suloco
komentáře u knih
Temný obraz
Philip K. Dick
PARANOIA!...jak už jsme u Dicka zvyklí. Jsem policajt mezi feťáky nebo feťák mezi policajty? Kdo jsou tihle lidé, co tu se mnou sedí a kdo jsem, sakra, vlastně já? Naprostý rozklad identity. Tahle kniha je hodně hořká, protože celou dobu máte tendence Arctorovi fandit. Nějak to dá! Všechno bude dobrý. Ne..nic nebude dobrý. Tragikomické historky feťáků pomalu mizí a začíná nastupovat vědomí skutečného průs*ru. Arctor se postupně noří do světa, který jej (i čtenáře) mate a přivádí k zoufalství. No a konec? Wow.. Kniha působí o to více, že Dick čerpá z vlastních zkušeností s drogami a psychickými poruchami..
U tohoto dílka bych doporučil anglický originál. Překlad není zlý, ale v knize se hodně mluví feťáckou 'street' mluvou a přijde mi, že pan Tschorn si s 'přebásněním' fet-slangu moc práce nedal..nějak to vrže. Nicméně českou verzi jsem četl jako první a zametla se mnou takže nejde o nic zásadního.. :)
Blade Runner – Sní androidi o elektrických ovečkách?
Philip K. Dick
Totální ponoření! Pro mě asi nejlepší urban scifi co kdy bylo! Celé se to odehrává během jednoho dne. Jednoho (téměř) normálního dne lovce replikantů. Lovec replikantů zní sice cool, ale jak píše Jurcek, Rick Deckard je spíše životem unavený úředník, než hrdina. V knize to přesně vystihuje Deckardova žena: 'Nejsem policajt.' - 'Ne, jsi něco mnohem horšího..'. Netěšte se tedy na nervy drásající thriller. Tohle je spíš postapo noir, kterému pomalu dochází dech. Ne ne, to byl kompliment! Ta atmosféra bezútěšnosti a deprese je nepřekonatelná. Máte tu dokonce zvláštní strojky ovlivňující mozkové vlny, takže si nastavíte, jakou chcete mít náladu - vyvinuto pro boj s depresemi po globální jaderné válce. 'Konec již přišel..jen někteří lidé ještě žijí.'
Jak se Dickovi podařilo do tak útlounké knížky nacpat tolik úžasných věcí to nepochopím. Český překlad je velmi solidní, originál jsem neměl touhu vyhledávat. Dick se ve svém světě nenimrá jako třeba Mieville. Dick svět od první strány využívá na plno jako 100% efektivní kulisy. A myšlenky za tímto dílem? Zásadní!
Prokletí Salemu
Stephen King
Super horror, trochu méně rozmáchlý než zbytek Kingovy klasiky, ale tady je to spíš ku prospěchu. Zápletka je celkem jednoduchá a zanedlouho se rozjíždí nepříjemně eskalující upíří situace. Ke konci je to už celkem vyvražďovačka. Ta je ale podána tak organicky a živelně, že hrdinům opravdu fandíte. Dokonce jsem se párkrát neudržel a ku podivu zbytku tramvaje jsem upírům vzteky nadával (když dostali moji oblíbenou postavu) :). Takovouhle upířinu můžu i když celé šílenství kolem tohohle fenoménu vyvolané Stmíváním mi pěkně leze na nervy, tehdá ještě Edwarda nebylo a vampejři byli slušně vychovaný záporný zabijáci, jak to má být :).
Rudý mor
Jack London
Neprávem přehlížené postapo a vlastně jediná kniha od Londona, kterou jsem četl (stydím se, stydím :). Je to útloučká knížečka na jeden víkend ale jestli máte ke (post)katastrofickým knihám vztah, bude se vám líbit. Hodně jsem si vzpomněl na první scénu z filmu Konec srpna v Hotelu Ozon (1967), kde stará babička ukazuje svým svěřenkyním na letokruzích dějiny, které samy nezažily: 'Tady ještě jezdily tramvaje..' atd. Podobná narace je použita i zde a to velmi zdařilým způsobem.
Osvícení
Stephen King
Pro mě nejlepší kniha od Kinga, možná z části proto, že byla moje první. Nicméně:
Atmosféra: *****
Postavy: *****
Příběh: ***
Strach: ***********************************************
..sice jsem byl na základní škole, ale po přečtení scény v pokoji č. 237 jsem se do koupelen bál vstoupit po tmě a když jsem se na chatě rozhodoval, jestli se radši počůrat nebo riskovat cestu tmou skrz dům na záchod (vtipně rozmístěné vypínače - vynikající) musel jsem provizorně využít možnosti ulevit si z okna :D. Tahle kniha mě dostala a nedala mi pokoj. Doporučuji!
Srdce v Atlantidě
Stephen King
Z první části nádherně srší Kingova posedlost padesátými léty. Atmosféra je vykreslena velmi sugestivně a malý Bobby Garfield exceluje coby další z Kingových dětských hrdinů (kteří se kupodivu jeden na druhého podobají mnohem méně, než by člověk čekal), které si zamilujete. První část je vynikající i sama o sobě. Ty dalši malinko polevují a člověk by čekal větší míru provázanosti.
Poznámka: Četl jsem kdesi, že první část nese obrovský odkaz na Kingovu sérii Dark Tower, kterou jsem se ještě neodhodlal načnout..to jen na okraj :)
Duna
Frank Herbert
Poprvé jsem ji přečetl někdy ve dvanácti letech a naprosto mi učarovala! Vesmír Duny a postavy, které jej obývají nemohu k ničemu přirovnat. Toto je má geekovská bible. Od prvního okamžiku máte pocit, že jste vstoupili někam mimo tenhle svět. Kniha vás pohltí ať už je to krásným jazykem, skvěle vykreslenými hrdiny (ke kterým si okamžitě vytvoříte vztah) nebo pocitem neznáma a tajemna.
Ten pocit z objevování fungujícího propojeného vesmíru s propracovanou historií, podivnými prvky na hranici scifi a fantasy a těžkým důrazem na osudovost je pro mě naprosto jedinečný. Každé kapitole předchází úryvek nebo citát z jednoho z fiktivních děl, které v Herbertově vesmíru napsali historikové, šlechtici (ano, ve sci-fi), sestry Bene-Gesserit, fremenští stařešinové a další a další. Na konci knihy je mnohastránková encyklopedie výrazů (prezentovaná taktéž jako součást univerza) abyste se v knize plné vlastních pojmů orientovali. PECKA!
Dodatek: Zdatným angličtinářům doporučuji v originále. Český překlad je celkem pěkný (není to takový průšvih jako TO od Kinga nebo Mievillovo Perdido. které překladem hooodně utrpělo, ale stejně.. :) )
Dodatek 2: O filmech nemá cenu mluvit. Že Pán Prstenů je nesfilmovatelný? Na Duně si zatím vylámali zuby všichni do jednoho..filmy prosím nebrat :)