ivasou ivasou komentáře u knih

☰ menu

V jedné osobě V jedné osobě John Irving

Právě dočteno-za týden:) Irving mě opět nezklamal. Četla jsem všechny knihy a vždy mě něčím novým překvapí. U každé jeho knihy obdivuji sloh, vypravěčovu schopnost udělat text tak živý,jako bych byla vcucnuta přímo do příběhu. Dialogy, poznámky či myšlenky postav jsou tak realistické jako by hrdina mluvil přímo se mnou. Zároveň vždy postavy, které v běžném životě asi nepotkáte a příběh, který někdy vypadá absurdní, ale v té knize je uvěřitelný. Několikrát během čtení mě napadá- jak může autor něco takového vymyslet a sepsat! Často se také bavím nad replikami hrdinů nebo nad vedlejšími zápletkami-zde např. William celý život nedokáže vyslovit slovo penisy-vždy z něj vyjde penity:))))Irving takový nesmysl dokáže rozvést na celou stránku a skvěle se u toho pobavíte.
V této knize je hlavní hrdina opět něčím odlišný, tentokrát sexuální orientací, která u něj není jednoznačná, a jak říká, zamilovává se do nevhodných lidí. I další postavy jsou netradiční-transsexuálové, lesbičky, homosexuálové. Kontroverzní téma sexuálních orientací rozebírá dopodrobna, dozvíte se o různých praktikách, o kterých jsem jako žena-heterosexuálka-neměla ani potuchy, někdy to není úplně pěkné čtení, vulgaritám se autor nevyhýbá, i když nepůsobí nepatřičně a k tématu prostě patří.
Pasáž o osmdesátých létech o epidemii AIDS navozuje naopak truchlivou atmosféru, když čteme, jak lidé umírají ošklivou smrtí bez jakékoliv možnosti záchrany.
Kniha má velké poselství-neodsuzujme lidi podle toho, co mají na sobě, nebo co mají v kalhotách-nejdříve člověka dobře poznejme, jaký je uvnitř a podle toho pak posuzujme.

02.10.2013 5 z 5


Prázdné místo Prázdné místo J. K. Rowling (p)

Četla jsem jedním dechem, příběh byl zajímavý a celkem rychle plynul a byla jsem zvědavá, jak bude pokračovat. Nejsem čtenářka Harryho, i proto mě vypravěčský styl Rowlingové příjemně překvapil. Mnohé postavy románu nejsou čtenáři sympatické, jsou to slaboši, agresoři, závisláci, nikdo zde není kladným hrdinou. Na malém městě se všechno provalí, každý útočí na druhého, prostě není tam moc příjemné žití. Bylo mi líto dětí, které měly těžké postavení ve svých rodinách. Tragický závěr-co dodat? není to kniha pro léčbu deprese...

02.10.2013 5 z 5


127 hodin: Na hraně smrti 127 hodin: Na hraně smrti Aron Ralston

Neuvěřitelný příběh lehkomyslného mladíka, který i ve chvíli na dohled smrti neztratil vůli, odvahu a chladnou hlavu a dokázal přežít díky skvělé předchozí průpravě a výbornému úsudku. Jen díky sobě přežil a dokázal opravdu skoro nemožné. Když jsem to četla, několikrát jsem si četla na obálce, že to je skutečný příběh. Nechtěla jsem uvěřit a ačkoliv je to již dlouho a o Aronovi jsem dosud nevěděla, knihu jsem koupila otci náhodou, už vím, proč o něm mnoho lidí mluví jako o hrdinovi. Trochu jsem se obávala stylu a slohu horolezce, ale mile mě překvapil, kniha se četla jedním dechem (4 dny ).

03.03.2012 5 z 5


Ty moje skvostné zvířátko Ty moje skvostné zvířátko Marieke Lucas Rijneveld

Kniha se čte sama. Přestože není žádné členění na odstavce, kniha plyne neúprosně jako řeka a tak jen vnímáte proud slov a myšlenek, že se nemůžete odtrhnout. Jen občas jsem si musela trochu oddechnout, protože to bylo náročné číst to před spaním. Kniha je plná silných myšlenek, někdy až odporných vizí a snů hlavních hrdinů, které se jim vtírají do mozku jako následek nešťastné minulosti a v reakci na jejich vlastní zoufalství. Také mě zaujalo propojení s hudbou, kdy mladá hrdinka své pocity ladí se světoznámými hudebními počiny. Neúprosně děj spěje ke konci, který je možná očekávaný, ale také osvobozující pro všechny...

22.02.2024 5 z 5


1Q84: Kniha 3 1Q84: Kniha 3 Haruki Murakami

Dočetla jsem a jsem nadšená. Bavily mě první dvě knihy a tato stejně tak. Vytříbený sloh, nádherné vypravěčské postupy, cítila jsem se vtažena do děje a představovala si všechny detaily, které autor popisoval. Obdivuji i překladatele, myslím, že odvedl bravurní práci. Závěr sice nebyl nejpřekvapivější, ale o to víc dojemnější a vlastně i trochu otevřený, když se dozvídáme, že se nejspíš oba hrdinové ocitli v dalším světě, který není tím původním, ve kterém žili. Ale ve kterém by se nejspíš nikdy nesešli... klidně bych si dovedla představit další pokračování. Jak asi dopadlo to maličké? Všechny tři hlavní postavy jsem z jiného důvodu obdivovala a litovala, ať už kvůli jejich vykořeněnosti, osamocennosti a jejich smutnému rodinnému životu.

06.02.2014


Atlas mraků Atlas mraků David Mitchell

Přiznám se že jsem poslední příběh nedočetla. Předchozí příběhy z budoucnosti mě stály hodně úsilí, abych četla dál. Na knihu jsme se těšila, ale neubíhala mi tak rychle, jak jsem očekávala. Spojení příběhů mi přišlo moc vykonstruované až naivní a konce příběhů mi nějak zapadly, unikly, nezaujaly. Asi se někdy radši podívám na film, výtvarné zpracování může být pěkné a film možná zamaskuje některé nedostatky či zdlouhavost knihy.

02.10.2013 3 z 5