Staré dluhy

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

MELBOURNE PODLE JACKA IRISHE: DÉŠŤ, VÍTR, DOSTIHY, SEX, KORUPCE, VRAŽDA Život v Melbourne není lehký – obzvlášť když se člověk pokouší splácet dluhy sázením na dostizích, snaží se vlastníma rukama vyrobit v truhlářské dílně stůl a v australském fotbalu fandí klubu, jenž prakticky nevyhrává a jehož největší hvězdou byl kdysi jeho otec. Otec, kterého zbožňují fotbaloví pamětníci z jeho oblíbené hospody. Když se s Jackem Irishem snaží spojit jeden z jeho bývalých známých, Jack nejdříve netuší, o koho jde. A ani poté, co se rozpomene, příliš nespěchá, aby mu telefonát oplatil. Danny McKillop mu totiž připomíná časy a události, na něž by nejraději jednou provždy zapomněl. Mezitím ale Danny přijde o život a Jack, který se po smrti své ženy protlouká životem jako člověk mnoha řemesel, musí uznat, že mu něco dluží. Netrvá to ale dlouho a sám zjistí, že tam, kde zákon nemá čisté ruce, se některé dluhy splácejí opravdu těžko. ____ Podle knih s Jackem Irishem byla natočená brilantní televizní série s Guyem Pearcem v hlavní roli....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/44_/440610/stare-dluhy-zFd-440610.jpg 4.139
Série

Jack Irish 1.

Žánr
Literatura světová, Detektivky, krimi, Thrillery
Vydáno, Mystery Press
Orig. název

Bad Debts, 1996

více informací...
Nahrávám...

Komentáře (13)

Kniha Staré dluhy

Přidat komentář
soukroma
08. května

Australské krimi neodolám, i když tenhle autor mne ve svých prvních detektivkách moc nebavil. I tady jsem měla chvíli pocit, že to taky nebude žádná sláva - první třetina se táhla, byť přeplněná různými prvky ze života právníka a dostihového sázkaře Jacka, téměř deníkovými epizodami aktuálními i minulými, a trvalo, než se z toho konečně začal klubat zapeklitý dávný případ s nepříjemnými dozvuky v současnosti, s chapadly do/od (místní) politiky, developerů a spekulantů s pozemky, korupce a velkých prachů, policie a kdovíkam ještě. Teprve pak jsem si začala užívat i jistého vtipu či sarkasmu, který autor rád používá zejména v dialozích.

"Což může být pravda. Ale zároveň to pravda být nemusí."
"To dokonale pokrývá všechny možnosti."

"Začal jsem uklízet. Ne celý byt, jenom některé části. Přesněji řečeno jeden pokoj. Alespoň částečně."

"Nikdy jsem si nevšiml, že by ses takhle díval na své klienty."
"Nikdy jsem své klienty nefrézoval, nerovnal a nevtíral do nich olej."

"Jacku, nebude ti vadit, když ti pro pořádek připomenu, že jsi přitroublý kretén, že ano?"
"Možná by mi to vadit mohlo."

I na mnou zejména oblíbené australské reálie dojde, různorodé končiny Melbourne, i divočina (řídce obydlený okraj buše), dlouhatánský letecký výlet do Perthu (přes vody plné žraloků) a odtud ještě dlouhá jízda do Freemantlu...

Trochu mi vadily vsuvky dostihové (Francise mám ráda, ale sem se ty dostihy zas tak moc nehodily) a truhlářské (dřevo mám ráda a umělecká truhlařina musí být báječná, ale sem se to nehodilo vůbec, zejména takové podrobnosti jako "F svěrky" a "C svěrky", a vůbec, nemají to být svorky!?).
Napětí autor stupňoval až do úplně akčního závěru. Nakonec ty dostihy zastoupily vítězné finále, protože jinak by zbyla opravdu děsivá pachuť s konání "těch nahoře".

LaCucaracha
29. dubna

(+ SPOILER) Tak od téhle detektivky jsem čekala mnohem víc. Bohužel, no. Příběh je vystavěn poměrně ambiciózně, autor chytře vsadil na osvědčený recept zkombinovat vícero linek. Takže kromě samotného vyšetřování starého případu tu ještě najdeme organizované sázení na dostihy a jinak v podstatě bezúčelnou linku o tom, jak Jack chodí pracovat do truhlárny, včetně popisu konkrétních prací se dřevem. V té souvislosti jsem si vzpomněla na příběhy inspektora Gamache, které jsem četla nedávno. I když je to jinak dost odlišný typ detektivky, tak tohle tam autorka použila také, tu mnohovrstevnatost. Až na to, že ona to zvládla mnohem lépe, vše jí skvěle funguje a je přirozeně propojené. Tady je to: BUM – Jack vyšetřuje, BUM – Jack jede kout pikle na dostihy, BUM – Jack lepí desku stolu klihem. Proč? Prostě aby to bylo různorodé. Jenže to nějak nevyšlo. Zatímco Louise Pennyová působí ve svých dílech jako vyzrálá spisovatelka skvěle ovládající řemeslo, Temple z toho vychází jako snaživý absolvent rychlokurzu tvůrčího psaní, kterému se závěrečná práce sice docela povedla, nicméně vedoucí kurzu by mu tam určitě červeně vyznačil plno míst, kde by to ještě chtělo zapracovat.
Samotná zápletka je pro mě osobně dost hrozná, protože machinace s realitami jsou pro mě španělská vesnice, zvlášť když je to propojeno s politikou. Tahle společnost koupila nějaký pozemek, jiná zase jiný, pak to převedli na jinou třetí společnost, která sídlí na Kajmanských ostrovech, a ta je zase propojená s tímhle politikem, který se zná s... bla bla bla a já jsem totálně ztracená. Ale to je můj problém. Prorostlost zločinu do nejvyšších struktur a policejního sboru je trochu přitažená za vlasy. A celé je to korunováno dětskou pornografií na úrovni vrcholné politiky, což tam vlastně nemělo žádný význam ani tomu nebyl věnován skoro žádný prostor, byla to jen taková třešňička navrch, asi aby byl příběh ještě šťavnatější.
V postavách jsem se dost ztrácela, hlavně zpočátku, protože nejsou skoro nijak charakterizovány, fungují jen jako jména, čili přehlednost nic moc. Zvlášť když jsou v úvodu jména, která už se pak vůbec nevyskytují. A abych nezapomněla, tak do kotlíku tvůrčího psaní nutně patří i jistá dávka erotiky, tentokrát ve stylu: „Vytáhla sukni ještě výš. Neměla na sobě kalhotky. Moje oči se nacházely přímo v úrovni jejího rozkroku. Dala si ruce v bok a vystrčila na mě pánev. ,Vždycky nosím podvazkový pás a punčochy, když se mě někdo snaží na podlaze před krbem vyšukat do bezvědomí.'"
Tak jakmile má nějaký spisovatel potřebu zahrnovat něco podobného do příběhu, kde to není nutné, je mi ho spíš líto. Jasně, sex prodává, ale vážně ne každý ho v knížkách potřebuje. Já rozhodně ne a automaticky jdu v hodnocení níž, protože se to dnes v literatuře používá automaticky, pro pochybné zvýšení atraktivity, a tudíž je to laciné. Málokdy se totiž erotické pasáže podaří do textu vklínit tak, aby nepůsobily čistě prvoplánově. Kdybych chtěla číst podobné věci, koupím si erotický, a ne detektivní román.
Po celou dobu jsem měla problém se opravdu začíst, je to takové nijaké, občas nepřehledné. Na posledních stránkách najednou nastal předěl a všechno se naopak začalo dít strašně rychle a akčně. Aspoň že vše dobře dopadlo, i když teda že by to celé působilo reálně? Ale Austrálii a život v ní neznám, takže kdo ví.


Neopol
22. dubna

Příběh slušný i když korupce politiků atd. + Sázení na koně jak zbohatnout ok. Časti kde se mluví o fotbale by určitě chtělo doplnit že se jedná o australský fotbal, protože výsledky 110:77 apd může někoho zmást.

dawson321
17. března

Zajímavá detektivka. Za mě měla trochu pomalejší rozjezd, ale ty závěrečné kapitoly za to stály! Bylo zajímavé rozklíčovávat propojenost politiky a businessu. Nejsem ovšem fanoušek do koňských dostihů, takže za to dávám hvězdy dolů, protože tyto kapitoly mě prostě vůbec nebavily. Jinak knihu doporučuji.

mikika
10.08.2020

australská drsná škola v celé své kráse. sice dnes už trochu retro a nostalgie z těch devadesátek, ale korupce, pocity viny, finanční čachry atp zůstávají stále aktuální.

Katania
23.07.2020

Pěkná klasická detektivka s prvky humoru. Určitě si přečtu i další díly.

Killingjoke
15. února

Jack Irish, advokát, který krom svého zaměstnání stíhá vypomáhat v truhlářské dílně, vybírá dluhy a jede v nějakých těch dostihových sázkách. Když na záznamníku objeví vzkaz od dávno zapomenutého klienta, který se nakonec ukáže být mrtvým, přibírá si mezi své činnosti i práci detektiva. A jeho vyšetřování sahá opravu vysoko… Ale jo, docela fajn detektivka, která se hrdě hlásí k tradici americké drsné školy. Jack při svém vyšetřování potkává rozličné postavičky australského velkoměsta a pomaličku rozplétá pavučinu korupce a množících se mrtvol, jejichž spojení nejspíš nebude čistě náhodné. Na rozdíl od mnohých podobných detektivů už nechal své zhoubné démony za sebou a učí se žít s pocity viny ze smrti své manželky. To je na jednu stranu osvěžující, na druhou stranu mi tam nějaká ta hlubší hrdinova rozervanost a víc kousavých poznámek chybí (já mám ty ztroskotance prostě rád). Taky to na mě bylo místy až moc „politické“ a rozehrávalo to vysokou hru, která mě po chvíli začínala trošku nudit. A do třetice, australské prostředí je sice pro mě neotřelé, ale zároveň mě bohužel jeho atmosféra nijak moc neuchvátila. Každopádně, rozuzlení celého případu se mi líbilo a tahle knížka rozhodně stojí za přečtení.

Lmslaver
08.11.2020

S Jackem Irishem jsem se setkal poprvé před několika měsíci ve stejnojmenném seriálu s Guy Pearcem v hlavní roli, který byl skvělý, takže jsem si nemohl nechat ujít knižní předlohu, když vyšla v češtině. Bylo to dobré rozhodnutí, Peter Temple stvořil zajímavou postavu Jacka Irishe, svérázného advokáta (příležitostného truhláře, detektiva, dostihového spekulanta), který se začne vrtat do dvanáct let starého případu. Všude tam, kde se Irish obrátí se svými dotěrnými otázkami, se najednou objevují mrtvoly, jako houby po dešti. Když to shrnu, jsou Staré dluhy výborně vystavěný detektivní příběh plný napětí, se zajímavými postavami, které nešetří vtipnými dialogy a v ději je i špetka akce, která ho dokáže zpestřit.

1