nightlybird komentáře u knih

I když je autorka známa především díky svým detektivkám psaným pod pseudonymem, zejména těm historickým, je barvitá freska - trilogie Nebeský strom, Zelená ratolest a Šarlatové zrnko - bezesporu jejím stěžejním dílem.

Není to kniha pro běžné čtení u praskajícího krbu a sklenky skotské. Ocení ji především zájemci o kunsthistorii. Úvodních cc0 50stran I.dílu je věnováno životu a dílu Vasariho, posledních cca 60 stran II.dílu tvoří rozsáhlý a bohatý rejstřík, mezi tím je zhruba 850 stran popisujících životy a díla méně známých i světoznámých italských umělců v překladu, který do jisté míry zachovává Vasariho styl, včetně určité kostrbatosti a tím vytváří atmosféru, která vás vtáhuje do Itálie 13. -15- století.

5 30.11.-0001

Vím, je problém se prokousávat 7 stovkami stránek a číst něco o chlápkovi, který je přes 600 let mrtvý, když se to celé jeho období stihlo ve škole probrat za dvě hoďky dějáku, není to rozhodně tak zábavné jako nějaká bezva upíří strory. Je na každém, aby posoudil, co pro něj asi tak bude přínosem, co obohatí jeho život.
1. vydání v r. 1979

6 30.11.-0001

V porovnání s Literárními poklesky se mi zdála tato kniha už poněkud slabší, těžko říct, zda to bylo dáno výběrem, nebo se projevil fenomén, kterému říkám "únava z autora" anebo je to dáno tím, že své první lásky si zpravidla pamatujeme nejlépe, nejdéle a vzpomínáme na ně s tichou nostalgií. Jsem zvědav, co o tom budou soudit jiní - třeba jsem jenom četl nesprávnou knihu v nesprávnou dobu, quién sabé?

3 30.11.-0001

Kouzelné čtení, řadu z nich jsem s oblibou dokonce použil v reálném životě jako scénář k jednání a neskutečně jsem se pobavil, některé v naší rodině zdomácněly natolik, že se staly v podstatě rodinnými rituály (např. Vánoce Smolíka McFiggina). Vtipné je i to, že u nás vyšla kniha až poté, co ji v angličtině vydali naši sovětští bratři. A ačkoliv jsou Literární poklesky autorovou prvotinou, považuji je za nejpovedenější a neskutečně mne mrzí, že neovládám angličtinu natolik, abych je mohl vychutnat v originále.

12 30.11.-0001

Každý milovník severských ság, ať už jde o Kalevalu nebo Píseň o Nibelunzích, by si tuto knihu neměl nechat ujít.
V tomto rozsahu 1. české vydání.

Barvitý obraz své doby, kdo má rád historické romány, ten si určitě počte - Edith Pargeter byla paní spisovatelka a je to napsáno svěže a se spádem. A platí to o celé trilogii.

Výběr sestavil a přeložil Michael Žantovský - krátké, vtipné hříčky s jiskřivým intelektuálním humorem a jemnou ironií výborně použitelné na okamžité odbourání depresí, spleenu a vůbec špatné nálady.
11.6.2013
Ale narazil jsem i na text : „Víc než kdy předtím v dějinách dnes lidstvo stojí na křižovatce. Jedna cesta vede k zoufalství a naprosté beznaději. Druhá k úplnému vyhynutí. Doufejme, že budeme dost moudří a vybereme si správně.“

7 30.11.-0001

Působivý obraz své doby, kdo má rád historické romány, ten si určitě počte - Edith Pargeter byla paní spisovatelka a je to napsáno svěže a se spádem. A platí to o celé trilogii.

3 30.11.-0001

Tuto knihu by si měli přečíst všichni ti, kteří čas od času cítí potřebu vyjádřit své pocity nebo myšlenky básní, ať už pro potěšení své nebo případně jiných. Rozhodně by jim neuškodila znalost postupu mistrů slova a aktuální by to bylo možná před vypuknutím současné soutěže, možná by se v ní objevila řada básní, hodných toho jména.

Vyborná věc na seznámení s Ovidiem, mimo Proměn a Kalendáře ukázky ze všech jeho sbírek. Ve výběru z Listů heroin je zařazen i list Sapfó Faonovi - setkal jsem se kdysi kdesi s informací, že jde u tohoto listu o podvrh. Pokud je tady nějaký fanda na antické básníky, možná by to byl schopen upřesnit nebo vyvrátit. Já jsem neuspěl.

2 30.11.-0001

Ani ne tak komentář, Proměny snad není třeba komentovat, jen dvě malé poznámky. Je dobré se před čtením proměn aspoň trochu seznámit s řeckou mytologií, líp se pak ve čteném čtenář orientuje. druhá poznámka : tohleto vydání je ilustrováno Pablem Picassem, to podle mne požitek z četby ještě umocňuje.

Osobně mne kniha příliš nenadchla. Je sice profesionálně udělaná, mimo úvodní esej o Homérovi doplněná o bibliografickou poznámku, obohacena řadou antických kreseb s odysseovskou tématikou – nemám ale rád výbory tak útlé z tak rozsáhlého díla - pokládám je za předžvýkanou stravu a necítím se býti zcela bezzubým. Přesto je pro orientační seznámení dostačující a je vhodná pro čtenáře, který chce Odyssea poznat, aniž by se musel prokousávat všemi 24 zpěvy.

2 30.11.-0001

Když tě život přišlápne a obklopí tě beznadějí, případně ti smaže úsměv s tváře svou tvrdou pěstí, přečti si pár Martialových veršíků a zjistíš, že řada problémů se i po dvou tisíciletích opakuje a možná se ti i úsměv vrátí.

4 30.11.-0001

Překladatel přeložil tyto básnické dopisy volným veršem. Nejsem si jist, zda to bylo motivováno snahou přiblížit toto Ovidiovo dílo současnému čtenáři, kterého by náročnost elegického disticha originálu mohla odradit a eliminovat jeho požitek. Existují i jiné překlady, neměl jsem ale možnost se s nimi seznámit – těžko tedy soudit, zda to chtěl překladatel ulehčit čtenáři, nebo sobě. Každopádně na konci knihy jsou vysvětlivky, osvětlující "kdo je kdo" z aktérů jednotlivých dopisů, které uvedou do obrazu i čtenáře neobeznámeného s řeckou mythologií.

3 30.11.-0001

Z dochovaných zlomků se dá pouze odhadovat, jaké vlastně její písně byly. Bližší vodítko mohou poskytnout dochované zmínky o jejich písních, zejména milostných od jejích současníku (Plútarchos) a skutečnost, že se celá plejáda antických básníku jejím dílem inspirovala.

4 30.11.-0001

Podrobně a čtivě zpracované klíčové období peruánských dějin - období konquisty. 150 španělských žoldnéřů proti padesátitisícové armádě. Víme všichni, jaké to vzalo konce, je ale dobré si oprášit a prohloubit školní sporadické vědomosti - čte se to jako dobrodružný román a vlastně to i dobrodružství bylo - i když Inkové z toho asi dvakrát na větvi nebyli.

9 30.11.-0001

Za dobu, která uplynula od napsání a vydání této knihy došlo zcela nepochybně k řadě nových zjištění a doplnění "bílých míst" v historii latinoamerických indiánských kultur. Přesto si myslím, že má smysl tuhle knihu přečíst - člověk přece jenom získá alespoň orientační znalosti o historii této části světa - které měl navíc často poněkud deformované spekulativní literaturou à la Dãniken. A není dnes problém si tématiku, která vás zaujme upřesnit kdekoliv ve světě.

7 30.11.-0001

V obecném povědomí je Waltari spojován především s Egyptanem Sinuhe. Přemýšlel jsem proč ausgerecht já dávám přednost Turmsovi, tajemnému Etruskovi. Obě knihy mají zhruba stejný rozsah, obě stejnou míru spisovatelského fortelu, zajímavou a poutavou dějovou linku.
Je to tím, že se kniha zabývá mimo jiné Etrusky a Waltari svou invencí vhodně zaplňuje díry v poznatcích současné vědy ( která toho o tomto národě zrovna příliš neví) nebo je to určitou mystikou, která se jako jemná, nenásilná nit proplétá knihou? Nebo snad jakýmsi "kamínkovým mystériem"? Už naši dávní předkové byli fascinováni kameny - viz menhiry, dolmeny a jiné šutry. A my dodnes sbíráme a vozíme domů kamínky a kameny z různých míst, Židé pokládají kamínky na hroby. Proč? Je to něco jako druhová paměť co nás nutí z neznámého důvodu chovat se takto do jisté míry iracionálně? Nevím a nebudu to řešit. Raději sáhnu do knihovny, vyhrabu Turmse a přečtu si zase po čase pár stránek, jen tak, na spravení chuti.

14 30.11.-0001

Kaligramy nejsou Apollinairovým "vynálezem", obdobné obrazové básně jsou známy již ze 4. stol. p.n.l. v antice, vyskytly se i u Rabelaise. Není to ale příliš používaná forma básně a je to spíš jen pro fajnšmakry - i když některé z nich jsou bezesporu velmi zajímavé.

4 30.11.-0001