lampernaqui komentáře u knih

Výborná sbírka povídek, která mě ani jednou z nich nezklamala. A to i překvapivě i Eric Brown, který je zde brán jako nejslabší kus a přešlap. Všechny se mi strefily do noty, každá přispěla něčím jiným. To nejlepší se podle mého schovalo na konec - Mayflower II od Stephena Baxtera. Osud jedné generační lodě nemá chybu.

3 08.12.2023

Asi už jsem si zvykl na způsob vyprávění, takže jsem se začetl do knihy rychleji než předtím. Ale hlavně už byl obsahem nějaký děj, protože v prvním díle se nic moc nestalo. Zde sledujeme mladá studentská léta hlavního hrdiny. Nejenom škola mu hází překážky pod nohy, ale náboženské rozdělení společnosti se stále více projevuje. V rozpuku mládí je pěkný historický román a díky němu se konečně těším na celou ságu, pokud bude stejně dějově bohatá - což už asi bude.

3 04.12.2023

První část dlouhé historické série nám představí dětství hlavní postavy. Nic víc z hlediska děje bych tady asi nehledal. Sledujeme jeho dospívání, názory a seznamujeme se se světem, rozděleným náboženskými válkami. Je asi dobré, pokud má člověk o období nějaký přehled - přiznám se, že já nemám. Proto jsem párkrát tápal. Samostatnou kapitolou je jazyk románu - tak nějak mi to nepřipadalo ani jako archaická čeština, jako spíš historický patvar. Ale nejspíš se pletu.

Klady a zápory jsou u Kamenného obležení shodné s předchozími knihami od stejného autora. Jestli se nemýlím, tak před svou smrtí stihl napsat ještě jeden díl, takže předpokládám, že se nějakého pořádného zakončení nedočkáme. Znovu je to na mnoha místech natahované, ale možná je to i můj problém s předkladem - u paní překladatelky si vždy říkám, že ta čeština je taková kostrbatá a amatérská. Ale to je třeba jen můj názor. Najdeme tu spoustu opakování, nelogičností... jenže mezi tím se vždy jednou za čas objeví originální nápad či zajímavé prostředí, které mě navnadí číst dál. A takhle to mám u Goodkinda vždy. A konec je prostě dějově připravený tak, že nutně potřebuji další díl.

1 14.11.2023

Bál jsem se, že se celý ten ohromný příběh Simmonsovi nepodaří ukočírovat, ale zbytečně. Všechny tři dějové linky se propletly a vyústily v pěkný logický konec. Klobouk dolů před člověkem, který si jednoho dne řekl, že napíše scifi, do kterého přimíchá postavy z Homéra a ještě ke všemu to dává smysl. Zatím mám za sebou jenom sérii Ílion a Terror, ale rozhodně si rád od autora přečtu něco dalšího.

3 10.11.2023

Mám přečteno, ale rozhodl jsem se, že nebudu hodnotit. Vždy jsem měl problém s poezií. A zvláště přeloženou. U klasických románů překlad beru, ale můj názor je, že přeložením poezie vzniká úplně nové dílo dle námětu původního autora. Takže tohle byl František Vrba a jeho variace na Canterburské povídky. Přečetl jsem, protože chci mít přečteno vše ve své knihovně, ale bohužel to nebyl můj šálek kávy. Ale i tak se budu těšit na Pasoliniho verzi.

Nikdy jsem v mládí nečetl Poklad na Ostrově či Jekylla a Hyda, takže tyto skotské romány byly mým prvním seznámením s autorem. Asi by dopadlo lépe, kdybych se k němu dostal o hodně dříve - v dětství bych si jeho příběhy užil asi více. Jde o dobrodružnou červenou knihovnu s několika historickými fakty. První Únos se mi líbil více než Katriona, ale i tak mi to přišlo slabší. Zatím se do dalších románů autora nechystám .

1 31.10.2023

Sice se knížka přečetla rychle, ale že bych si z ní něco pamatoval i další měsíc? To si nemyslím. Jako hlavní negativum románu beru celou dějovou linku s teroristy. Kéž by ji autor celou vynechal. Měli bychom sice průměrný příběh o dívce, která dokáže rozpoznat vrahy, ale zase by to nebylo zbytečně roztahané a nevyvážené. Zatímco popis příběhu kolem chaty mě bavil, putování s jadernou bombou bylo spíš k smíchu... a hlavně ke konci celé takové honem ukončené.

1 27.10.2023

Začal jsem edici NSO a jestli i ostatní romány budou mít podobnou kvalitu, tak se mám na co těšit. Od autora jsem zatím četl jen Terror, ten se mi hodně líbil, takže jsem věděl, že Ílion bude zajímavé čtení. Autor nám předloží tři na první pohled nesouvisející příběhy. Samozřejmě vše se začne postupně spojovat. Máme zde učence, sledujícího Trojskou válku přímo z první ruky. Máme zde robotické organismy Moravce, kteří byli vyslání na Mars a jejich mise nekončí podle plánu. A do toho sledujeme osudy několika z posledních lidí, kteří zjišťují něco sami o sobě a své minulosti. Je to tlustá bichle, ale čtení vážně utíká a jsem zvědavý, jak se to celé zakončí.

2 23.10.2023

Klasický dobrodružný román, kde není nouze o padouchy, sličné dívky, náboženské rozbroje, vychytralé šašky, rytíře a rytířské souboje, Robina Hooda s jeho družinou v punčochách, scény jako vystřižené z divadelní hry Járy Cimrmana a tajemné cizince, jejichž odhalení možná fungovalo v době napsání tohoto románu. Ivanhoe se zde sice vyskytuje, ale spíše jako vedlejší postava. Četl jsem dvakrát a pokaždé jsem si u toho dobře odpočinul.

Nemám rád sport a fotbal považuji za nejnudnější věc, co člověk vymyslel. A také jsem si dal za cíl přečíst všechny knihy, co doma mám - proto jsem se do románu pustil. A už dopředu jsem se těšil, jak ho ztrhám. Jenže už od prvních kapitol jsem zjistil, že mě to nejenom baví, ale že se mi to líbí. Humor mi seděl a vzhledem k tomu, že znám filmové zpracování, tak jsem všechny dialogy v hlavě slyšel od Haase či Plachty. Můj názor na fotbal to nezměnilo, ale to, že se knížka líbila takovému odpůrci sportu jako jsem já, to o něčem svědčí.

6 06.10.2023

Dokončení dulogie ze světa Mithgar. Zatímco dva půlčí.... pardon, dva Warrowané za vydatné pomoci trpaslíků a elfů donesou minci do cíle, hordy monster útočí již po celém území říše. Je třeba se pustit do bojů. Zatímco putování s mincí trvalo jednu knihu a třetinu druhé, tak velký boj na poražení protivníka se rychle odehraje ve zbývajících dvou třetinách. A kdyby nebylo posledních sto stránek... tak bych vůbec nechápal, proč se celá série vlastně jmenuje Helská nístěj. Jedná se o průměrné fantasy, které neurazí, ale po týdnu už si z něj nebudete pamatovat vůbec nic.

1 02.10.2023

Mám za sebou dva romány ze světa Mithgar a teď jsem se pustil do dvoudílného putování. Už vím, že nemám čekat zázraky... ale po pár stránkách jsem si říkal, jestli nečtu něco jiného. Možná se to zdá jenom mně, ale tohle byla od prvních stran vykrádačka Pána prstenů. Ono už jen stačí, že hlavními hrdiny se proti své vůli stávají dva maličcí hrdinové, kteří mají za úkol donést na druhou stranu světa minci. A cestou se potkávají a dávají dohromady s elfy a trpaslíky. Je to zatím úplně stejné, jako ostatní romány autora a dočtu to spíš z povinnosti než z radosti.

1 29.09.2023

Zatím jsem měl možnost vidět několik filmových zpracování a nějaká muzikálová. Překvapivě se většina knihy držela a nedošlo od žádného odklonu od příběhu. K němu není třeba nic dodávat - myslím, že historii fantoma a Christine zná dnes téměř každý. Pro mě jedinou novinkou, kterou jsem neviděl v žádném filmu, byl zrcadlový labyrint. Jinak po celou dobu čtení měl můj fantom podobu Juliana Sandse.

3 26.09.2023

Do knížky jsem se pustil hlavně proto, že chci přečíst všechno, co mám doma schováno. Už předem jsem ale věděl, že to nebude román pro mě - a bohužel se názor nezměnil ani v průběhu čtení. Nemám rád cirkusy, hlavně teda ty zvířecí. Seriál jsem viděl kdysi v dětství a nic si z něj nepamatuji. Takže nějaké to okouzlení manéží vůbec nechápu a tím mi postavy k srdci nepřirostly. Bass nebude autorem pro mě - kdysi jsem četl i Klapzubu a to bylo ještě o několik stupňů horší.

1 18.09.2023

Vzhledem k tomu, že mám za sebou román Dračí kámen od stejného autora, věděl jsem, že nemám čekat zázraky. Znovu jde o román, který je veskrze průměrný a bere si ze všech možných fantasy co nejvíc to jde a splácává to dohromady. Největší výhrady mám ale k příběhu, kde vlastně dvě třetiny knihy hrdinové jen tak bloudí - vědí, koho mají hledat, ale netuší jak a kde. A tak prostě zkouší štěstí a když to nevyjde, zkusí ho jinde. Člověk by po sto stránkách alespoň očekával, že hrdinové na něco přijdou a začnou konečně využívat mozek. Ono ne, stále pokus - omyl. Potom holt nejde hrdinům jakkoliv fandit.

2 12.09.2023

Moje první setkání s tímto autorem a vlastně i celým jeho světem Mithgar. Od knihy se nesmí čekat žádné zázraky. Jde o veskrze průměrnou fantasy, která se leccos vypůjčuje z jiných příběhů a zde si to autor spojuje po svém. Máme tu hrozivé vize, proti kterým je třeba bojovat. Hlavní hrdinové postupně dávají dohromady skupinu a poté zamíří vstříc nebezpečí. Na odpočinkové čtení to stačí. Ale zase... kde jinde najdete scény, ve kterých si to drak nutně potřebuje rozdat s krakaticí. Jen zde.

1 08.09.2023

Už jsem to četl kdysi dávno, ale dostal jsem se k této klasice znovu. A znovu jsem si užil její prapodivnou atmosféru, podivuhodný svět plný míst, kam není radno vstupovat. A pokud už to nutné je, tak nejlépe v doprovodu člověka, který se zde vyzná - stalkera. A co teprve, pokud se potvrdí, že zlatá koule, která plná nejtajnější přání, skutečně existuje? Bral bych i nějaké další příběhy z tohoto světa, člověk má hned chuť pustit si již po několikáté Tarkovského.

Nevím, nevím. Možná byl problém, že jsem se ke knížce o prapodivných příhodách jednoho námořníka dostal v dospělosti a ne v dětství. To by mě k tomu pojila jakási nostalgie. Ale takhle jsem se musel do čtení nutit (jelikož jsme si řekl, že přečtu vše, co mám doma v knihovně). Přišlo mi, že ani děti by si pořádně tento román nemohli užít - první dvě části asi ano, ale druhá polovina je už celá protknutá dlouhými úvahami nad různorodou společností či politikou. No, takhle můžu říct, že jsem Gulliverovy cesty četl, ale to je asi tak všechno.

5 01.09.2023

Tohle byla pořádná akční jízda. Vezměte si prostředí Věci od Carpentera a zasaďte do něj Vetřelce od Camerona. Dostanete Žoldnéře od Bartoše. Na začátku rychlé seznámení s hlavním týmem, reportérem a jejich misí. Potom se už jde na věc a jako vždy - nic nejde přesně podle plánu. Protože jak brzy zjistí, nejsou tady tak úplně sami a v základně se ukrývají tajné oblasti a tajné výzkumy. Četlo se to skvěle a vůbec to nenudilo.

2 28.08.2023