LaBrume komentáře u knih

Jak zde bylo mnohokrát řečeno, v knize najdeme spoustu zajímavých rad a tipů, které stojí za vyzkoušení a to i v našich podmínkách (v ledasčem si dokonce myslím, že v našich podmínkách to jde líp než v Americe), nicméně to poselství je jinde: víc být než mít, minimalismus, zapojení selského rozumu,... Ledaskdo by si mohl posměšně říct, že jedna panička objevila Ameriku, a že přece spousta věcí, které Bea popisuje jako super objev, je jasných jako facka a my je tak děláme od pradávna, když se ale rozhlédneme kolem sebe, zjistíme, že to tak jasné asi pro spoustu lidí není... každopádně je super, že se myšlenka zero waste šíří a začíná přinášet ovoce.

5 30.01.2018

Něco podobného jsem už dlouho nečetla. Svět knihy se na jednu stranu tváří jako úplně obyčejný, ale není. Vše, co se v knize odehrává, je víc než neobyčejné. Je to mystické, nadpřirozené, prapodivné a přitom naprosto zjevné. Zkrátka vás nepřekvapí, že podivuhodní hrdinové mluví s kočkami a dostávají se do jiných realit. Mystika je ještě více umocněna tím, jak vypravěč popisuje děj. Naservíruje vám sebemenší nedůležitý detail každodenní reality. Dozvíte se, co kdo kdy a kde jedl a pil, kdy se sprchoval, kdy šel na záchod a kdy spát. A tyto suché a naprosto nepodstatné každodennosti střídají události tak prapodivné, až se nestačíte divit. Ale možná, že právě kvůli těm každodennostem vám nakonec připadá i to nadpřirozené jako naprosto normální a zjevné.
Stejné je to i s postavami. Jedna vedle druhé jsou všechno jen ne obyčejné, a přesto se tak navenek tváří. Zkrátka, těžko se to vysvětluje, ale vše v knize nakonec působí dojmem, že ač je to sebevíc prapodivnější, děje se to tak, jak se to má dít.
Příběh sám je lehce zamotaný, po přečtení mám stále pocit, že mi něco uniká, ale zdá se, že všechny postavy splnily, co měly a vše do sebe zapadá. Mlhavě, ale zapadá. A to je na tom všem krásné.
Překvapilo mě množství odkazů na evropskou kulturu, rozbory literárních i hudebních děl a celková kultivovanost postav, což příběh pozdvihlo na ještě vyšší level. Každopádně já bych se měla něco naučit o kultuře japonské, nejeden výraz jsem si musela googlit.

9 28.11.2017

Věřím, že Malého prince můžete číst jako dítě, dospívající, dospělý i starý a vždy si tam najdete "to svoje". Lehké filozofování o smyslu lidského bytí, nalézání vnitřního klidu v lásce k bližním, kniha, která hladí svou něžností, jednoduchostí a přitom velkou hloubkou. V pravdě jedno z nejzásadnějších děl literárního kánonu, které by si měl každý přečíst.

6 20.02.2017

První a jediná kniha, kterou jsem od Kinga četla. Nezaujal. Zřejmě nejsem ten správný typ na tuto literaturu. Ač byl samotný děj vlastně zajímavý, napínavý a vůbec, ten konec byl tak absurdní, řekla bych až béčkový, že jsem to zkrátka nerozdýchala a celá kniha u mě propadla. A s ní bohužel i King. Všichni nade mnou kroutí hlavou, zavalují mě dalšími a dalšími tipy na Kingovy skvělé knihy, ale zatím jsem imunní a zvědavost ve mně znovu neprobudili. Třeba jednou.

20.02.2017

Četla jsem knihu i viděla film a jak už to tak bývá, kniha se mi líbila víc, ač i filmové zpracování je velmi kvalitní a rozhodně stojí za zhlédnutí. Ovšem chybělo mi v něm to, co jsem na knížce zbožňovala, a to Bromdenův pohled na svět, ty jeho schizofrenní představy a sny, které děj o jedné velké vnitřní vzpouře krásně dokreslují.

4 20.02.2017

Nechápu, jak jsem mohla Saturninovi tak dlouho odolávat. Skvělý humor, skvěle napsáno.

Celou sérii jsem četla před pár lety, ale pokud si dobře vybavuju, je Věž vlaštovky asi nejlepší knihou série. Co si pamatuju moc dobře, je scéna na ledě. Z té mám husinu vždycky, když si na ni vzpomenu.

4 20.02.2017

Stoletého staříka jsem viděla ve filmu, Analfabetku jsem se rozhodla přečíst. Příběh je naprosto nereálný, ale skvěle vystavěný, dějová linka se proplétá dějinnými událostmi od 60. let 20. století do prvního desetiletí nového milénia, kdy hlavní hrdinové, sebranka různorodých šílených postaviček, jsou svědky a aktéry "velkých věcí", aniž by to vůbec zamýšleli, což samozřejmě nabízí spoustu materiálu pro nejrůznější vtipné a absurdní příhody. Nejsem velkým zastáncem humoru, který je vystavěn na tom, že se něco neustále nedaří, ale všechna čest, tady mi to (většinou) nevadilo a dokonce jsem se bavila, za což můžou nejen všemožné kulturní a historické odkazy, ale především ráz textu, mistrné vládnutí slovy a také pojetí vypravěče, který na vše pohlíží s nadhledem, nastalé situace vtipně glosuje a nebrání se ani cynickým úšklebkům. Takhle nějak si představuju kvalitní oddechovku.

5 20.02.2017

Knihu jsem četla už hodně dávno, ale pořád ve mně rezonuje a doufám, že si ji někdy přečtu znovu, zralejší, vyspělejší. Ta kniha se do mě hluboce otiskla, i když si z ní dnes vybavím jen málo, spíš jen obrazy a ozvěny myšlenek.

1 24.01.2017