ThomasRuhe komentáře u knih
První díl série se mi líbil. Tenhle byl mnohem horší. Začátek se dost táhne, sice jedna událost střídá druhou, ale je to takový mišmaš a samotný Reece se zatím poflakuje v Africe. Jakmile je povolán do akce, tak se děj zlepší, ale je potřeba vydržet asi 250 stran.
Když porovnám tuhle knihu s obdobnými tituly od jiných autorů, tak vychází jako slabší průměr.
Tuhle detektivku jsem zvolil kvůli podobnosti s Doyleovým Holmesem. Styl se skutečně podobá. Případ totiž sledujeme z pozice asistenta Barnetta, který detektivu Arrowoodovi pomáhá.
Bohužel případ samotný moc zajímavý není. Arrowood důvtipem rozhodně nesrší a posun ve vyšetřování je pomalý. Ještě na třísté stránce nevědí prakticky nic. Ani samotný detektiv mi moc sympatický nebyl. Konečné rozřešení případu taky moc překvapivé nebylo. Takže asi slabší průměr.
Základní idea thrilleru, že sériový vrah, který je zdánlivě mrtev se vrací, je ok. I Finchův styl je bez problému. Ovšem hodně mi vadilo, že v prostředí vesnice, kde je mlha, která by se dala krájet, obtížný terén v okolí a nevlídná teplota, se vrah lehce pohybuje, všechno mu vychází je skoro všude bez výrazných obtíží. K tomu přidám i absolutně nesmyslně brutální vraždy.
Kvůli hodnocení jsem byl tedy zvědav jak mi Finch ozřejmí vrahovy motivy a zdali to bude mít hlavu a patu.
V závěru jsem vše dostal, ale pachuť z výsledku zůstává. Nakonec se tedy mlha zvedla, a já taky zvedám své hodnocení na tři hvězdy.
První díl s Jackem Irishem se mi líbil, tak jsem neváhal a půjčil si i druhý. Jenže tady jsem narazil. Příběh byl zdlouhavý a rozvláčný a vůbec nic se nedělo, a když nepočítám epizodní historky z dostihů, skoro nebylo co číst. Měl jsem chuť to vzdát, ale poslední třetina knihy se nakonec ukázala jako nejlepší část, která vylepšila moje celkové mínění. Přesto, dalo to dost usilovné práce pročíst se až do téhle fáze. Nebylo to snadné, a proto moje hodnocení je spíše střízlivé 2/5. Původně jsem se chtěl pustit i do třetího dílu, ale dám si pauzu.
Příběh bych označil jako velice dobrý. Obsahuje klasické thrillerové ingredience, sériového vraha s přezdívkou, chytré a promyšlené vraždy, kdy ta právě provedená odkazuje k příští oběti. Duševní souboj kromě policie, svádí s vrahem i doktor psychologie Reinhart.
Kniha se mi líbila a Vražednou hru hodnotím 3/5.
Neočekávejte detektivku s utajeným pachatelem, tady totiž Patterson jejich totožnost odhalí hned na začátku. Není to ale na škodu příběhu. Například spolupracující a soupeřící dvojice vrahů si své zločiny až neskutečně užívá. Dále je tu pomstichtivý Ron Guidice, který jde cíleně po Crossovi. Oba případy jsou dobré a mají i netradiční ukončení. Kniha mě určitě nezklamala a hodnocení vidím na 70%.
U sérií které čtu pravidelně, čekám co nového si autor vymyslí, aby další díl získal nějakou originalitu. Ani zde Connolly nezklamal. Uvězněný vrah žádá o obnovení procesu, ve kterém byl Bosch vyšetřovatelem. To tu ještě nebylo. I druhý případ, dvou zavražděných lékárníků je zajímavý. Oba případy jsou dobré a knihu hodnotím 80%.
Příběh je napsaný v rychlém tempu a nechybí mu napětí. Střídání kapitol z pohledů rozhlasové moderátorky a policisty má velký vliv na dramatičnost. Zápletce neschází ani originalita. Na druhou stranu jsou pachatelovy skutky někdy až moc perfektní a dokonale má vše promyšlené a se vším počítá, tohle se mi zdálo poněkud přehnané. Tady se mohl autor trochu krotit, ale budiž, přesto můj celkový dojem z knihy je velmi dobrý a hodnotím 70%.
Knihu jsem si vybral do čtenářské výzvy. Styl jakým je příběh napsaný mě moc neseděl, ale chápu, že už dávno nejsem cílová skupina čtenářů. Hodnotím jako slušný průměr.
Vyhlídka se Connellymu povedla. Kniha je poměrně krátká, takže děj běží rychle a plynule vpřed. Líbilo se mi jak si jde Bosch za svým a nenechá se odstrčit od vyšetřování agenty FBI, přestože s nimi musí spolupracovat. Vyústění případu pak nemá chybu a je velmi překvapivé. Zaslouženě 80%.
Příběh má dvě dějové linie. Soudní přelíčení, které je vedené proti Harry Boschovi a kontinuálně probíhající vyšetřování vražd Panenkáře. Samotný soud je napsaný dobře a jeho vrcholem byla výpověď právě Bosche. Vyšetřování vražd vůbec nezaostává a v jeho závěru je i pár zvratů. Kniha se mi líbila a ocením ji 80%.
Tohle jsem si půjčil do čtenářské výzvy. Potřeboval jsem autora s africkými kořeny. Jenže mě to moc nebavilo. Obecně mi historicko- námořní romány moc nesedí a tady se to potvrdilo. Bylo to i docela dlouhé. Vidím to na 2/5 i když tohle hodnocení je asi moc přísné.
Černá ozvěna je velmi dobrá detektivka. Výborné seznámení s Harry Boschem jakožto hlavní postavou. Samotné vyšetřování se mi líbilo od začátku do konce. Nechybí ani překvapení na závěr. Já sice tuto sérii nečtu chronologicky, ale jako startovací díl je to opravdu povedené s možností stát se pravidelným čtenářem těchto knih.
Bylo to celkově slabé. Hororové prvky tuctové bez originality, starý dům s podivnou minulostí, nic překvapivého. Kladem jsou čtyři velmi rozdílní spisovatelé, kteří se experimentu účastní, a taky fakt, že dlouho se nedá odhadnout jak to s nimi nakonec dopadne. Kill Creek byl můj čtenářský omyl.
Vyšetřované případy jsou zajímavé a dobře napsané. Bosch s Ballardovou dali hlavy dohromady a střídání kapitol z jejich pohledu také funguje. I závěrečné rozuzlení nemá chybu a neschází ani dramatický finiš. 70%.
Je to komplexní pohled na závěr války popsaný ze všech stran od spojenců, Rudé Armády po normální německé obyvatelstvo a samozřejmě i německé velení v čele s Hitlerem.
První příběh, kdy osm chlápků přežije havárii vesmírné lodi a snaží se přežít na cizí planetě byl dobrý. Trochu mi chybělo vysvětlení toho podivného útvaru na planetě. A možná by příběhu prospěla jedna ženská postava, opravdu jsem čekal, že jednou z přeživších bude nějaká vojanda nebo členka posádky. 60%.
Ten druhý byl hodně akční. Opravdu ve stylu vetřelců. Asi nejlepší bylo to očekávání, kdy vojáci prohledávají loď a kde nic tu nic. Přitom bylo jasné, že se blíží chvíle střetu, ať už to bude s čímkoliv... tohle se povedlo. 80%.
Celá kniha je vlastně soudním procesem ve kterém je Mickey Haller obviněn z vraždy. Soudní procedura je detailně popsaná, a i když víme, že Haller vraždu nespáchal, protože to něj bylo narafičené, vůbec to neubírá na atraktivitě a výsledek rozhodně není jistý... tedy že bude osvobozen...příběh se mi líbil a 80% si zaslouží.
Kniha je dobře napsaná. Oba vyšetřované případy jsou zajímavé a velice rozdílné, alespoň zpočátku... Střídání popisu z první a třetí osoby také nebyl špatný nápad. Z hodnocením jsem poněkud na vážkách, v procentech někde mezi 70-75%.
Moje první kniha od Templea. Styl ujde, začátek je volnější, ale postupně úroveň stoupá a zápletka je stále zajímavější. I vedlejší linka se sázením na koně byla povedená. Hodnocení je na trojku, ale je to lepší trojka.