rkohoutek komentáře u knih

Vůbec jsem nevěděl, co mne na stránkách této knihy čeká a byl jsem velmi překvapen, kolik mi toho pan Kahneman o myšlení ukázal. Po ůvodních kapitolách jsem byl svědkem "wow" efektu, kdy si člověk říká: tyjo, to jako fakt? Na spoustě příkladů bylo vidět, že naše volba a rozhodování je často velmi ovlivněna aniž bychom si to uvědomovali. První dvě třetiny knihy byly velmi zajímavé a četly se snadno, ta zbývající třetina už pro mne byla trochu těžší. Nejspíše tím, že se autor noříl více do hloubky.
Určitě doporučuji si knihu přečíst a minimálně se seznámit s tím, že při volbách a rozhodnutích se může za "racionalitou" a "intuicí" skrývat zcela něco jiného, než to, jak tyto pojmy chápeme.

8 27.01.2013

Četla se mi dobře, rychle a snadno. Spíš než pro vlastní introverty bych ji rovněž viděl pro rodiče, užitele nebo kohokoli, kdo se věnuje práci s lidmi. Spíše než přelomovost v ní vidím ucelenost tématu a mnoho podrobností a detailů v poznámkách. Bezesporu startovní kniha do světa introverze/extraverze, protože odkazy na zdroje, výzkumy, články a citacemi se jenom hemží.

4 16.06.2013

Líbí se mi nahlížet, do mysli zajímavých a osobitých lidí, sledovat jejich jednání a nalézat v nich inspiraci. Přesne taková totiž tato kniha pro mě je. To, co z ní a z pana Feynmana vystupuje je fakt, že člověk může zažít neskutečně pestrý život a přitom se držet takových ctností jako je pravda a upřímnost a ještě se při tom velmi dobře bavit. Děkuji, pane Feynmane!

4 03.02.2013

Trochu mě mrzí, že se mi do knihy nepodařilo proniknout víc. Tuším, že je uvnitř schován poklad. Vypadá to ale, že si budu muset počkat na druhé čtení, trošku poklidnější. Doporučení k přečtení dávám i přes mé průměrné hodnocení, neboť je lepší semínko do půdy zasadit a dát mu šanci se uchytit. Trošku nečekaně se v závěru knihy pan De Mello odkazuje na knihu Summerhill, kterou čte souběžně přítelkyně. Znamení? Těžko říci... Raději ale budu bdělý :-)

3 08.09.2013

Jsem trochu zklamán a nemyslím, že jsem měl nějaká vysoká očekávání. Spíše je to srovnáním s Kahnemanovým "Myšlení, rychlé a pomalé" a také tím, že již několik experimentů, na které Cialdini poukazuje, jsem měl tu čest již objevit s jinými autory. Zbraně vlivu proto pro mě nějsou knihou "objevnou", ale spíše shrnující a nějakým způsobem kategorizující různé zbraně vlivu a to odkud pocházejí, jak se projevují a jak se jim bránit (pokud se jim bránit chcete).

Určitě stojí za přečtení a nelituji, že jsem s ní strávil čas. Kdybych z ní měl vypíchnout něco, co mi utkvělo v paměti, pak jsou to v samém závěru knihy tato slova: " ... přestože máme složitý mozkový aparát a vybudovali jsme si nadřazené postavení nad ostatními druhy, vytvořili jsme prostředí tak složité, rychle se měnící a nabité informacemi, že se v něm musíme orientovat stejně jako živočichové, které jsme už dávno překonali."

3 21.04.2013

Krásně jednoduché, přímočaré a přitom tak hluboké. Jsou knihy, které prostě čtete v ten správný čas v životě. V mém případě to nebylo v dětských letech, ale až teď, kdy mi je po třicítce. Malý princ byl pro mne dlouho takovou tou "neznámou" a ne a ne si ke mně najít cestu. Teď se tak stalo a jsem tomu rád.

2 25.12.2012

Už po prvních stránkách jsem věděl, že se bude líbít a bylo to tak. Možná to je tím, že britský humor je mi blízký nebo tím, že to byla má první humorná sci-fi. Ne nadarmo se jedná o povinnou četbu žánru sci-fi ;-)

1 23.06.2013

Tento Murakamiho román si jednoznačně vyslouží mé doporučení! Četl jsem jej krátce po Norském dřevu od stejného autora a musím říct, že mně bavil a zaujal mnohem víc. Je vyprávěn celkem jednoduše, lehce a přitom poutavě. To nejlepší na příběhu je určitá provázanost a jistá tajemnost, kdy tušíte, že to všechno spolu nějak souvisí a někam směřuje, ale to je asi tak vše.Dějová linie s panem Hošino a panem Nakatou nejspíše způsobí, že i když jména postav z přečtených knih obvykle za chvíli zapomenu, u nich se tomu tak nestane.

1 21.04.2013

Pročetl jsem se knihou poměrně rychle. Neseděl mi styl, ve kterém Osho často opakuje slovní spojení a i celé věty. Bude to asi tím, že jde o přepracované přednášky a ne knihu jako takovou. Každopádně jsem si z ní odnesl několik vět, které mne oslovily:* Pokud fungujete na zaklade vyvozovani zaveru, zavery vas chrani, davaji vam pocit bezpeci a jistoty.* Zazitek nezavisi na objektu, ale na tom, kdo jej proziva a na kvalite prozivani.* Na tomto svete je nejvetsi odvahou byt individualitou.* Na cem zalezi, je vase volba: vase rozhodnuti ucit se, vase rozhodnuti prozivat, vase rozhodnuti vyrazit do tmy.* Clovek musi byt nebojacny, aby byl autenticky.

1 18.02.2013

Trochu jsem se knihou prokousával. Přiznávám, měl jsem trošku jiná očekávání. V tom byl možná ten háček. Každopádně kniha obsahuje některé myšlenky, které stojí za to objevit či si je připomenout. Např. "Dej a bude ti dáno". Je-li Vaší hlavní životní náplní "networking", jedná se o povinnou literaturu. Kniha mne vyloženě nezklamala, avšak dovedl bych si představit, že bude zaměřena více na soukromé vztahy a kontaktování se. Sedl mi názor, že oddělování soukromých a pracovních záležitostí nemusí být přínosné. Jeden člověk, jeden život, jedny vztahy.

1 25.12.2012

Asi jsem se k této knize dostal pozdě, než by bylo třeba. Chvíli jsem teda s Holdenem chytal v žitě, asi tak do té vzdálenější půlky knihy. Pak jako bych trošku začal hledat cestu z toho žitného lánu postřehů a názorů kluka, který byl věčně něčím deprimovaný. To mě deprimovalo :-)
Stojí za přečtení, ale že by mě nějak umrtvila, to jako ne :-)

02.09.2013