LukasB.453 komentáře u knih

no dneska by pana Brouka zřejmě podrobily (přemýšlel jsem jaké i/y napsat, podmětem jsou nejspíš feministky obojího pohlaví), útrpnému právu, pomalu upálili na hranici (kat a jeho pacholci) a nakonec by nad jeho ubohou zohavenou mrtvolou zapěly kuplet (zpěvačky normalizačního popu osmdesátých let - není-li to ovšem surovost přílišná).

k věci - velmi zajímavé. nejoriginálnější z našich surrealistů. nutno k tomu přistupovat jako k autorově prvotině, kterou napsal do šuplíku jako náctiletý a která byla uveřejněna 15 let po jeho smrti (a 60 let po sepsání) v exilu a zapomnění.

přistupujte k tomu jako k Schopenhauerovi nebo Nietschemu - nemusíte souhlasit, stačí číst a přemýšlet, a když si lépe ujasníte, proč nesouhlasíte, tak svůj úkol splnila na jedničku.

strhující kniha. kdo po přečtení nevyrazil bosky na dlouhý osamělý přespolní běh, ten nemá srdce.
docela pěkný je popis Zátopka pohledem amerického žurnalisty.

1 23.08.2023

jojo, to si docela pamatuju, že když mi bylo asi deset na zimní rodinné rekreaci na Medvědí boudě jsem si tuhle knihu půjčil z místní erohácké knihovničky (zlákán názvem očekávaje něco o zviřátkách) a pak jsem z toho měl zlé sny a bál jsem se traverzového přejezdu přes Medvědí potok ke šlepru na Davidovkách.

toť skutečně perla! kterak upřímný a čistotný hoch ke štěstí přišel, protivenství překonal a zlé na dobrou cestu obrátil.

komplexní dějepis světa do roku 1922. samozřejmě z pohledu vzdělaného člověka západní civilizace. z dnešního pohledu notně euroatlantocentrické a jiné civilizace jsou zmiňované jen jako nebezpečí zvenku - ale to neznamená, že bychom to neměli číst.
samozřejmě má HGW spoustu následovníků, více či méně kvalitních a úspěšných.

kdyby se této knížce dokázala aspoň přiblížit výuka dějepisu (obvykle národovecká a podivně výběrová) bylo by to skvělé.

miloš kopecký jako hlavní role v audioknize je můj oblíbený strýc (tedy samozřejmě není můj strýc, ale takového strejdu bych chtěl) . vtipné, zábavné! a což teprve větrovec v sebeironické roli a mladičký eben. znovu a znovu můžu.

výborný popis celkové normalizační nálady a situace, kdy lůza dostane moc a výsměch fízlovsklému žargonu a nevzdělanosti.
posunuto dále - uvědomuji si, že zprávy psané úzkou profesní skupinou jsou zpravidla vlastně pitoreskní, směšné a hloupé. tedy píšou-li o lidech (lékaři, psychologové, výchovní poradci, sociální pracovníci), texty o polovodičích nebo o horizontálním frézování této omezenosti nedosahují.

a doplnění o rodinnou historku: moje paní trpí takovou roztomilou úchylkou, ráda sleduje detektivky a zejména ty založené na "skutečných případech" (to v zásadě není nic zlého, každej jsme ňákej, já mám zase rád "ty mutanti" ve filmech). tuhle jsme spolu při domácích pracích (nějaké to podvečerní krájení mrkve, štupování ponožek a tak) cosi poslouchali z jakéhosi audioarchivu, kauzu si moc nepamatuji, ale meritem bylo, že zlý bezcitný a bestiální podezřelý padouch (a následně usvědčený) inteligencí i kulturním povědomím o řád převyšoval zúčastněné policisty (v ptydepe: vyšetřovatele i operativce) a jedné postpubertální policejní dámě poslal ironicky milostný dopis s veršíky inspirovavšími se se Magorovými labutími písněmi (jednoduše častuškové s občasně kulhajícími rýmy, ale s velmi bohatou slovní zásobou). to, že to nepochopila ona dáma je jistě odpuštěníhodné (považovala to zřejmě za nebezpečné vyhrožování), že to nepochopili ostatní orgáni též není nic překvapivého, ale že to nepochopil celý veřejnoprávní tým od režiséra přes zvukaře po moderatizátora a dojemně se podivovali, co je to za sprostého vraha, když píše verše policistce, to je tedy skutečně na pováženou a připomíná to nepochopení páně Placákových fízlů ohledně Hovězí porážky. čili básník tím chce říci, že celková kulturně jazyková profesní kompetence se pouhou změnou režimu nemění (a aby nebyl nefér - samozřejmě čest výjimkám, existují-li jaké)

četl jsem jak Tmu (s hepíkem) tak Tmu 2.0 (bez hepíku, výzazně syrovější a bohužel věrohodnější). je tam jistá inspirace Wyndhamem (ostatně, kdo by mohl psát postapo a nebýt jím ovlivněn).

jakže se říká westernu co se odehrává na východě? ostern? tak tedy dejmetomu osternové povídky z tajgy z doby, kdy tam byl svět ještě v pořádku.

1 13.06.2023

sportovní povídky někdy bývají neobyčejně pitomé a pro člověka, který svůj život nespojil s tím kterým sportem jako s vášní života, bývají divné, nudné a směšné. a Anne Sauvy se překročit tento stín podařilo. samozřejmě, není to žádný selindžr, ale (nejen) milovníkům hor kniha udělá radost.

1 08.06.2023

mám tuhle knihu moc rád. trošku detektivka s pražskými figurkami, trošku lásky, trošku grotesky a hlavně ošuntělý unavený ďábel bydlící v podnájmu a nabízející plnění snů.

1 06.06.2023

kdysi jsem zaslechl komentář odborníka ze stravovací branže k nepříliš vydařenému obědu "hnusný jak runštuk", a jal jsem se hledat, co že to ten tajemný runštuk je, jestli nějaké nečisté zvíře, exotické ovoce podobné durianu nebo nějaké řemeslnické slangové označení podobné lidovému označení plastického tmelu (lidově zvanému dle odpadu medvědího metabolismu).

a nalezl jsem tuto knihu. svazek objemný jak Moby Dick nebo Kralická bible, plný návodů, jak z ze směsi některých i slušných surovin udělat zločin proti lidskosti. ve slušné kuchyni (domácí i hotelové) mě napadají dvě možná využití, a to 1. roznášecí podložka pod prkýnko při klepání řízků a 2. závaží na presbuřt (tlačenku).

naprostá srdcovka. volně řazené historky o dětství, hudbě, holkách, chlastu, chytání myší, převtělování a cestě do číny, a hned na úvod krásný otvírák - půvabná historka o přechodu himalájského sedla.

1 19.04.2023

velmi rozumná záloha komentářů. v kontextu přepisování (třeba) dětské literatury do korektna (a to i e-knih již zakoupených ve čtečkách - ?) dostává myšlenka papírové zálohy nový rozměr.
Marian Kechlibar je jeden z nejlepších konzervativních komentátorů našeho prostoru.

1 18.04.2023

nejlepší ze steklačovek.

1 18.04.2023

bibliofílie jak od Paseky. a já hlupák jsem si asi do čtvrtiny myslil, že se jedná o jakousi moderní velkolepou mystifikaci Váchalovského typu, a ono je to úplně naopak - Otto v.g.z.s. byl zakladatelem a inspirací duchařiny a hororu následujícího půldruha století. muss haben!

1 18.04.2023

originální a skvostné, syrové, poetické, plné nadhledu.

1 18.04.2023

mirka štětiny nejlepší kniha. nikdy potom se tomu už nepřiblížil - to ovšem neznamená, že by ostatní knihy byly špatné, naopak, to znamená, že tahle ještě vyniká.

1 14.04.2023

knížka má jednu zásadní vadu - je příliš tenká. ach, jak bych si přál aby mistrovi byl v chaloupce v Mukařově dopřán delší život plný pevného zdraví, a aby kniha dosáhla tloušťky Zrzavého Orma (se kterou má mnoho společného)

1 13.04.2023

kniha mého dětského snění. následně mě trochu zklamalo, že (téměř) všechny příběhy oplývají spoustou nepřesností, snad proto, aby to bylo lákavější pro dětského čtenáře (?).

a Joshua Slocum byl fakt bourák.

1 13.04.2023