Dobytí severního pólu

Kdybych mohla, dám 100 hvězd :-)
Nesmrtelné hlášky, nesmrtelná divadelní hra, autoři budou navždy nesmrtelní...
Skvělé čtení proti trudomyslnosti!

Za mě nejhezčí humorná hra. Semináře jsou skvělé, humoru je v samotné hře až až. Super jsou záznamy z představení na YouTube.

Cimrman umí pobavit, vede čtenáře příp. diváka k zamyšlení. Pěkné hlášky v aknize, které jsou nezapomenutelné, některá slova v češtině mají dvojí smysl a o to přeci jde, např. mám husí kůži. Kdo se chce pobavit nad psím střežením v podání lidských postav, doporučuji. Pěkně načasované, když je u nás pocitově zima a to je půlka června. Smích zahřeje, námět pobaví.

Vtipné podání které mě hodně bavilo. Přepracování a podání se skvěle podařilo a dokázalo příběh posunout do nové dimenze. Další podařené dílko které rozhodně nezklame.

Klasika klasik. Cimrman na plné koule. Geniální a věčné! Nazdar.

Skvělá hra!!! Jedna z nejlepších a nejznámějších her. Prostě miluju ten humor :)

Dlho som sa akožto Slovenka učila (viem, Češi ma ukameňujú) porozumieť cimrmanovskému humoru, ale vydatá za presvedčeného vlastenca a logicky Cimrmanológa som sa poddala kúzlu týchto diel. Vďaka za tie, čo sme mohli vidieť v divadle ešte... a hodne zdravia tvorcom a hercom!

Jaká je to hra?
Jedním slovem VÝBORNÁ!!!

" Sníme psí. Ale kamarádi místo psů jste přece vzaly mě!

Divadlo Járy Cimrmana je prostě absolutní česká klasika, která nemůže chybět na mém maturitním seznamu. Ikonické a zlidovělé hlášky, nekorektní humor a postavení Čechů v dobách Rakouska-Uherska.
Osobně mám ale radši televizní záznam inscenace, který přináší ještě víc humoru.

Dobytí severního pólu je desátou hrou divadelního seskupení Divadla Járy Cimrmana. Hra vznikla pod taktovkou Ladislava Smoljaka a Zdeňka Svěráka. Na pouhých třiceti stranách je zpracován scénář úvodní přednášky a potom i samotné divadelní hry. Obojí je postaveno na humoru, jenž je založen na jazykovém vyjádření, což mnohonásobně převažuje nad situačním humorem. Knihu jsem četla v rámci společného čtení v rámci skupiny #klasikomilove. Do této chvíle jsem znala jen filmovou verzi dramatu a jsem ráda, že jsem se v rámci výzvy dostala i ke knižní podobě. Byla to zábava a rozhodně mě kniha nepřinesla žádné zklamání.

Dobytí severního pólu je jedna z těch mých oblíbenějších her (byť třeba ne úplně nejoblíbenější). Autoři tu výborně zpracovávají téma typické pro dobu 19. a počátku 20. století, kdy Cimrman "žil a tvořil", a to snahu Čechů vyrovnat se Němcům. Tak proč ne tím, že předběhnou Němce v dobytí severu? Opět spousta vtipných momentů, narážek, skvělé zapamatovatelné postavy a opět skvělá pointa. A v semináři vždycky pobaví Školní brašnička a Přetržené dítě. Tohle prostě baví.
"Jdu na sever... a už jdu na jih."
"Polární noc má zvláštní moc, každého přepadne smutek..."
"Děkuji ti, náčelníku, že ses mě zastal."

To je tak moc dobrý, že spousta hlášek u nás doma zdomácněla- u nás obzvláště věta" Ty máš husu, kryso?" a " ...domů, do Podolí, do lékárny- doprdele to je mi smutno". Cimrman prostě žil, žije a bude žít, na rozdíl od určitých politikům kteří se tímto heslem snažili dobýt svět a tím si žádnou slávu neudrželi ( tak maximálně ostudu), to u Cimrmana sedí a sedět bude.
Pokud mě chytá světobol, sáhnu po Cimrmanovi a hned je mi na světě lehčeji.

“Drama “ Dobytí severního pólu obsahuje odborné referáty týkající se života Járy Cimrmana a představuje zpracování jeho díla. Úchvatná záležitost i na divadle.

Tenhle text mám už od léta před očima několikrát týdně. Nacvičujeme další Cimrmany, takže o zábavu je postaráno.
…
Učitel: Takže nic nedrncá, nic neubíhá dozadu, všechno, co tady je, lékárník, zavazadla, sníh, ledy, všechno driftuje k severu.
Frištenský: A já?
Učitel: Taky driftuješ.
Frištenský: Takže podle tebe já tady stojím, nic nedělám a driftuju, jo?
Učitel: Správně.
Frištenský: V životě jsem nic takovýho nedělal a nikdo mě k tomu nedonutí.
95 % (aktuálně 597 hodnotících s průměrem 95 %).

Chápu proč zrovna tato hra se řadí mezi ty více geniální z repertoáru Járy Cimrmana. Semináře byly dost zajímavé a pozoruhodné. Velice nekorektní humor i na dnešní dobu (navrhuji sníst psy nebo když jde o hlad, musí umění stranou) což miluji. Určitě dobrý výběr na maturitní četbu, je to za jednu hodinu přečtené a dá se u toho dost zasmát. Není co dodat, prostě je to geniální až (doslova) mrazí.

Platí myslím, že Dobytí severního pólu je asi nejlegendárnější hrou Járy da Cimrmana. Je to, myslím, taková ta hra, která se vyskytuje prakticky na každém seznamu maturitní četby a tak. Což mne do jisté míry překvapuje. Neříkám, mám ji rád, je to švanda a všechno. Ale oproti jiným je vlastně prázdná. Obsahuje snad (krom Němého Bobše a Českého nebe) nejryzeji podaný náš vybájený vztah Čechů a Rakušáků, jinak ale není žánrově zajímavá a neobsahuje snad nic moc opravdu zajímavého k rozboru. Ale definitivně je to sranda. Svěrák křičící na Varleho „Kretén!“ je úplně všechno, co potřebuji ke štěstí. Hra nám navíc dala dvě ze snad nejužitečnějších hlášek z české tvorby "Domů, do Podolí, do lékárny, do prdele to je mi smutno." (obzvláště rád používám) a "Kdo způsobil, že sám náčelník vydával tak zvrácené rozkazy?", ta je v právu vůbec s oblibou používána. Ostatně i polární noc si občas někdo proti trudomyslnosti zapěje.

Jako asi bychom se mohli pozastavit nad mírou etiky našeho bujarého smíchu nad primitivem Frištenským, ale co si budeme, to je banalita; etické konotace kanibalismu v nouzi jakbysmet. Pravda, čistě pro zábavu by mě zajímalo, zda autoři znali případ Regina v. Dudley and Stephens, to je ale hádám jedno. Snad jen jedna poslední kratičká poznámka – i tato hra v písemné podobě strašně trpí, autoři si ji v hraných verzích zásadně vylepšili. Doporučuji tedy živé vystoupení.

Četla jsem k maturitě a nelitovala jsem výběru.

Hra ve všech směrech typická pro Divadlo Járy Cimrmana. A nebál bych se říct, že jedna z úplně nejlepších. Geniální svérázný humor, velká spousta výborných hlášek. Celou dobu jsem se opravdu skvěle bavil. Rozhodně doporučuji.