odejana
komentáře u knih
Koule
Michael Crichton
Výborná kniha ... ten shora uvedený popisek je jen takové vnější zdání. Psychické hlubiny v člověku jsou skutečně vesmírem pro sebe. Dobře volená slova a bizarní situace situované navíc do reálné tichomořské temné hlubiny přispívají nejen napínavosti děje samotného, ale probouzejí úvahy o hranicích možného a nemožného, které se skrývá v hlubinách našeho nevědomí.
Hypnotizér
Lars Kepler
Nesrovnávám s Miléniem, to se ani nedá. Mně to připadalo jako dobrý a zajímavý film - někdy dlouhé vysvětlující pasáže, zajímavé záběry, jindy jen rychlé skoky, přechody z první osoby do třetí, slepé koleje, hodně aktivity to vyžaduje od čtenáře, neservíruje se mu všechno se vším všudy. Všechna nakousnutá témata jsou silně aktuální a bolavá. Hektické pasáže a postavy a proti tomu pomalost a lenost, když jde o hypnózu nebo reakce pod vlivem prášků. Nejednoznačně černobílé postavy, pohledy z různých úhlů. Dobrá kniha, zajímavá jako všechno, co ze severu přichází. Neustále mě napadlo jediné slovo - PONURÉ.
Zajícův rok
Arto Paasilinna
Velkolepá oslava svobody. Fotograf z helsinského časopisu, kterému se nic nedařilo, získává odchodem do přírody sebe sama. Dokáže úplně všechno, protože tu sílu v sobě má. Zajoch je sladkej. Humor je černočerný.
Les oběšených lišek
Arto Paasilinna
Výborné. Všichni tři mají své důvody, proč prchají před společností. Výtečně jsem se bavila při popisu povolání "zločinec". Duch spolupráce je mnohem smysluplnější než duch soutěživosti. Bezvadné situace, líbila se mi domácí kobka, která posloužila všelijakým účelům.
Chlupatý sluha pana faráře
Arto Paasilinna
Výborná kniha, úsměvná a tolik hledající. Luteránskému knězi se medvídětem, darovaným mu k 50. narozeninám, zcela otočí svět. Začne hledat smysl života, začne být ke všemu skeptický, začne dělat to, co ho opravdu těší. S Jejdou se dostávají do tolika zajímavých, ošemetných, humorných i bezvýchodných situací, ale vždycky všechno přežijí, protože jsou prostě tak stavění a neustále bojují. To se jen říká, že je v krizi středního věku, on právě z té krize vylézá a bere celý život plnými hrstmi. Krásné úvahy o náboženství - nejen o křesťanství, ale o všech dogmatech, co kdy svět nastřádal. Všechno může být totiž úplně jinak.
Autobus sebevrahů
Arto Paasilinna
Moc se mi líbilo. Autor vyhmátne opravdu pálivá témata současnosti a podává je svérázným stylem a s černým absurdním sarkastickým humorem. Všichni sebevrazi jsou sympatičtí a jejich život nabírá smysl, až když plánují sebevraždu a pár posledních dní žijí skutečně naplno. Smála jsem se nahlas i dovnitř. "Smrt nečeká!"
Stará dáma vaří jed
Arto Paasilinna
Skvělý příběh, skvělý typický autorův "novinářský" styl. Staré dámě nepomohly úřady, nevyvedené mládí nemělo soucit ani slušnost, tak vzala osud do svých rukou, ale nestala se vražedkyní v pravém smyslu slova. Velice těžké téma podáno s lehkostí a typicky morbidním a sarkastickým humorem.
Prostopášný modlitební mlýnek
Arto Paasilinna
Mně se knížka moc a moc líbila. Skvělý styl, jednoduchý až novinářský jazyk a sdělení, která vyznívají jako obrovská satira na lidské hemžení a usilování. Oba hlavní "hrdinové" přesně dodržují přikázání této epochy, aby každý ze sebe vydal maximum, jen tak obstojí v tvrdé konkurenci dalších schopných. Vymýšlejí neskutečné ptákoviny, všechno jim pochopitelně vyjde, ale nakonec skončí stejně v rodném Finsku u svých manželek a mlýnek, který se měl stát hlásnou troubou nového celosvětového náboženství, působí jen jako reklama na jejich nový skromný podnik. Úžasná satira, ironie, i ten náhlý konec mi připadá na místě, protože jak ti dva byli v neustálém kolotoči, jako když mele mlýnek, tak najednou se zastavili a setrvali a to je konec. Hodně mi to dalo.
Inteligence psů
Stanley Coren
Zajímavá a diskutabilní je tabulka, ve které je seřazeno 100 psích plemen od nejinteligentnějších po "nejhloupější" (ale sám autor tvrdí, že se to dá jen velmi těžko zjišťovat). Osobně se mi nejvíc líbily pasáže s návody a praktickými postupy, jak se dá zjistit inteligence všeobecná už u malých štěňátek. Jinak je tam hodně návodů, které na mě působily spíš tak, že se měří inteligence majitele psa - pejsek to má docela jasně srovnaný v hlavě, ale ti páníčci!!!
Bída historicismu
Karl Raimund Popper
Kniha vyšla poprvé v samizdatové edici Prameny (Brno) v roce 1985, protože obsahuje brilantní kritiku marxistického "historicismu", tedy kritiku toho, že nemůžeme realisticky předurčovat běh dějin, což marxističtí filosofové a historikové rádi činili a tvrdili, že vítězství socialismu a komunismu je historická nutnost. Popper úžasně logickým způsobem rozebírá nesmyslnost takové vize. Je to brilantní myslitel, ale jeho kniha není psána jazykem vědce. Knížku napsal v roce 1947 v exilu v Austrálii (jako Žid nemohl v obsazeném Rakousku žít) a správně předpověděl všechny omyly, jichž se marxismus při výkladu dějinné úlohy proletariátu dopustil.
Příštích sto let
George Friedman
Při čtení této knihy jsem se docela zaradovala, že tak v 2040 to už budu mít za sebou, jenže co moje dítě a ještě nenarozená vnoučátka? Islamizaci Evropy a popisovaný válečný konflikt vůbec nikomu nepřeji. Vy mladší byste měli usilovat, aby se vize této knihy nenaplnily.
Jak porazit depresi
Richard Rybolt
Velice užitečná příručka ve chvílích, kdy na člověka padne "depka". Je přehledně členěná, v každé kapitolce uvádí nejprve příklad, jak člověka deprese omotává, a pak následuje velice praktická rada, jak si v dané situaci počínat. Také umožní pochopit, kdy se jedná jen o špatnou náladu, která je přirozená, a setrvalý stav, který člověka ochromí a přerůstá v nemoc, jež se dá zvládnout jen s pomocí profesionálů a psychofarmak. Také upozorňuje na významnou roli rodiny a nejblžšího okolí. Vhodné do každé příruční knihovny.
Putování za švestkovou vůní
Ludvík Aškenazy
Jedna ze základních knížek mého dětství. Trpaslík Pitrýsek bloudí světem, potkává příšernosti i přátele a je statečný, vtipný a příkladný, protože hluboce lidský.
Černá bedýnka
Ludvík Aškenazy
Černou bedýnkou se míní klasický fotoaparát. Úžasná knížka, kde se krátké a myšlenek plné texty doplňují s černobílými fotografiemi. Báječné spojení, nádherný jazyk, poetická nálada, ale i vzpurné a kacířské myšlenky. Geniální kombinace. Až pak uvidíte nějakou inspirativní fotografii, začnou vás napadat vlastní komentáře, které mají sice k Aškenazyho genialitě daleko, ale něco rozvíří ve vaší duši.
Hry a semináře – úplné vydání
Zdeněk Svěrák
Povinná nepovinná literatura. Základní pilíř českého humoru 20. století, cimrmanologie! Jsem velešťastná, že jsem měla možnost většinu her vidět osobně v Divadle JC. Základní myšlenka osobnosti Járy Cimrmana je česky geniální. Všechny hry a geniality tohoto českého národního pseudohrdiny už se mistrně vyvíjejí od tohoto základního nápadu a pánům z Divadla JC se to daří neskutečně dlouho. Přestože Smoljak a Vondruška zemřeli a já měla obavy, jak bude divadlo pokračovat, zase se jim geniálně podařilo v rámci projektu Synové pomáhají otcům vyřešit stárnutí ansámblu. Takže 15 základních her vyšlo takto knižně a je to jenom dobře, i když humor se často rodí improvizovaně přímo v divadle. Je dobře, že vtipné situace, hlášky a postavy jsou uchovány i na papíře pro další generace, které mohou zjistit, že spousta obratů v hovorové češtině vznikla právě díky genialitě Járy Cimrmana!
Dobytí severního pólu
Zdeněk Svěrák
Cimrmanovská klasika. Zaplaťpámbu, že to někdo také vydává knižně. Přestože jsou gramofonové desky, videonahrávky i audiozáznamy - a bezesporu je to v tomto případě zásadní, protože cimrmanologie vyžaduje přesně tyhle pány z Divadla JC, je třeba, aby tahle klasika byla i na papíře, přestože v představeních herci improvizují a texty často doplňují a dále obohacují podle toho, jak reaguje publikum. Avšak některé hlášky už jsou prostě klasické a vstupují do hovorové češtiny a běžné komunikace. Jak Čech jménem Karel Němec putuje na Severní pól a učitel píše deník této cesty, je prostě úchvatné. Škola humoru, škola češtiny, škola klasického českého černého humoru!!!! Jen aby se z toho nestala povinná literatura.
Proměny
Liv Ullmann
Velice vzácná autobiografie. Promlouvá z ní nádherná ženská, o kterou se perou muži, ale která chce uchovat vlastní manželství, které je skutečně neotřelé. Dále z ní promlouvá Norka a jako všem Norům je jí vlastní jistá hloubavost a nesmiřitelnost se vším povrchním a laciným. Nakonec z ní promlouvá i herečka, a čtenář by nikdy neřekl, jak perné boje Ulmannová sváděla coby STAR Bergmannových filmů. Mimořádně čtivá biografie, která se i svým řazením vymyká z běžné životopisné literatury. Je to spíš osobní zpověď, nikoli autobiografie. Skýtá mimořádný zážitek nejen ženám a herečkám, ale i obdivovatelům filmů (nejen Bergmannových) a vzácně i ženám, které nechtějí promrhat život lacinostmi.
Český snář
Ludvík Vaculík
Český snář je stylizovaný deník ze dvou let Ludvíka Vaculíka. Nejsou to dějiny disentu, chartistů, edice Petlice. Jsou to osobní prožitky a úvahy jedné z nejzajímavějších postav české literatury a novinářství. Vaculíkovi je bytostně vlastní osobní zodpovědnost za své vlastní činy, za vlastní život a názory. Tato kniha jakoby ho měla zachraňovat před mizérií normalizační doby, jsou zde líčeny osobním stylem všechny útrapy člověka, který se vzepřel moci, který zůstává sám sebou, udržuje si určitou úroveň, stará se o svou sociální síť, ale chce zároveň vykřesat to nejlepší z vlastní osoby, ale i z jiných. Tato osobní zpověď je mimořádně cenná zejména díky její upřímnosti - v době vzniku, kdy Český snář koloval v opisech, Vaculíkovi sami disidenti vyčítali, jak estébákům vlastně popisuje sítě a chod disentu, že jim svou zpovědí dává návod k použití. Jenže to by nebyl Vaculík, kdyby si cokoli přikrášloval. Nejpatrnější je to na líčení nádherného osobního vztahu. Vaculík je mistr češtiny, je mu vlastní neotřelé valašské myšlení a humor. Je to moudrý chlap.
Baltimore aneb Statečný cínový vojáček a vampýr
Mike Mignola
Azirafale, ano překlad měl záměrně vyznít stylově. Jednak se to odehrává v době první světové války a po ní, druhak to celé zavání starými vampýrskými příběhy a hlavně je to tak trochu parabola s Andersenovou pohádkou o statečném cínovém vojáčkovi. Baltimore je chladně vykalkulovaná hrůza, kde všechno strašné, ohyzdné a mrtvé má člověka zahltit, až začne mít dojem, že není úniku, že všechno krásné bylo zničeno a všude číhá jen smrt, rozklad, šeď a trosky. Baltimore tak trochu připomíná Starce a moře a jeho ústřední myšlenku: A man can be destroyed, but not defeated. Je to Hemingwayovi podobné i úsporným a strohým stylem, kde obsah rázně naservírovaného sdělení má čtenáře ochromit. Žádná nadbytečná slova, jen hrůza z jejich významu. Báječná kniha, naprosto vynikající ilustrace!!!!
Pěvkyně ve sněhu
Louise Marley
Poněkud chladná kniha - téměř neustále je zima, tma, nevlídno, charaktery postav jsou syrové - takže krátké léto, které na planetě Nevya vypukne, na čtenáře působí jako malý zázrak. Zajímavý pohled na možnosti lidmi vysílané energie, která se zde nazývá "psí". Jsem si jista, že lidé vysílají a přijímají energii, ale Morleyová využila této energie jen na tvorbu tepla a světla. Osobní zápas Mreen je jeden z klasických osobních bojů člověka. Psychologie její postavy není nijak zvlášť dobře vykreslena, takže je dost zřejmé, jak to všechno dopadne. Mnohem věrohodněji jsou popsány záporné postavy. Ty kladné jsou takové nedomrlé, nečlověčí.