jprst komentáře u knih
Václav Dušek takové příběhy prostě umí a pro popisovanou dobu to sedělo. A vztahy mezi oběma protagonistkami příběhu jsou nadčasové.
Buď je to mým věkem a nebo už to není ono. Řekl bych, že autor uměl před léty jak Karlín tak i Tadáše Falka mnohem líp. Ale přečetl jsem to na jeden zátah.
V povídkách se objevují charakterově dobré i nenapravitelné týpky z městského polosvěta v odlišných životních situacích, které řeší různě, ale autor toto řešení necpe čtenáři jako jediné možné a správné, takže čtenář by měl zapřemýšlet. A to autor asi chtěl.
Dumasovým románem snadno a co nejrychleji, tak by mohl znít podtitulek tohoto díla. Sice se dozvíte stručný obsah, ale to kouzlo původního Dumasova románu si rozhodně nevychutnáte.
Tak především: Autorem Bídníků je na prvním místě Victor Hugo, a kdesi v dálce dílo vyloupil a převyprávěl Václav Dušek. Tato Duškova zkrácená verze pro rychlokonzumenty, je možná dobrá pro toho, kdo se nechce příliš dlouho otravovat " klasikou". Možná, že je to cesta, jak přilákat současnou mladou generaci k literatuře, ale nejsem o správnosti této cesty přesvědčen. Prostě Bídníci od Victora Huga to je pro čtenáře zážitek, kdežto Duškova zkratka je jen slabý odvar.
Každý den jednu stránku citátů, vydrží to na dlouho a má to jednu velkou výhodu, až dorazíte poslední stránku, můžete se vrátit na začátek a zase to pro vás bude skoro nové.
Osm povídek o dětství a dospívání Tadeáše Falka (hrdiny dalších autorových knih) na sebe v podstatě navazuje tak, že jde o ucelený příběh. Mnozí z nás obdobné příběhy v mládí prožili, i když třeba ne v tak drsné podobě.
Podle námětu této knihy natočil režisér Vít Olmer televizní film (2001), ale kniha je rozhodně poutavější.
Pětatřicetiletý Honza Vlk, který si odseděl ve vězení dva delší tresty, se po návratu z vězení zařekl, že už se tam nevrátí. Jeho slabá vůle a také vliv jeho někdejší party ho ale namočí do dalšího trestného činu. Po přečtení tohoto příběhu o marném zápasu člověka na šikmé ploše mě napadla otázka, jaká by asi musela být " pomocná ruka", aby tomuto člověku skutečně pomohla. Na odpověď jsem nepřišel.
Tadeáš Falk, jehož příběh volně navazuje na předchozí autorův román Panna nebo orel, je už dospělý a spolehlivý chlap. Našel si stálé zaměstnání - řidič na jatkách- a dokázal k tomu přitáhnout i kamaráda z dětství Harýka. Ale jeho boj nekončí. Tentokrát je jeho problémem upevnění rodiny, neboť se oženil, a především vytvoření dobrého rodičovského vztahu s nevlastní dcerkou, kterou vyženil. A jelikož Tadeáš nesnáší přetvářku, lež a křivdy, nemá to snadné.
Příběh je poutavý a postavy jsou lidské, skoro jako bych je znal.
Hrdina románu Tadeáš je člověk těžko hledající své místo v životě, ale statečně se s tím pere. Jeho dosavadní zkušenosti - parta, vojna, pobyt v nápravném zařízení - ovlivňují Tadeášovo pojetí správného jednání a cti. Ránu oplácí ránou, na cizí pomoc příliš nespoléhá, ale přesto svým osobitým pojetím cti získává sympatie čtenáře.
Poutavé čtení i v současnosti, prostředí se sice liší, ale charaktery postav a většina problémů, které musejí řešit se, se dobou příliš nemění.
Autor na příběhu kluka z vesnice popisuje situace lidí, kteří vstupovali do života po roce 1948. Obsah románu je k jeho škodě výrazně ovlivněn třídním hlediskem. To ostatně potvrzuje i hodnocení z tehdejší doby: "....především je tato kniha působivou ilustrací toho, jak mobilizace lidských mas v Československu v únoru 1948 umožnila pokojný přechod k budování socialismu." (článek Obraz přerodu, Tvorba 29.3.1978). Samozřejmě to neznamená, že se kniha přečíst nedá. Naopak, dá, ale jen jednou, a pak zastrčit v knihovně někam hodně do dolní přihrádky.
Pokud si člověk uvědomí, že novela vychází z autorových zkušeností jako vychovatele, tak z toho má dost nepříjemný pocit, který v něm ještě navíc vyvolává otázku: Změnilo se něco od té doby?
Ačkoliv jsem pamětníkem té doby, kniha mě moc nezaujala a nepřesvědčila, ale pomohla mi utřídit můj názor na autora.
Nepříliš povedené moralizování o konzumním způsobu života jedné rodiny doplňují šachové motivy. A celkový výsledek? Spodní přihrádka knihovny a nevyndávat.
Obsah románu je značně poplatný době svého vzniku a současnou mladou generaci už asi příliš nezaujme.
Některé autorovy narážky a jinotaje jsem nepochopil, chybí mi asi podrobnější znalost tehdejší doby. Přesto jsem se u této knihy hodně zasmál a pobavil.
Jedná se především o nejranější autorovu tvorbu, nicméně i ta už nese prvky humoru, který se stal pro jeho pozdější díla charakteristický a snadno poznatelný.
Názorný příklad, co všechno se dá vydat a prodat jako literatura. Na druhé straně je pravda, že každé zboží si najde svého kupce, takže asi existují i tací, kteří taková díla nejen čtou, ale dokonce i kupují. Nekoupil jsem, půjčil jsem si, přečetl jsem a nemýlím se.