RUSTY komentáře u knih

Ale tak .. každý se s rozvodem a ukřivděností z méněcennosti vyrovnává jinak ... u pana Hausmanna je jediný rozdíl v tom, že mu jeho deníček plný traumatických zážitků a zkušeností vydali. Měla jsem natolik odvahy, že jsem si přečetla (dočetla) i jeho knihu - Ženy na dosah a myslím, že se tam mnohé vysvětluje ... musí být těžké žít s pocitem toho, že nikdy nebude mít to, co by si člověk dooopravdy přál. Takže ano, autora politujme. Za tohle se na něj člověk nemůže ani snad zlobit. Spíš jsem se občas dokonce zasmála, především v těch částech, kde si autor tak úžasně protiřečí. Ale neboj Pepo! Držíme s tebou!

S každou další novou knihou od Kinga doufám, že se vrátí ... že se příplíží jako tenkrát ... ta známá ponurá atmosféra se špetkou zvrácenosti. Jako kdysi, když jsem četla jeho Osvícení, Řbitov Zviřátek, Misery, Cujo ... ukradly mi tenhle jedinečnej pocit moje přibývající roky, a nebo King už vážně není tím Kingem, který má v hlavě démony a on je musí přenést na papír, aby se jich zbavil? Poslední roky mám pocit, že se King těch démonů už zbavil ... snad to bude tím, že se zbavil svého největšího démona - drog. Ano ... tahle kniha je čtivá, líbila se mi ... ale bylo to spíše něžné pohlazení před spaním, než-li zaseknutí pařátů, které už nepustí ...

9 23.12.2013

Z osobních důvodů mám této knihy už plný zuby ... :) Ale ano, pokud někdo chce či musí proniknout do této tématiky, je tato učebnice to pravé ...satanžel díky naší vládě se tak rychle mění podmínky všeho, že postupně dost informací začne být zastaralých ... takže doporučuji sledovat společně se stránkami MPSV.

Myslím, že na tuhle knihu a reportáže obsažené v ní jen tak nezapomenu. Přesně jak již bylo řečeno. Tato četba vás donutí přemýšlet, popřípadě si některé informace pak dohledat a pátrat dál. Autor se jeví jako velmi sympatický a odvážný muž, který má velice zajímavé hodnoty v životě a dokáže zajít až na hranici svých sil a možností, a díky tomu odhalit zbytku světa věci, které měly být očividně skryty ....

2 22.09.2013

Tento brak uráží ostatní skvostná díla s upírskou tématikou jako je například Drákula. Už jenom tím, že se hlavní hrdinka jmenuje Mina! Ano samozřejmě ... náctileté rádoby goth slečny jsou nadšené a nechávají si podobnýma slátaninama vymývat mozek. B*že, kam se vytratilo všechno to kouzlo tajemna? Populaci postihl mor jménem Stmívání a další nejmenovaných kýčů!

Tak tuhle knihu jsem si kdysi před lety koupila za pár penízků na knižním veletrhu v Praze s pomyšlením - No nekup to! Rozhodně koupě nelituji, jelikož jsem se ke knize ještě minimálně 2x vrátila a pokaždé objevila něco nového odpovídající na mou životní situaci. Člověk prostě prochází za život různými situacemi a je opravdu zajímavé si přečíst o tom z trošku jiné stránky ... Také se mi zde líbí to, že je každému problému uveden nějaký konkrétní ukázkový příklad, který popisuje daný problém.

Kniha je jasným důkazem toho, že i filozofie může být předložena zábavným a stravitelným způsobem. Tuto knihu nám doporučil profesor na přednášce a musím přiznat, že právě díky ní se mi se mi konečně ujasnily mnohé věci, které mi předtím nedávaly jasný smysl. Rozhodně bych Sofiin svět zavedla jako povinnou četbu. Bez debat ;-)

2 22.06.2012

Rozhodně zajímavě napsaná kniha, které body ovšem ubírá to, že není podle skutečnosti, že autorka si příběh o dvou srostlých siamských dvojčat představila pouze ve své mysli, a když dva dělají totéž není to totéž. Nikdy nemůže vystihnout maličkosti každodenního života, které prožívají dvě dospívající dívky srostlé hlavou ...
Navíc mě občas v příběhu rušily takové maličkosti typu, že autorka něco nakousla a později se už k tomu nevrátila, a většinou to byly věci, které mě opravdu zajímaly, určité detaily, dokončení něčeho prostě.
Naopak jí dávám pomyslné plusové body za vykreslení zajímavé atmosféry Slovenska a tamějších zvyků. : )
Ve výsledku se pro mě tedy tato kniha stává lepším průměrem, ovšem velmi dobře a lehce čteným průměrem.

Touto knihou a jejím příběhem jsem byla plně uchvácena. Přesně do té doby než jsem se dozvěděla, že si paní autorka vše vycucala s dovolením z prstu a období druhé světové války strávila v bezpečí v Belgii.
Ach ano, příběh je dechberoucí - malá holčička ve smečce s vlky, malá holčička co musí přežívat tím, že si do sebe cpe hrsti hlíny aby neumřela hlady, holčička co v nebezpečí zabije ...
Místama jsem i já byla na vážkách, jak takové kruté podmínky může přežít sedmileté dítě, které o přežití v přírodě neví zhola nic. Ale říkala jsem si ... kdo jsem abych toto mohla soudit?
Teď už to vím. Narozdíl od "paní autorky" nejsem lhářka. Kniha tímto pro mě ztratila své kouzlo. Možná by to ovšem bylo jiné, kdybych šla do toho příběhu bez toho, že bych věřila, že se "chudince" paní toto opravdu přihodilo : /

Sobecké prasátko mě naprosto dostalo, přesně z toho důvodu jak říkáte vy :)Právě, že mi až příliš snadno připomnělo ČLOVĚKA, tudíž i mě samotnou v určitých životních situacích :D Je to má oblíbená kniha a mám ji vystavenou přímo nad postelí, aby každý věděl kde se nejradši zdržuje sobecké prasátko! :-)

3 17.11.2010