Makrela Liška komentáře u knih

Taková bláznivá jednohubka co čtenáře Crécyho neurazí, nicméně ani nenadchne.

1 27.05.2018

Měla jsem pocit, jako by šlo o nepovedenou inspiraci Blexbolexem- děj knihy pro mě nedrží pohromadě, úkoly se mi zdají nezajímavé a zmatené- zbytečně tříští vyprávění a působí trochu jako vata, a výtvarná stránka mě taky zklamala.

1 27.05.2018

Bílého lámu sem přečetla jedním dechem, Bessova kresba mě pohltila a nedovolila mi ani připustit si únavu. Bylo to nečekané setkání a nadchlo mě, s dějovou linkou jsem si už tak dobře rady nevěděla. První polovina kniha byla podle mě skvělá, pak mě některé podivné zvraty v ději a chování postav mátly a rozčilovaly- zvláště ty patetičtější pasáže. Nicméně naprostý závěr naštěstí vše zase usadil a tak sem mohla spokojeně zaspat.

2 25.05.2018

Zajímavá fabulace, ale postavy byly jako loutky z papíru, chyběl jim větší prostor aby mohly projevit svůj charakter. Taky sem postrádala větší rozvinutí příběhu postav z první části a nějakou dohru setkání Cecilie a Matyáše Popy, když už ostatní setkání v tomto předivu příběhu měla vždy nějakou dohru a další význam pro celý román. Cruz mě navnadil svým jazykem a postřehy ale výsledek za očekáváním nakonec pokulhával.

17.05.2018

Jako zjevně i jiným čtenářům přede mnou mi nesedli Technokněží zdaleka tolik jako Metabaroni. Literární stránka komiksu byla oproti syrovějším Metabaronům tak trochu naivní patetickou limonádou o utrpení a sebepřekonávání se hlavního aktéra při cestě za spásou sebe a jím vyvolených, a samozřejmě rovněž o nekončícím utrpení jeho rodiny, což i sám hrdina rád co chvíli připomínal. Přičemž ve výsledku stačilo, když Albino povolal své kyber-alterego, a vše se rázem v dobré obrátilo. Tak trochu mnoho povyku pro nic... Janjetov vedle Giméneze taky působil jaksi laciněji. Dostat se mi tento komiks do rukou jako první, nevím, zdali bych Jodorowského ještě brala tak vážně.

4 12.05.2018

Možná bych ve svém hodnocení nebyla tak přísná, kdyby obálka nehlásala o knize takové superlativy- srovnání s Tolkienem mi přijde poněkud přehnané. Kdyby se věnovalo více prostoru postavám a jejich charakterům a neužívaly se jen k posunutí děje, bylo by to hned zajímavější čtení. Takhle je to poněkud ploché, černobílé a dějově příliš horizontální. Hrdinové jsou jen nudnými pimprlaty bez minulosti.

3 13.03.2018

Zápletka mě neurazila ani nenadchla, nicméně musím říct, že vše ostatní mi bohatě vynahradila de Crécyho kresba- bavila jsem se s každým jedním okénkem a stále jsem doufala, že příběh ještě neskončí, jen abych se mohla bavit ještě o chvilku déle.

27.02.2018

Tohle že je Berniéres? kde je jeho humor, ironie, absurdní situace a vážnost bez patosu? Jako by příběh vyplivnul z povinnosti a ne se s ním mazlil a cizeloval jej jako své dítko. Žádná hra s jazykem, kličkami příběhu ani s vývojem postav. Vše je tak nějak ve zkratce konstatováno, kdo chce, ten se dojme a ve zbytku už jen prázdno...

15.02.2018

Pro tak zásadní změny na poli osobním a globálním pro mě byl děj rozvinutý v příliš krátkém časovém horizontu na to, aby pro mě celá zápletka byla uvěřitelná. Nebylo to špatné, ale Vonnegut nebo Mathiessen a jeho Hráči na vinici Páně mě oslovili víc.

1 24.01.2018

Ilustrace Filipa Pošivače mě strhly, ale zápletka ani jazky mě moc nebavily.

15.01.2018

Po negativním ponurém severském začátku jsem se do knihy dostávala jen s vynaložením jistého úsilí, nicméně jak se rozvíjela zápletka, Mankell mě stále více dostával. Líbilo se mi, že hrdinové a jejich konání byli tak hluboce lidští, bez příkras a idealizování. Nic jim sice nebylo zadarmo odpuštěno, ale přesto nějak našli svou trnitou cestu ke smíření a naději. Vedle Backmanova zázračného polepšení Muže jménem Ove tohle byla daleko střízlivější próza, která neslibovala jen dojetí a pohlazení po duši pro své čtenáře.

1 12.01.2018

Krásný subtilní příběh o samotě, bolesti i lásce, vyprávěný s neuvěřitelným citem pro postavy a jejich tichý smutek.

07.01.2018

(SPOILER) Po přečtení kocourka mi bylo těžko. Nevím jestli víc kvůli chlapci, který přišel o přítele a vše, co mu dával, nebo víc pro ztraceného kocourka, který skončil kdoví jak. I přes pozitivní poselství a optimismus hlavních hrdinů, i navzdory faktu, že tato ztráta pomohla k lepším rodinným vztahům, pro mě Kocourek zůstává smutným čtením.

06.01.2018

KRUCINÁL! to byl ale doják. Četlo se to samo, jen mi po přečtení trochu přišlo, že některé postavy by zasloužily taky o něco více prostoru a plasticity, aby nebyly jen příčkami, po nichž Ove zas vyšplhá zpět ke své lidskosti a životu vůbec. Se stylem psaní i některými opakovanými pasážemi sem si taky úplně nesedla, ale na druhou stranu se mi líbilo, když se toto opakování vyvíjelo a pokaždé dostávalo hlubší smysl než se dostalo docela k jádru pudla.

9 06.01.2018

Carollovské snové putování po nových i zapomenutých dětských hrdinech. Moc příjemné počtení.

22.12.2017

V některých motivech jsem viděla paralely s Harrym Potterem (poznamenaný sirotek nadějí v boji s tyranem) a Orwellem (postava Napoleona byla například narážkou zcela zjevnou). Kniha se mi četla dobře a pohltila mne, jen konec bych čekala trochu delší a napjatější- se skutečnou Bitvou, do poslední chvíle nejednoznačnou, tak jako se to dařilo vypravěči ve zbytku knihy. Mourlevat je zajímavý vypravěč a určitě se těším na další jeho kusy.

20.12.2017

Nějak sem si s Malým nesedla, text mi přišel trochu přemoudřelý a chyběla mi v něm laskavost- žádná z postav snad neměla vyloženě dobrou povahu, jako by svět byl plný jen mudrlantů, lenochů či marnivců...

2 12.12.2017

Dobré téma knihy, uchopené v úctyhodné šíři. Nicméně mi tam chybělo trochu více ticha, monotónnosti, rutiny dní, které jsou jedny jako druhé, šedivé, unavené i plné bolesti. Autorka chtěla knihu odlehčit a zároveň ukázat, co vše musí stárnoucí člověk i jeho rodina přestát, ale nedovolila se čtenáři nadechnout a zažít si tíži těch chvil, bylo to trochu jako obrazový seznam problémů. Myslím, že by to knize nesmírně přidalo na hloubce a autentičnosti. Vedle toho mi nesedlo výtvarno, ale to beru spíš jako svůj osobní problém než něco, na čem by v případě tohoto komiksu tolik sešlo.

3 29.11.2017

Čekala jsem něco víc, ale kniha mi přišla naivní, postavy pro mě postrádaly vývoj a větší plastičnost, a Skellig, kolem nějž se to mělo vše motat mi přišel v celé knize hrozně upozaděný. Jeho postava se sice jako jedna z mála nějak v příběhu proměnila, ale bez toho, aniž bychom se toho jako čtenáři mohli účastnit- místo protivného smrti odevzdaného polovičního bezdomovce je z něj najednou tajemný srdečný společník, který všechny spasí, a to jen díky pár aspirinům a zbytkům od večeře? I ostatní postavy pro mě byly tak americky pozitivní, až sem toho měla občas dost, hlavně když všichni byli tak andělští... Ale jako kniha pro děti to asi není tak zlé.

1 28.11.2017

Těšila jsem se na Formanovy ilustrace a příběh, který provázejí, a zůstala jsem zklamána. Příběh mi přišel banální, jazyk mě nezaujal a celá zápletka se skřítky mi přišla trochu násilná. Asi jsem na podobné příběhy už příliš odrostlý a náročný čtenář.

22.11.2017