Kory98 komentáře u knih
Pěkné pohádky. V něčem určitě odlišné od těch našich a v mnohém naopak podobné těm, které se vyprávějí u nás. Ale jedno mají společné, určitě se čtenářům nebo posluchačům líbí, jinak by se nedochovaly dodnes.
Noční silvestrovsko-novoroční počtení, než venku přestanou s odpalováním pyrotechniky. Romantický, ale reálný příběh, tentokrát s netradičním tématem jako jsou lety balónem. Žádná extra zápletka, ale na ukrácení času to stačí.
Už šest dílů Angela Clarková "zbožňuje" a pomalu, ale jistě jsem ji trochu začala zbožňovat i já, i když je na můj vkus pořád dost kontroverzní. Pořád se jí sice dějí nepředstavitelné věci, ale už se s tím tak nějak smířila a naučila se s tím žít. Mateřství ji uklidnilo a hlavně zjistila, že nejdůležitější na světě je rodina, láska a přátelství. A o tom je nakonec celá tato knižní série. Nepatří sice k mým TOP, ale přesto jsem ráda, že jsem si ji přečetla.
Pamatuji si, že jsem tuto knihu už kdysi četla, děj se mi pořád promítal v hlavě, jen jsem si nemohla vzpomenout na název. Tak teď ho snad už nezapomenu :-) Já prostě tyhle historické romance můžu a tahle knížka byla ještě prodchnuta vzájemných popichováním a slovními přestřelkami Eachanna a Georginy, které tomu dodaly grády. Příjemně jsem si početla. Spisovatelku mám moc ráda.
Tentokrát musím jednu hvězdičku ubrat, protože mě to úplně nevtáhlo. Ale to se u "Dánovek" stává velice zřídka, možná tak u dvou ze všem, které jsem dosud přečetla. Byla to blbá doba, všechno se měnilo, pro policii to nebylo jednoduché. Alespoň, že si detektivové zachovali svůj osobitý humor.
Docela zajímavé téma, to musím uznat. Četlo se také dobře, ale tak nějak moc z knihy čiší, že budou následovat další díly. A tentokrát mi to nějak vadilo, i když se na další čtení opravdu chystám, nejsem správně "nabuzena" či "oslovena". Asi to bude tím, že nejsem cílovou skupinou, přitom mě často úplně uchvátí i knihy pro děti. Třeba to napraví další pokračování.
V dalším pokračování 87. revíru se opět potvrdilo, že nemusí jít jenom o vraždu, aby knížka byla napínavá. Únos malého chlapce, pýcha bohatého člověka a nadlidské úsilí policistů, které nakonec přinese ovoce.
Příjemné zpestření četby románkem pro náctileté. Letos jsem si jich ve výprodeji v knihovně pořídila několik a hned po přečtení budou dělat radost někomu dalšímu. Jen ty mladé lidi přesvědčit a nadchnout pro čtení. Obdivuji paní Řeháčkovou, jak bravurně ovládá jazyk a myšlení náctiletých. V této knize navíc trochu hantecu a brněnské pohody.
Právě dnes jsem dočetla mojí mámě nahlas. Chtěly jsme si předvánoční období zpříjemnit nějakou tématickou knihou a u Karen Schaler je to vždy jasná trefa do černého. Milý oddechový příběh o tom, že i tradice jsou v životě důležité. Moc jsme si to užily a možná stihneme do vánoc ještě nějakou další...
Rozečteno v čekárně u lékaře. Ne všechny romance jsou plné sexu a erotiky, Harlequin edice Romance je docela specifická tím, že ho tam moc nenajdeme. Naopak takové to vzájemné oťukávání, poznávání se a náhlé vzplanutí lásky v běžných životních situacích je pro ni typické. Zkrátka milé oddychové příběhy, které ovšem dnešní mladá generace asi neocení.
Nádherný díl, pro mě jeden z nejpovedenějších. Rozvíjející se podsvětí po revoluci, nejistota policie v novém samostatném státu, nekorektnost ve vlastních řadách a zločin bující pořád dál. Do toho osobité špičkování detektivů mordparty, kolegialita, ale i pochybnosti a bezmoc - toho všeho jsem se v tomto dílu dočkala a opět mě to velice bavilo.
Po dlouhé době mě nějaká kniha trochu zklamala. I když je plná erotických hrátek, nebyla schopná si moji pozornost udržet natolik, abych četla pravidelně. Nějak jsem se při čtení zasekla a nemohla se přinutit dočíst. Nicméně stalo se a jsem i ráda, že jsem si dala zase něco z jiného soudku, než obvykle čtu a určitě se časem pustím i do dalších dílů, nelámu nad spisovatelkou hůl.
Tenhle díl nebo spíše volné pokračování osudů obyvatel Bella Visty se mi líbil o trochu více než předchozí. Předčítala jsem nahlas mojí mámě. I když jsme věděly, že děj je fiktivní, tak kapitoly odehrávající se za druhé světové války v Dánsku nás tak nějak dostaly na lopatky. Klidně se takto nějaký příběh mohl odehrávat. Závěr knihy je krapet neuzavřený, možná si autorka nechává místo pro pokračování.
Tohle byla taková milá jednohubka. Napětí hned od prvních okamžiků a ještě navíc se celá kniha odehrává v jednom jediném dni. A tentokrát se v Carellově soukromí přihodí spousta věcí.
(SPOILER) Nikdy bych nevěřila, že detektivka se mi může líbit, když se vlastně žádný zločin nestane. Ale, co tomu předchází, s tím už se museli popasovat detektivové z 87. revíru. Tentokrát mi to připadalo krapet rozvleklejší, ze což jednu hvězdu ubírám, ale je to můj subjektivní pocit.
Hlavní hrdinky spisovatelky Potterové jsou tak trochu bláznivé a dějí se jim zvláštní věci, ovšem během děje si uvědomí, co je v životě důležité. Pro mě to byl takový milý příběh.
Mě Arkádie nadchla, celkově celá trilogie mě zaujala a líbila se mi. Bylo to zase něco jiného, než na co jsem v tomto žánru zvyklá. Vůbec nelituji, že jsem si sérii přečetla.
Překupník
Ač se mi zpočátku zdál tento díl slabší a méně napínavý, potvrdilo se, že zdání klame a pak se to tedy hodně zauzlilo a rozjelo. A mému oblíbenci Carellovi šlo dokonce i o život.
Vrahův žold
V tomto dílu měli detektivové mravenčí práci a spoustu hledání v archívech, shánění informací. Opět jsem si myslela, že tento díl budu považovat za slabší, ale ten závěr, to mě pan McBain opět nezklamal a dokonce i dost překvapil. A nejen mě, tentokrát i detektivy 87. revíru...
Tento díl mi byl povědomý, myslím, že jsem ho v minulosti už četla. Opájím se krásou Isoly za letních i zimních měsíců, protože Ed McBain je skvostný vypravěč a jeho jazyk mám moc ráda. A nějaký ten zločin navíc je jenom bonusem :-)
A mě se knížka líbila. Je pravdou, že jsem se k nejvyššímu hodnocení propracovávala a hodně mi pomohl doslov autora. Navíc se moje rodiště nachází cca 11 km od Třebíče a všechny zmíněné vesnice dobře znám. Z vyprávění znám i spoustu prezentovaných příběhů, zejména o bombardování Dalešic a Hrotovic (kterému byl můj dědeček osobně přítomen). O vraždách v Třebíčském mlýně se vyprávějí zkazky ještě teď a Jeník Kubiš je postava světoznámá. Pravdou je, že většina příběhů je známa, ale podrobnosti si již málokdo pamatuje, proto oceňuji nápad, spojit je všechny do jedné knihy a nabídnout je čtenáři třeba jako vyprávění staré paní. Proč by se to zrovna takto nemohlo odehrát? Člověk musí dočíst, aby zjistil kde končí realita a začíná fikce, ale to je na tom, zrovna pro mě, to krásné.