kackajh komentáře u knih
Já tyhle rytířský romance můžu, tady mi ovšem hrdinka dlouho bránila se do knihy začíst, ani nevím proč, ale něčím mi vadila, ještěže hrdina byl chlap jak řemen. Takže nakonec jsem si knihu užila.
Moc pěkný příběh. Pro mě nejlepší ze série. Každá kniha byla o chlup lepší než předchozí a to nejlepší nakonec. Za přečtení Dámy rozhodně stojí všechny, RB je fakt dobrá.
Líp než Havrmoni bych to nevystihla. Tahle autorka neoslovila. Ze začátku jsem se bavila, dokud nezjistila, že je to její manžel, ale pak už nic moc. On ji byl posedlý a ona toho zneužívala.
Kniha mě vážně bavila. Byla vtipná, chvilkama jsem se smála i nahlas. Ty jejich myšlenkové pochody stály za to. Oba byli skvělý. Téma zaučování panny zamilovaným zhýralcem mi trochu připomínalo Týden hříchu od Tessy Dare a u té jsem smíchy i brečela.
Sice ten závěr už byl fakt pohádkový, ale četlo se to skvěle. Opravdu jsem si celou sametovou tetralogii užila. Už teď se těším až si ji přečtu znova.
Mooc hezký. Jsem nadšená tím jak se jednotlivé dily prolinaji a navazují. Taky zmínka o Černém lvu a jeho lvici byla zajímavá, jen mě z toho vychází, že Alyx a Raine byli příbuzní? Škoda, že to víc autorka nerozvedla. Možná v poslednim díle.
Na Stevenův příběh jsem moc těšila, v prvnim díle mě nadchnul, chlap s velkým CH, přímý, srdečný, odvážný, obětavý, ale tady bylo toto všechno tak vyhnáno do extrému, až byl neuvěřitelný a choval se jako eunuch. Bronwyn byla úděsná, všechno co jí řekl tu noc v opilosti byla pravda bezezbytku, sobecká, přehnaně hrdá, neústupná. Když od ní ujel konečně trochu zjihla a sklopila tu svoji hrdou hlavu, jenže Steven po návratu k ní svá slova popřel, to mě fakt zklamal. Ale i přes to se kniha opět četla náramně. Potěšilo mě nahlédnutí ke Gavinovi a Juditě.
Dlouho jsem zvažovala jestli si samety pořídím, nakonec jsem to udělala, mají ve 4. vydání luxusní přebaly. První díl jsem zhltla jako malinu, líbil se mi opravdu moc i když se
Gavin choval jako hňup a jeho posedlost Alicí jsem mu nemohla dlouho odpustit, připadalo mi, že má holuba v hrsti a touží po vrabcovi na střeše a tím mě rozčiloval, ale Jude to celý napsala tak úžasně, že jsem mu odpustila i znásilnění panny o svatební noci, nebetyčnou zabedněnost po osvobození a už někde v polovině knihy jsem měla pocit, že bych ho snad chtěla mít doma. Těším se na dalšího bratra.
Shodou okolností jsem četla jako poslední a moc se mi příběh Minervy a Gilese líbil. zatím se mi nejvíc líbil Gabriel, ale Giles ho překonal, byl to fajn chlap, vypracoval se od píky, Minervu miloval už dávno i když to neuměl pojmenovat, ale každým svým skutkem to dával najevo. Akorat starší Sharpove mi lezly na nervy s tím jak na něj doráželi kvůli jeho pověsti, hlavně Oliver, ten mi doslova vypadl z oka, jeho výlevy byli situaci kdy zloděj volá chyťte zloděje! Sám nic nedokázal, titul mu spadl do klína, dědictví prosustroval, ale najednou byl vzor všech ctností.
Tak tato kniha je skvělá. Dobře se četla. Sabin byl chlap jak řemen, pravda musel od života dostat přes ústa, ale pak dospěl a byl nepřekonatelný. Annais to neměla lehké, ale on ji to ulehčoval jak mohl. Byli krásný pár a doufám, že žili šťastně až do smrti v úctyhodném věku. Tohle se Chadwickove povedlo.
Moc hezký, vtipný. Akorát ty scény miluje mě - nemiluje mě mi u těchto dvou přišlo hloupý, myslím, že byli dost sebevědomí aby si to odpustili. Ale jinak jsem si četbu fakt užila.
Smutný příběh, plný trápení, neřekla bych, že ani Juliita došla štěstí, kdoví jak to bylo dál, nakonec Rolf a Ailith byli taky v jedné etapě života šťastní. Jsem z tvorby této autory v rozpacích. Když začnu číst, tak nedokážu knihu odložit, téma jejích příběhů je zajímavé, ale asi je to zpracováním, že si z knihy na zadek nesednu a jsem ráda, že jsem došla na konec. Kniha je výpravná, obsahuje velkou etapu života, přesto chybí tam i náznak vášně, nebo jak to nazvat, prostě odvyprávěný příběh prost emocí.
Tak to je pecka!!! Opravdu jsem se na knihu těšila a bylo proč. Sama jsem lvice a s oběma bych se dokázala ztotožnit, jak s Ranulfem, tak s Lyonene. Moc jsem si jejich příběh užila.
Ano na červenou knihovnu to bylo zvláštní, ano konec byl nahonem a romantika jakžtakž proběhla v poslední kapitole. Ano bylo to misty depresivní. Ale takový je život. Ja si to užila, celou dobu jsem jim držela palce aby si k sobě nakonec cestu našli. Tato autorka to svým hrdinům nikdy nedá zadarmo a jejich osudy jsou pohnute. Tady to bylo víc než jinde, ale za přečtení příběh Marie a Treye stoji, je to silný příběh v obou knihách.
Nazývat v roce 1145 Anglii Británii, budiž. Mluvit o rozpadajícím se hradě jako o paláci, to jsem taky skousla. Ale nazývat středověkého rytíře seržantem?! Uaaaaa!
Jinak se kniha četla docela dobře. Mezi hrdiny byli milé a vtipné dialogy. Nelíbil se mi konec, poslední krásná scéna byla jak se o ni bál po závalu, pak už to nestálo za nic. Za to beru hvězdu.
Liana byla hvězda! Teda jak ta s nima zatočila. Skvělá hrdinka. Chápu že jim nevadilo žít v chlivku, nic jineho neznali, pak už jim to vadilo hodně. Těším se až si knihu přečtu znova v klidu, na poprve jsem ji zhltla jednim dechem.
Kniha byla skvělá. Ráda čtu o dobývání Anglie Normany a tento dobyvatel se mi opravdu líbil moc. Lillyth byla mladá a hloupá, pak i zoufalá a zoufalí lidé dělají zoufalé věci. Přesto jsem si četbu užila, Guy mi to všechno vynahradil.
Příběh pěkný. Hlavní hrdina taky, ale hlavni hrdinka byla na starou pannu dooost sebevědomé stvoření a chovala se celou knihu jako nána.
Krásný romantický příběh, kde hrdina je hrdinou, i když ho nazývají vrahem. Moooc se mi to líbilo.
Mě se to líbilo. Dobře se to četlo, příběh pěkně plynul.