Fízl

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Rozsáhlý knižní esej Petra Placáka je věnovan době komunistického režimu založeného na plošném fízlování. Vychází z dobových úředních materiálů Státní bezpečnosti, které konfrontuje se svými vzpomínkami, poznámkami a texty, které úřední zprávy, v mnoha ohledech omezené, doplňují, poopravují či vyvracejí. Autor možnosti Státní bezpečnosti zastrašovat a ovládat lidi přičítá spíše komunistickému režimu jako takovému než jí samotné a všímá si psychologických aspektů života v diktatuře, v níž se lidé, podobně jako na vojně, začnou hlídat sami navzájem. Petr Placák (* 1964) je spisovatel a publicista. V 90. letech vystudoval historii na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy. Kromě řady článků a studií dosud vydal novelu Medorek, poému Tichá modlitba, sbírku básní Obrovský zasněžený hřbitov, knihu povídek Cestou za dobrodružstvím, knihu rozhovorů s undergroundovými básníky Kádrový dotazník a historickou práci Svatováclavské milenium Češi, Němci a Slováci v roce 1929. K vydání připravil paměti svého otce Bedřicha Placáka Paměti lékaře....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/61_/6114/big_fizl-Dl8-6114.jpg 4.250
Nahrávám...

Komentáře (15)

Kniha Fízl

Sandik
11. února

Silné svědectví! 85%

Xerox_first
17. ledna

Knihu jsem přečetl několikrát a občas se některým úsekům zase vrátím. Dobové materiály z archivu StB autor pokládá, jako vícerozměrný kontrast vůči osobní zkušenost.


mol378
31.05.2021

Nečte se to snadno, už jen pro množství dokumentárních faktů. Jsem s autorem stejná generace, dělí nás pár let, vyšli jsme z podobných rodinných poměrů a jsme stejného smýšlení, jen on má o mnoho více odvahy - a měl. Ale komunisti a STBáci mi to taky dávali sežrat, dodnes, když vidím bengo, čekám perlustraci. Poslední dobou nacházím ve společnosti stále více paralel s tupým bolševickým profízlovaným režimem - establishment opět začíná dosahovat toho, že lidem je všecko jedno... Placák píše bez příkras a sentimentu a doporučuji všem ke čtení.

JP
12.01.2021

Za komančů byl tata taky problémová osoba (Černí baroni), ale Placákův 'Fízl' je přeci jen kniha spíše faktografická, dokument doby... i když náš stát stále řídí bývalí členové StB. Nevím. Čekal jsem něco úplně jiného, než výčet toho co, kdo, komu, jak a za kolik. Ta forma mi jednoduše nesedla.

natalie.p
15.11.2020

Jako člověk, který minulý režim nezažil, byla tahle kniha pro mne dokonalou výpravou do období dospívání mých rodičů. To, s jakým nadhledem Petr Placák popisoval tu nechutnou frašku, která se tady odehrávala, mi bralo dech. Je to kniha, která v člověku zanechá stopu a rozhodně ho donutí nad ní nějakou dobu přemýšlet.

BarboraSalome
13.04.2020

Výborně napsané.Líbí se mi,že Petr Placák,je stále stejný,měří všem stejně,bez rozdílu. Zvláště se tato kniha dobře čte v době rouškové.Zvlaště ty části knihy,které pojednávají o udávání.

Rihatama
09.01.2020

"Fízl nemá jméno, otce ani matku. Je to psanec, který se o své vůli vydělil z lidské společnosti, aby sloužil zlu, v jeho jménu napadá samu podstatu člověka."

Jsme národ podzemního, partyzánského a zahraničního odboje. K nepříteli (či třeba i jen nadřízenému) se málokdy stavíme čelem. Protože mezi námi je příliš mnoho oportunistů a politických kolaborantů, kteří tlučou do stolu jen v hospodě, nebo pohodářů, kteří se hlavně chtějí mít dobře. Za každého režimu. A pak bylo/je strašně moc třeba takových Placáků, Magorů, Havlů aj. A těch jmen, která Fagot ve své spravedlivé a rozhněvané obžalobě bez obalu uvádí. Až jednoho mrazí. Jen se obávám, že právě tito lidé po Fízlovi nesáhnou ani omylem. Bylo mi smutno a ouzko při čtení těchto pamětí páně Placáka fízlovských časů, prokládaných citacemi z estébáckých svazků a komunistických prohlášení.

Já byla ještě docela mladá a můj osobní odboj pramenil z hluboké frustrace pro mne nepochopitelného stavu kolemstojící společnosti a současně absolutního přesvědčení, že jinak být nemůže. Dítě komunistického režimu, které si jediné světlé chvíle před-osmašedesátého nemůže pamatovat a tedy ani na čem stavět případné naděje. A tak se zamýšlím, poučili jsme se dostatečně? Nebo jsme coby národ odsouzeni k věčnému pohodlnému a bezpečnému žití s platonickými, anonymními výkřiky nesouhlasu, dnes na tak oblíbených sociálních sítích? Ano, dnes je každý slyšet, ale je to opravdu ono?

Petr Placák je vážně persóna a v dobách minulých postrach komunistických esenbáků a estébáků... úplná osina v zadku. A nelze samozřejmě nesrovnávat s další významnou před, (a po) revoluční osobností chartisty Václava Havla. Placák živel (spisovatel, čerpač, uklízeč, hráč, básník, noční hlídač, lesní dělník, horský turista, mechanik 65-23-4, DG 301, historik, šéfredaktor Babylonu), Havel filozof (disident a prezident mj.). Placák, beznadějný anarchista, má svou vlastní, jednoduchou filozofii. Fízl je hovado a může být zastřelen. Pro Havla, budovatele demokratického systému, byl lidskou bytostí úplně každý - komunista, fízl, disident, vrah či politický vězeň - a jako takový potřebuje ochranu. Placák je prostě autentický, nesystémový bojovník za (svá) lidská práva a činil tak bez kompromisu a bez ohledu na cenu, kterou musel platit on, nebo jiní "spolubojovníci". Na Placákovi je nutno ocenit, že ve svém světonázoru nikdy ani na vteřinu nezakolísal, neustoupil a nikoho nešetřil (nešetří). Ani třeba zmíněného Havla, pokud si to dle jeho názoru zasloužil. Skvělé čtení. V netušených detailech mi před očima opět defilovaly zástupy demonstrantů v listopadu 1989. Hlavně nezapomenout, což je přitom tak snadné a hlavně výhodné pro kdysi tak mučenou mysl.

"Husák byl ztělesněním všeho normalisačního hnusu a už ve škole se mi dělalo zle z toho obrýleného houbovitého ksichtu, který na nás, zavěšený v rámu nad katedrou, každý den civěl."

Nele
01.01.2020

Moc mne to bavilo!

1