llor
komentáře u knih
Korálky z klokočí
Naďa Horáková
Kniha mne velmi bavila. Esoterika, milované klokočí, dávné rodové sváry, kostlivec kam se jen podíváš, mnoho kávy a dezertu Pavlova. Kniha je velmi čtivá. Je to moje první kniha od autorky, plánují si přečíst i další.
Žítkovské bohyně
Kateřina Tučková
Na knižním trhu i v kinech běží "Šarlatán" a já se vracím po jeho přečtení zpět na Žítkovou , Kopnice a bohyním. Lidé zde byli chudí, mnohdy na lékaře neměli a tak bylinkářky byly jediný možný zachránce od chorob a nemocí. Až tato naše doba zase přeje alternativní medicíně. Stačí projít nedalekè Uherské Hradiště, kde jsou "zelené lékárny"
tak hojně zastoupeny.
Příběh Dory a jejiích předků, rodiny blízké i vzdálené, době i místě, ze kterého pochází, je pro mne, již i po opakovaném čtení, stále úžasný, čitelný a objevující.
Žítkovské bohyně
Kateřina Tučková
Děj knihy, kterou jsem četla již podruhé, mne vtáhl do Bílých Karpat. Stále před spaním "běhám po kopcích Kopanic" a přehrávám si osudy z knihy. Při druhém čtení jsem objevila dříve mi uniklé kousky dějů, přesto, jak o knize přemýšlím, se k některým místům ještě znovu vracím. Přes Hrozenek jsem jako dítě (v minulém režimu) jezdívala několikrát za rok na Slovensko, nikdy mne nenapadlo, jaké poklady okolní kopce ukrývají. Jen si pamatuji, v době Velikonoc, že jsem potkávala mnoho lidí v krojích a také se tam velmi dodržovaly tradice. Letos jsem se jela na Žítkovou jen na otočku podívat, je to tak krásné místo, že jsem se rozhodla zde prožít další dovolenou. Z debat ke knize jsem si přečetla, že místní lidé nejsou z literární turistiky moc nadšení, kupodivu se údajně nejvlídněji k turistům chovají "naplaveniny". Kraj to bude asi tvrdý, hlavně v zimě.
Obdivuji paní Tučkovou jak detailně popisovala záznamy z archivu, měla jsem zlost na zakomplexovaného Klouzka, referenta Švance, vychovatelku na internátu, nebála bych se říct bachařku..... Také mne udivil fakt s robotou. Že to obyvatelům neoznámili feudálové, je pochopitelné, ale udivuje mne, že to dopustila církev. Přece, pokud byli obyvatelé negramotní, od toho byl pan farář, aby poradil, přečetl, apod. A pak se zamýšlím nad tím, jako Bůh může, ve svých úmyslech s námi, dopustit "černou magii". V naší zemi je a bylo mnoho bylinkářek, léčitelek, čarodějnic. Pokud svým uměním okolí pomáhají a neškodí, je skvělé, že tento dar dostali (jsou mezi nimi i muži). Už se moc těším na filmovou verzi.
Skandální odhalení
Michael Crichton
Kniha se opravdu dobře čte, ale promiňte pánové, ten Tomas byl pěkný jelimánek. Pořád tam je jak v Jiříkově vidění, pomalu jsem měla pocit, že on žije někde na obláčku a realita se odehrávala a odehrává někde hluboko pod ním a pak je překvapený, když mu jiní prozradí velice důležité události JEHO života.
Ale jinak téma je opravdu "současné", dobře vykreslené, děj má spád. Knihu doporučuji.
Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti
Ransom Riggs
Otevřené konce nemám ráda. Ale jinak zábavná kniha.
Komplikace
Isaac Adamson
Knihu jsem přečetla jedním dechem, doporučuji každému, koho zajímá mystická Praha. Dozvěděla jsem se spoustu nových pověstí :-)
Českokrumlovské domy vyprávějí
Helena Braunová
Knihu jsem objevila náhodou. Jezdím do Krumlova každoročně a město miluji. Spisovatelku jsem si ihned oblíbila, má velice příjemný styl vyprávění, proložený tím, jak se o příběhu dozvěděla, dotkne se místy i svého dětství. Moc bych si přála, kdyby se v literárních vzpomínkách vrátila na čas do Kročehlav :-)
Smlouva s Adamem: Učitel lásky
Jitka Volfová
Souhlasím s Tony70.
Já bych Adama, i ve svém věku, nebo právě s ohledem na něj? :-), brala hned!!!! Knihu jsem přečetla jedním dechem, už se těším na pokračování!!! Kam se hrabou šedi.....
Boží mlýny
Jaroslav Jeroným Neduha
Knihu jsem přečetla jedním dechem. Má jen 67 stran a malý formát.
Nepojednává však jen o této hrůzné příhodě na Hůrce, ale přibližuje také dětství vypravěče, narozeného v roce 1933, prožité v Motole, na Šafránce, jeho pohled na předválečnou, válečnou Prahu a přátelé, rodinu, realistický pohled na osvobození. A následná léta až do té nešťastné události v roce 1953.
Sanctus
Simon Toyne
První ze slibované trilogie. Kniha se čte jedním dechem, kapitoly jsou krátké. Příběh má zajímavé rozuzlení, ačkoli závěr je nezvykle narychlo splácaný a některé dějové linky neukončené.
Knihu doporučuji.