Ti byla historická osobnost, životopis by byl určitě zajímavý, ovšem v tomto podání se o něm nic nedozvíte.
U snědeného krámu
Ignát Herrmann
Knihu jsem bral do ruky co chvíli a měl ji tak přečtenou v rekordním čase. Nejdřív je třeba přivyknout starší češtině, ale to jde snadno, příběh a postavy jsou tak živé - trpěl jsem společně s Martinem, když býval u Rorejsa, chtěl jsem už, aby byl pryč, ale autor tuto etapu nechce jen tak odbýt, vždyť Žemlu tvářela pět let. Po takových učňovských útrapách očekává zasloužený pěkný klidný život, je to dobrý poctivý člověk, ale proč by tomu tak mělo být? Překvapil mě doslov a podobnost autorova životopisu, evidentně vystavěno na životních zkušenostech.
Hostující profesoři
David Lodge
LaCucaracha to tady v komentářích popsala přesně. Tohle byl škvár a tak nesouvislou strukturu jsem ještě neviděl. Náhodou pokračování - Svět je malý - mám v knihovničce taky, už jsou obě nachystané na cestu zpět do knihobudky.
Lidé pod horami
Josef Toman
Bóže, i mě Tereza učarovala. Jáchymovo vyprávění je přirozeně autentické, chlapi lační po tom luzném stvoření; nadto jim přitěžuje ta věc, že ona je den ze dne půvabnější... na zbláznění! V knize je spoustu skvělých míst, líbil se mi třeba pelášící Zedníček a za ním jeho poskakující svědomí. :) Nešlo tušit, jak příběh bude pokračovat, snad ten konec se dal čekat.
Býti zrnkem soli
Miroslav Hanuš
Čekal jsem hodně, mám rád starší romány, ale už úvod byl tak těžkopádný a to pokračovalo tak i dál, že třetí kapitolu jsem zdeptaný nedočetl. Tak špatné to je.
Lovci mamutů
Eduard Štorch
Jako kluk jsem nečetl, to až ve svých 35 jsem se k ní dostal a vůbec není na škodu nejdřív trochu vyzrát. Příběh je poutavý, člověka vytrhuje ze své bubliny a může nastartovat zájem o historii. Základ, který se na školách dřív ani nezmiňoval, je v této knize dokonalý a podaný způsobem (ve formě příběhu), který jen tak nevypadne z hlavy. A o to autorovi šlo.
Rodinné štěstí
Lev Nikolajevič Tolstoj
Můj první Tolstoj, nejedná se o nijak hluboký příběh, na to ani není místo, je to útlá knížka prakticky jen o dvou lidech, které dělí věkový rozdíl a nijak jim nepřijde na mysl, že by někdy žili společný život. Oba jsou si vzájemně ale tak úžasní, že se to stane. Ne všechno má ale věčného trvání. Výborně je vykresleno chování a pocity postav a "dobrá taktika" Sergeje, jestli vůbec to byla taktika.
Pozor! Srdce muže
John Eldredge
Od poloviny mě to začalo nudit, autor přepnul do pánbíčkářského módu, navíc má bujnou představivost, příběh a Adamovi a Evě a jiných bere doslova jako historickou událost, takže nám popisuje své představy ze své bubliny. Rozhodně ale na některých místech správně poukazuje na dobrý vztah s otcem nebo jinými muži.
Svět bez stížností
Will Bowen
Prvních několik stránek byla klasická motivační věc, kde se opakuje stále to samé a připomíná, kolik lidí se už do výzvy "připojilo". Pak už je to lepší a autor připomíná, že pesimismus a komentování negativních věcí nikam nevede a je třeba to mít na paměti. "Než promluvíš, zvaž, jestli tvá řeč bude lepší, než-li ticho"
Nežádoucí
Christiaan Barnard
Čtenář by ideálně měl být vybaven lékařským slovníčkem, obratů je tu hodně a postupy detailní. Vžitá nadřazenost bílých dokáže roztrhnout dětské kamarádství, až s roky a konfrontací s pravidly, si vnímavější uvědomují jejich absurdnost.
Oprsklovi
Julian Clary
Dárek 11leté neteři. Úvod mě tak chytl, že jsem si ji před předáním musel přečíst sám. Geniální. Čtivé, zábavné a to i zásluhou skvělého překladu.
Krev na paletě
Miloš Kočka
Opět jeden skvost do sbírky. Obdivuji spisovatele, kterého to byla první! kniha, v ní tolik detailů z oné doby, znalost italštiny a působivé čtení na 500 stranách prakticky bez slabého místa... dost možná zásluhou samotného Caravaggia, bez jehož vzpurné povahy to vlastně ani nešlo jinak.
Starosta casterbridgeský
Thomas Hardy
Můj první Hardy. Už začátek je zajímavý a po události v hospodě jsem čekal, že zbytek stran bude o hledání; všechno se ale odehrává jinak a děj je nepředvídatelný, to se mi líbilo. Postavy jsou dobře prokreslené, konec velmi silný.
Plavovlasý cyklón
Jenő Rejtő
Tento žánr asi není pro mě nebo je to tím, že jsem předtím četl klasiku, co měla hloubku, nebo jsem se nesoustředil a chtěl to mít rychle za sebou - to poslední určitě. Bylo to slabé. Mimochodem autor se prozradil, že automobil viděl jen z dálky - Evelyn na autě svých pronásledovatelů vypustí vzduch na všech kolech, to jí nestačí, vypustí ještě vodu a dokonce i olej! Pak se zjistí, že neumí moc řídit a po žebříku leze poprvé v životě.
Nadějné vyhlídky
Charles Dickens
Příjemné čtení, na těch počet stran není postav moc a každá dobře představitelná a zapamatovatelná. Dalo se tušit, kdo je skrytým dobrodincem, ale od okamžiku, kdy se objevil na scéně, nadšení z knihy trochu opadlo. Šťastný konec je upravený na radu Dickensova přítele; tak nějak málo uvěřitelná shoda náhod.