Metcheque
komentáře u knih
Jiný kraj, jiný mrav
Jarmila Kocourková
Pomineme-li množství překlepů a subjektivních hodnocení, kniha je úsměvným pokusem o vytvoření jakési učebnice etikety. V nultých letech 21. století je takový pokus nutně poznamenán množstvím citací z internetových zdrojů (Neviditelný pes), které v kombinaci s citacemi Karla Čapka působí opravdu bizarně. Třešničkou na dortu nechť jsou podivuhodné pokusy o kreslený humor, vytvořené patrně samotnou autorkou. Nicméně snaha se cení!
Mým vrstevníkům a jiné fejetony
Michal Viewegh
Když vyšla Vieveghovi pro roce od prasklé aorty první kniha, výsledkem byl nemastný neslaný průměr, který odpovídal tehdejší mentální kapacitě autora. Kdo by čekal, že úroveň psaní někdejší literární hvězdy půjde dolů ještě mnohem strměji.
Neschopnost udržet děj příběhu tak vedl od povídkových souborů k fejetonům a glosám plným trapné zapšklosti. Viewegh už nebojuje pouze s literárními kritiky a manželkou, po vzoru zhrzených heterosexuálních šedesátníků typu Jakl či Hampl náhle rozšiřuje svůj arzenál ještě o LGBT, politickou korektnost a feministky. Jaká tragédie, beztrestně šahat na ženské zadky se už nesmí! Fejetony jsou tak jeden jako druhý, postrádají vtip a pointu a tematicky se vezou na laciné vlně falešného disidentství.
Volného flákanec aneb Volič mezi politiky
Eva Hrindová
Je zřejmé, že autorka (a zároveň přední iniciátorka Svobodných matek) je spíše občanská aktivistka, než publicistka či novinářka, protože z rozhovoru by se dalo vytěžit mnohem více. V prvé řadě zde chybí určitá kritická debata. Přestože rozhovor je velmi dobře strukturovaný podle témat (začátky v politice, Volného obchodování s byty, koronakrize…), tazatelka ve skutečnosti nic nekonfrontuje a rozhovor je v podstatě jen vzájemným přitakáváním dvou lidí s téměř totožnými názory.
Největší mrzutostí je však strukturace knihy. Rozhovor končí v polovině, přičemž následují „vybrané stenozáznamy vystoupení poslance Volného“. To však čtenář zjistí až poté, co se do knihy začte a řada čtenářů může pocítit spravedlivou rozhořčenost. Volného angažmá ve školství, rozchod s Tomiem Okamurou či názory na koronavirus jsou totiž témata, která by – při trochu lepší formulaci otázek – vydala na celý rozsah knihy. Vata v podobě stenozáznamů, jež si může kdokoli najít na internetu, by tím pádem byla zbytečná.
Jako bys jedla kámen
Wojciech Tochman
Před četbou doporučuji Urbanovu reportážní mozaiku Všem sráčům navzdory. Jako bys jedla kámen jde víc pod povrch. Srebrenicu zná celý svět, Potočari a Sokolac už moc ne. Ale právě v těch malých vesničkách, mimo dohled televizních kamer a vojáků OSN, se možná děly ještě větší hrůzy.
Půl žlutého slunce
Chimamanda Ngozi Adichie
Inteligentně a citlivě popsaná sonda do reality afrických občanských konfliktů. Biafra symbolizuje selhání západních mocností během složité dekolonizace černého kontinentu a román psaný zevnitř, neposkvrněný západním úhlem pohledu, je nesmírně cenný. Půl žlutého slunce je tak trochu africkou verzí Stínu banyánu. I tady je humanitární tragédie zasazena do kontextu tragických osudů buržoazní smetánky.
Mikrofon je naše bomba: Politika a hudební subkultury mládeže
Ondřej Slačálek
Knihu jsem četl s velkým očekáváním. Místo zevrubného průřezu politickým rozměrem českých subkultur ale přišel poměrně nesourodý kompilát několika vědeckých článků určených patrně pro nějakou sociologickou revue. A jakoby náhodou tyto články spojovalo téma subkultur. Některé subkultury zde úplně chybí, u jiných je zachycený pouze určitý konkrétní aspekt (třeba gender u punku a hiphopu). Nebýt předem poučeným subkulturním fanouškem, asi bych knihu neměl jak uchopit.
Úžasné chemické pokusy v kuchyni
Cynthia Light Brown
Co do teorie je knížka poučná. Praxe pokulhává; zatím všechny pokusy, které jsem vyzkoušel, nefungovaly. Třeba takové mentolky v minerálce sice zašuměly, vodotrysk se ale nekonal. Pro děti to pak může být zklamání a ztráta motivace do dalších pokusů.
Jeden z nás: Príbeh o Nórsku
Åsne Seierstad
Absynťácká série Prokletí reportéři prostě nezklame nikdy. V kombinaci s brilantní reportážní prací Asne Seierstad (viz bestseller Knihkupec z Kábulu a Dvě sestry) tak vznikl velmi podrobný a poutavý příběh, který popisuje nejen dospívání a radikalizaci nacionalisty Anderse Breivika, ale i jeho dokonalý plán útoku na Utoyu.
Cvičebnice tvůrčího psaní
Alžběta Bublanová
Úspěšný projekt Kurzy z obýváku převedený do papírové podoby. Obě autorky psaním doslova žijí, což je v knize znát.
Uč jako umělec
Robert Čapek
Velmi inspirativní rychlovka pro učitele, kteří neví, že existuje i něco jiného než diktování do sešitu. Nicméně Čapek v této publikaci pouze recykluje již dříve zveřejněné teze. Je to takový mix Čapkova blogu, série Líný učitel a knihy Moderní didaktika. Pro ty, co Čapka již četli, nic nového.
Mládí Mao Ce-tunga
Emi Siao
Další z antikvariátových agitek pro zkrácení cestování v MHD. Kdyby kniha vyšla o dvacet let později, už by v ní autor nepsal o tom, jak úžasně propojil Mao marx-leninismus s revolučními tradicemi Číny, ale (pokud by kniha vůbec vyšla) byl by označen za maoistického revizionistu a zrádce dělnické třídy. Je škoda, že kniha končí rokem 1919, tedy v roce, kdy Maovi není ani třicet. Takový Velký pochod by se do knihy jako závěrečná kapitola bezesporu ještě vlezl.
Bůh před soudem: otevřený dialog
Gerhard Padderatz
Objeveno v knihobudce, přečteno v lese cestou na Ostrý. Konečně pořádná náboženská agitace podložena poměrně dobrými logickými argumenty. Při hlubším rozboru se tam samozřejmě objevují klasické psychologické finty (práce s pocitem viny) a logické pasti, ale ve srovnání s produkcí Brněnské tiskové misie či brožur Watchtower je to jako postavit Gramsciho vedle Husáka.
Sponzorováno 33. nejbohatším Čechem. Aneb snáze projde velbloud uchem jehly, nežli Passer do království nebeského!
Šéfové jsou kokoti
Jan Vlachynský
Pár let to trvalo, ale i v Česku začínají šéfové chápat, že bez nich jsou zaměstnanci motivovanější a výkonnější. Uvidíme, kam se budou Vlachynského bary ubírat dál. Třeba bude další zkušenost impulzem k další knize.
Boss Babiš
Jaroslav Kmenta
Trochu složitější a detailnější verze Žlutého barona. Je vidět, že Kmenta je král investigativní novinařiny. Žel Babišovou stbáckou povahou neotřese ani tisíc investigativních reportáží. Voliči jsou zřejmě stále natolik poučeni z vlády ODS a ČSSD, že babišovský oligarchický moloch považují stále ještě za menší zlo. Jinak si to nelze vysvětlit.
Deník Anne Frankové
Ari Folman
Komiksová verze umožnila známému příběhu z prostředí holocaustu nový, snový rozměr, takže se bude hodit hlavně rodičům, kteří chtějí historii zajímavě předat svým dětem.
Osudné výstřely
Přemysl Liška
Toto je čistokrevná devadesátková jednohubka, vhodná do MHD. Poučné, ale nic složitě akademického.
Dark Web: Sex, drogy a bitcoiny
Dominik Stroukal
Tohle je bomba. Šrouby se utahují a ani ten internet už není svobodným místem (pokud kdy byl). Proto je text Dominika Stroukala inspirativním návodem pro ty, kteří nestojí o to, aby jim BIS četla e-maily, google sledoval, co si prohlížejí na webu či aby na ně cílily reklamy na základě jejich pohybu na socsítích. Tvrzení, že kdo nic nedělá, nemá co skrývat, v tomto světle prostě neobstojí.
Knihkupec v Kábulu
Åsne Seierstad
Kniha ukazuje, že vedle radikálních islamistů žijí v Afghánistánu i islamisté liberální. Ti se neodpalují v obchodních centrech, ale zcela pokrokově nechávají ženy nakupovat, neuřezávají hlavu nevěřícím a místo burky svým manželkám občas povolí i hidžáb. I tak se ale v těchto kruzích nesluší, aby žena měla nějaké vlastní touhy a přání či aby si sama vybrala manžela, měla sex před svatbou či zpochybňovala genderové stereotypy. Toto je Afghánistán v roce 2003 a Seierstad píše stejně brilantně jako ve svých pozdějších knihách Dvě sestry a Jeden z nás. Jak by vypadal kulturní posun, kdyby se autorka do Kábulu vydala v roce 2021?
Holokaust: Zločin proti lidstvu
Guido Knopp
Skutečně detailní kniha o tom, jaké bylo ideologické pozadí holocaustu, jak začal, jaký měl průběh v jednotlivých zemích a jak se lišily jednotlivé vyhlazovací tábory. Trochu popularizační, ale i tak informačně velmi cenná.