mataaskorice komentáře u knih

Kniha je čtivá, měla jsem přečteno za dva večery. Nicméně ke mně příběh úplně nedokázal proniknout. Nevím ani, jak to správně vyjádřit - zkrátka na můj vkus byla stylistika jaksi plytká, příliš "letem světem", nedokázala jsem se na osoby, ani na temnou dobu a ponuré téma pořádně naladit. Čtyři hvězdy za to, že se jedná o námět čerpaný z osobní rodinné historie. Jako poselství pro další generace a jako vztyčený ukazovák pro ty, co přijdou po nás, jsou knihy, jako je tato, potřebné.

2 20.04.2022

Mně se knížka líbila. Od Francise jsem dosud nic nečetla, tak nemám s čím srovnávat. Zároveň nejsem kdovíjaký příznivec žánru krimi, ale tohle se mi četlo dobře, děj mě bavil, vlastně i to meteorologické téma mi přišlo zajímavé.

2 16.03.2022

Krásná knížka o Krtečkovi s nezaměnitelnými obrázky Zdeňka Milera. V téhle knížce najdou malé děti všechno o námluvách, lásce a o tom, jak se rodí děti. Malí zajíčci skutečně mamince Zajdulce lezou ven mezi nohama. Názorná, poučná knížka, přiměřená věku batolat a předškolních mrňat.

2 14.03.2022

Napsaného toho tu je už hromada a veskrze příspěvky korespondují s mým názorem, takže stručně: za mě super, první části knihy - o panu Desenském a jeho smečce pro mě čtivé a přitom přínosné, druhá část - odpovědi na otázky pro mě přínosná, ale už o poznání méně čtivá, musela jsem prokládat pauzami. Nicméně přístup Desenského k psí duši se mi líbí, vychází z osobní dlouholeté zkušenosti a má hlavu a patu.

2 07.03.2022

Děkuju všem z ročníku 84, co do žebříčku k tématu výzvy "autor o 22 let starší" doporučili Harlana Cobena. Do takového Viewegha se mi fakt nechtělo. Knížka je čtivá, napínavá, děj poměrně složitě vystavěný - autor před vás vysype kupu dílků puzzle a vy s každou kapitolou z těch jednotlivostí stavíte obraz. Rukopis mi přijde znatelně mužský - přímočarý, syrový, bez zbytečných slovních příkras a oklik. Téma zajímavé, nejednoho rodiče puberťáka přivede k zamyšlení, v jaké míře a v jakém věku je správné své děti hlídat a kontrolovat a naopak nakolik je nechat okusit život na vlastní kůži, nasbírat vlastních zkušeností. Dobrá knížka.

2 21.01.2022

Klasika ze starých Čtyřlístků, které mi v dětství dělaly společnost na chalupě. Komiks Anča a Pepík patřil k mým nejoblíbenějším z toho, co Čtyřlístek nabízel. Příběhy mají příjemnou grafickou stránku, děj má hlavu a patu. Většinou jde o nějakou detektivní zápletku, někdy se ale hlavní hrdinové připletou i ke kouzlům a nadpřirozeným bytostem.

2 10.01.2022

Jako v podstatě všechno od Pavla Čecha je i tato knížka krásná, poetická, něžná a nádherně ilustrovaná záležitost. Krapítek textu, hora snových obrázků a velký prožitek. Líbila se mi tu i grafická hra s částmi textu, které svou netradiční podobou evokovaly významovou formu slov, slovních spojení, vět.

2 09.01.2022

Perfektní knížka. Vlastně jsem každou chvilku reflektovala své vlastní dětství a neustále si říkala, že to a tamto znám, že přesně takové hry (si) jako dítě hrávala, tyto situace jsem sama poznávala, prozkoumávala, vytvářela. A v opozici k tomu jsem postavila dětství mých dvou starších dětí, které se odvíjí úplně jinak (u třetí je ještě šance si zase tak nějak přirozeně hrát). Myslím, že jsem za stav neherního dětství této generace, jejich neschopnost se sám zabavit, časté "já se nudím" vinila společnost jako celek, vliv moderních technologií, právě tuhle generaci "jiných" dětí apod. Ale při čtení stránek této knihy mi došlo, že jsem sama jako rodič mnohým přispěla. Osobně mám třeba jako máma problém s umožněním ozkoušení jisté míry rizika u svých dětí (přitom my jsme jako děti hráli ve skalách honičku). Prostě zajímavé čtení - jak po odborné, tak po rodičovské a potažmo i po lidské stránce.

2 31.10.2021

Útlý sešit povídek, který jsem přelouskávala vzhledem k rozsahu docela dlouho. Knížka je dobrodružná, napínavá, zároveň ale i tak nějak reportážní, protože věrně zachycuje dramatické příběhy rybářské hlídky, jejich souboj s pytláky, mezi kterými vynikali skvělí námořníci Řekové a lstiví Číňani, dobrodružství, při nichž členové rybářské hlídky museli prokázat obratnost v ovládání plavidla, znalost přírodních živlů, někdy se ale dostali do takřka bezvýchodné situace, ve které se jim mohlo zadařit pouze díky důvtipu a odvaze. Pro mě byla hůře čtivá prostě kvůli tématu samotnému, ale objektivně se mi forma i obsah líbily. Pro kluky určitě bezva počtení.

2 05.10.2021

Kniha, která se četla skoro sama. Od Steelové jsem zatím nic nečetla, samozřejmě mi neuniklo, že je proslulá jako autorka slaďáren. V téhle knížce romantika a erotično není to hlavní a červenoknižní pasáže se objevují spíše okrajově. Hlavními motivy jsou týrání dítěte, silná osobnost versus slabošství, otázka viny, sebevědomí, zodpovědnosti, morálních kvalit. Od knihy nelze čekat umělecký zážitek, ale k Danielle Steel si chodí čtenářky pro jiný šálek čaje. Tady je to pořádný nervák, jak to s tou životem těžce zkušenou Gabbie dopadne, naděje a zklamání z Gabrielliných vztahů, prostě takové napínavé čtení pro ženské. Popisy fyzického násilí, včetně násilí na dítěti jsou dost detailní a rozsáhlé, text odkrývá ale i řadu jiných závažných témat, takže bych knihu nezařadila úplně mezi ty lehké odpočinkovky. Čte se ale dobře a čtenář(ka) má chvíli o čem přemýšlet.

2 04.09.2021

Tohle je bezvadná příručka pro rodiče. Možná nejen pro rodiče, ale pro lidi obecně. Co se osvětlení zvládání vlastních emocí a kooperace, komunikace s druhými týče, může být tahle útlounká knížka přínosnější než kupa seberozvojových bichlí. Každá věta má hlavu a patu, není tu místo pro okecávačky ve smyslu "čím to dofouknout, aby textu přibylo", kniha si může dovolit být tenká a přitom přínosná, protože je stručná přesně tak akorát, aby člověk sežvejkal fakta a přitom se dopoučil nějakým příkladem z praxe. Autor má cit pro člověka, s jeho povahou i slabinami, neodsuzuje, nevyvolává výčitky, snaží se pomoci k nápravě výchovných přešlapů. A velké díky posílám autorovi za kapitolu věnovanou péči o sebe sama, protože dokud není člověk spokojený, nabitý energií z činností, které ho baví nebo z příjemných lidí, kteří jeho mysl dokážou pozvednout, nemůže být ten odpočatý, dětem skutečně otevřený a přínosný rodič (mám ověřeno v praxi). Autor je navíc vtipný, sám omylný a taky jenom člověk. Takže... bezva kniha. Měla by být povinným řidičákem k prvnímu kočáru pro každého :-)

2 02.09.2021

Pro mě takové milé, něžné, dětsky naivní prázdninové vyprávění. Plné jistoty, zázemí, láskyplných blízkých vztahů, srdečného vztahu k rodné vesnici, přímého a rovného jednání dětských hrdinů a jejich bezelstného a fantazijního světa.

2 08.07.2021

Tuto útlou knížečku jsem si koupila pro její krásné ilustrace. Wolkerův text s obrázky Lucie Sunkové souzní, padnou si do noty, jeden druhého dělá dokonalejším. Vyprávění o chudém sirotkovi Jeníkovi je křehkým poetickým příběhem se šťastným pohádkovým koncem.

2 16.02.2021

Díky překladu jsou básně snadno uchopitelné i pro dnešní čtenáře. V některých básních se setkáme s vznešenou lyrikou, Villon často odkazuje na biblická témata nebo si pro pojmy zabrousí do antiky. V téhle poloze mi je Villon celkem i sympatický. Protipólem jsou pak básně odrážející jeho život na pařížské periferii, mezi tuláky, žebráky, zloději, pijany a nevěstkami, přičemž pro peprné výrazivo nechodí daleko. Z historického hlediska jde o poměrně výjimečný záznam života spodiny ve středověku. Nicméně některé básně jsou na můj vkus síla :-) Villon měl při psaní svých testamentů a epitafů patřičně nahnáno, dopouštěl se krádeží a obviněn byl i z vraždy. Smrti na popravišti unikl díky amnestii. Na to, jaký vedl život, ho ruka spravedlnosti docela šetřila. Závěr života prožil v bídě, hladu, což ve svých básních často reflektuje. Tady mně osobně vadí jeho kňourání a spílání kdekomu, k tomu stavu se dopracoval sám (což ostatně v jiných básních přiznává). Jinak je z textů patrná taková zahořklost, cynismus, sarkasmus, jindy zas ironie, občas humor.

2 09.02.2021

Dahlův rukopis nelze přehlédnout ani ve Fantastickém lišákovi. Postavy, které jsou umístěny do extrémně kladných či záporných poloh, nadsázka, humor. Své si mezi řádky najdou i dospělí (třeba Stýbla čtenář dospělák už od počátku podezřívá, že ten jeho mošt nebude žádná šťávička). Otázka ospravedlnění lišákových krádeží se nabízí, ale takových morálních dilemat je v slovesnosti hromada (bohatým bral, chudým dával..., je zlý, tak si to zaslouží...). Lišákovým, Jezevcovým, Krtkovým, Lasičkovým a Králíkovým člověk zkrátka fandí a nějaké to příživnictví na nesympatické trojici jim s klidným srdcem odpustí.

2 19.01.2021

Pohádka, jejíž pointu lze v reálu vidět dnes a denně i v běžném životě. Faleš, přetvářka, narcistická sebeláska, vlezdoprdelkovství nebo úslužnost k autoritám dohnaná až do polohy podlézání a lichocení, to všechno nás někdy v nějaké formě v životě potká. Ale ruku na srdce... Kdo je vždy a za všech okolností sám sebou - svým nejlepším Já? Snad jen to dítě, které se klamat ještě nenaučilo. My dospělí mnohdy v rámci své role (rodinné, profesní...) jednáme jinak, než jak by bylo naší dětskou přirozeností.

2 20.12.2020

Stejně jako první díl, i tuto knihu jsem zhltla během chvilky. Je napínavá a desítky stránek utíkají "podivně" rychle. Stejně jako první díl končí i Podivné město v tom nejnapínavějším místě. A čtenáři nezbyde, než se klepat na další díl.

2 08.12.2020

První část mi přišla na osmileté dítě příliš dětinsky pojatá. Osmileté dítě doma mám a mohu říct, že uplynulo hodně vody od té doby, co moje ratolest v běžné větě použila takřka každé podstatné jméno v zdrobnělé podobě. Příběh jako takový je fajn - dost možná by mě nadchl, kdyby byla hlavní hrdinka pětiletá. Takhle to na mě působí spíš pitoreskně. Druhá část je mnohem lepší. Věčně protivná Justýna mi sice mnohdy lezla slušně na nervy, ale myslím, že právě to je doklad toho, že její pubertální období je vykreslené solidně. Puberťačku mám teda doma taky, ale tak drzá jako Justýna není ani zdaleka, doufám, že se do puberty tohoto kalibru ani nedostane :-) Ale každý si touto životní etapou projde jinak a ta Justýnina cesta mi přijde věrohodná. Knihu jsem četla mladší dceři a druhá část je pro ni ještě moc složitá. Otvírají se tu témata jako vztah k nevlastnímu rodiči, změny těla v pubertě, první lásky, první zkušenosti s alkoholem, vážná nemoc (rakovina), homosexualita. Navíc puboška Justýna nejde pro peprný výraz daleko. Pokud tedy chcete s dítětem (nebo dítě samo) zhltnout knihu komplet, doporučila bych ji tak od dvanácti let výš.

2 21.09.2020

Místy kapku neskutečné, místy sentimentální a místy přesazené, jak jsem četla v komentářích k dvojce. Ale vlastně mi to až tak neva. Náhodou je docela fajn se začíst do něčeho pozitivního, milého, dojemného (mnohdy jsem bulela jak želva). Jsem asi typ čtenáře, který víc ocení sentiment víc než krváky. Na dobu, ve které kniha vznikla, je to docela slušný motivační a seberozvojový počin. A nejednu myšlenku se vyplatí zpracovat s nějakým tím osobním přesahem.

2 15.09.2020

Hodně váhám, jak hodnotit. Co se týče čtivosti, kniha mě fakt nebavila. Tam by to bylo na dvě hvězdy. Nicméně čtivost ani strhující děj není to, co má být doménou textu. Z klanu Jordanovců místy naskakuje husí kůže, ale otázka vymanění se z kruhu, který nastavuje pravidla a tlumí jedinečnost člověka je pojata i v širším smyslu na společnost obecně. Vlastně má smysl se pozastavit nad tématy nastolenými v závěru knihy - vlastní identita a osobnost, přijetí sebe sama, přijetí svého já a vyřešení si vztahu k sobě samému. Jen tehdy může člověk kvalitně přistupovat k vztahům k jiným lidem. Důležitým prvkem je i pomíjivost a prožívání každého okamžiku, včetně těch méně šťastných chvil jako součást lidského bytí.

2 02.09.2020