ijcro ijcro komentáře u knih

☰ menu

Piknik u cesty Piknik u cesty Arkadij Strugackij

Piknik je už podle jména nadčasové dílko, které dalo světu nový odstín žánru.
Jak prosté... jako když roztočíte globus a párkrát na něj z dálky vystřelíte. A vzniknou zóny!
Autoři dali ve svých náznacích velký prostor čtenářově představivosti, ale je tam cítit ta široká ruská duše i s nějakými temnějšími záblesky sovětského povětří. Bohužel k tomu patří i to částečně sklouznutí k úvahám o životě, bytí a nebytí, štěstí i neštěstí...

Doporučuji :)

(ovšem méně již těm, kteří jsou zvyklí na spektákly hollywoodského střihu s bombastickými happyendy)

12.04.2022 5 z 5


Bulvární Amerika Bulvární Amerika James Ellroy

Ellroy umí předložit čtenáři opravdu americky velkou porci textu.

Název knihy je tak trochu zavádějící, bulvár tam sice nějaký je (jako třeba Hush-Hush), ale mnohem víc je tam fiktivních přepisů odposlechnutých rozhovorů (což je mimochodem tedy zvláštní, když voyeurská Hooverova administrativa – FBI – měla pod palcem téměř všechna "politicky" zajímavá místa, napojená na telefonní linku. A skoro všichni o těchto praktikách FBI věděli a přesto často dělali, že je jim to jedno...).

Ellroy se pokouší nahlédnout na události před atentátem na Kennedyho jako na spiknutí rozezlené mafie, která přišla o zisky z kasin na Kubě a hlavně z prodeje pašovaného heroinu, a to za tichého dozoru právě Hooverovy FBI, která neudělala nic, ale nenaznačuje ani náhodou, kdo nakonec opravdu držel v ruce odstřelovací pušku...

Zvláštní se může zdát, a to mě zaujalo, vypuštění Marilyn Monroe z děje, ze vztahu k bratrům Kennedyovým, kdy se stala jen klamným cílem a zůstal tak nevyužit i potenciál jejího předčasného skonu. Možná právě proto mohl Ellroy rozšířit paletu osob, podílejících se na vydírání jiných mocných o další výrazné postavy.

Děj se rozpadá do tří linií, které jsou v podstatě drženy až do posledních stránek, ve směsi fiktivních a reálných osob na pozadí historických faktů, předcházejícím Dallasu.
Příběh samotný, rozložený do několika let, se točí kolem tří chamtivých agentů (jsou to spíš bezskrupulózní vyděrači, zloději a vrazi), kteří svým jednáním dotvářeli prostředí pro atentát jako takový (ten ale v knize není), který sice má proběhnout podle jejich instrukcí, ale provede ho někdo úplně jiný, v jiném městě a za jiných podmínek.

I dnes si po tolika letech můžeme položit otázku, kdo za atentátem stál a jaké pohnutky vedly k tragédii: Osamocený střelec Lee Harvey Oswald, nastrčený jako obětní beránek? Mafie, přeskupující si svoje priority? Kubánci, zklamaní Kennedyovým přístupem k Castrovi? Anebo ho zastřelili vlastní lidi z ochranky, ať už omylem nebo záměrně, a snažili se pak s podporou FBI co nejvíce detailů rozmlžit? Možná měl v atentátu prsty i tehdejší vicepresident Lyndon B. Johnson, který se už-už tetelil na úřad, jen aby mohl otevřít do Bílého domu dveře vojenskoprůmyslovému komplexu a tím i pořádně roztočit válečná kola ve Vietnamu? Kdo ví…

Doporučuji číst Ellroyův příběh pečlivě, neboť, jak říkají Francouzi, nejen ďábel se skrývá v detailu.

08.04.2022 5 z 5


Nobody - muž z Neznáma Nobody - muž z Neznáma Robert Kraft

Příběh jsem znal ze starých sešitů, okousaných od myší a notně ohmataných nesčetným zástupem dychtivých čtenářů. Karavana v edici přinesla zásadní dílko pěkně na hromádce (a nechyběly tam žádné sežrané odstavce), na kterou jsem se jako už poněkud odrostlejší dítě opravdu těšil. Už tehdejšíma očima mi přišly výkony a schopnosi onoho muže "z Neznáma" v lepenici příběhů docela podezřelé. Ale vem to nešť, v tehdejší době a tehdejšíma očima se zdálo být všechno trošičku jiné.

Dneska bych řekl, že byl lepší eskamotér než Houdini, nápaditějčí než Copperfield a s xichtem uměl hýbat líp než Jim Carrey. Jo, a byl geniálněší než Hercule Poirot s tou svou naleštěnou šedou kůrou mozkovou.

Po těch letech zůstalo v mysli jen něco nostalgie steampunku a rozčarování z naivně neomylné geniality, vetknuté do jediné osobnosti drzého exhibicionisty.

07.04.2022 3 z 5


Od agamy po žraloka. Velký ilustrovaný slovník zvířat Od agamy po žraloka. Velký ilustrovaný slovník zvířat kolektiv autorů

Naprosto nejúžasnější bichle s překrásnými fotorealistickými obrázky, ilustrujícími živočišstvo jako takové. Prostě taková wiki svého předinternetového věku. Bohužel, jako kniha byla ve své době extrémně drahá, naprosto nedostupná a bylo jedno v jakém knihkupectví, postě podpultovka jen pro vyvolené a na objednání. Ale vzpomínám na ni rád. V městské knihovně byl jeden výtisk a vedle něj dlooouhý jmenný pořadník pro výpůjčení a to jen na jeden týden...
Zasloužila by si dozajista aktualizaci pro případnou reedici, ale kdo to dneska udělá?

23.03.2022 5 z 5


Divoký Anda Divoký Anda Nora Szczepańská

Anda je podle mého trošku silnější příběh než sociálnější Karibu, ale fajn se čte obé. Jako odrostlejší děcko jsem viděl v příběhu něco jiného než v cynickém dnešku. A ty dnešní stesky, kdo by to dneska četl, jsou dost namístě, mládež preferuje zcela jiný druh příběhů, těžko je něco podobného vůbec osloví; takže čtení jen pro nostalgiky a fosily... ale čte se to dobře :)

23.03.2022 3 z 5


Poslední svého druhu Poslední svého druhu Andreas Eschbach

(SPOILER) Autor a potažmo i hlavní hrdina mají rádi Senecu a v podstatě naplňují jeho úvahy o životě i smrti. Příběh není úplně akční a jak už tu někdo napsal, je to spíš rekapitulace jednoho zklamaného člověka před padesátkou, trávícího bezúčelný čas ve vynucené výslužbě, který se octne uprostřed procesu zametání problémů pod koberec. Skličující je, bohužel, fakt, že právě on se stal objektem zájmu vlastních lidí – lidí, kteří ho po celý život sledovali, v klíčových bodech usměrnili tok jeho života a dneska ho fakticky ani nechtějí zabít – chtějí ho, řekněme, jen rozebrat…, třeba proto, že je poslední svého druhu? Že je vědecká rarita s poškozeným vypínačem? Že by byl konkurentem jiných, ještě tajnějších aktivit? Možná…

Paradoxem je, že na začátku konce tohoto příběhu byl jeho vlastní souhlas, který mu svým způsobem zapověděl normální život, lásku a to, co si do poslední chvíle myslel, že skoro má – nezávislost a svobodu vůle.

Dávám plus (a nejen za ty Senecovy citáty) :)

08.03.2022 5 z 5


L. A. Přísně tajné L. A. Přísně tajné James Ellroy

(SPOILER) Příběh je hutný a telegraficky vyprávěný.
A lze se na něj dívat z různých stran.
Pro ty, kteří viděli skvělý stejnojmenný film „L.A. přísně tajné“/„L.A. Confidential“ bude příběh v knize patrně dost překvapivý i s vědomím, že se jedná o velmi volnou adaptaci románu. Ve filmu je úvodním vypravěčem Sid Hudgens, který cituje ze svého bulvárního plátku a uvádí tak do souvislostí některé pikantní skutečnosti z lepší společnosti Hollywoodu a naznačuj její propojení s podsvětím v době, kdy mafiánský boss Mickey Cohen skončil ve federální base za neplacení daní a o jeho místo se perou různé zločinecké skupinky.
Film a kniha jsou dva paralelní světy, vyprávějí skoro totéž, ale film, jako pozměněný a upravený literární výtah, poněkud omezil počet aktérů, i když jim vložil do úst stejné nebo téměř stejné repliky, a vytvořil trochu jinou dějovou linku, která se bude zdát o hodně chudší než v knize.
A zpět ke knize.
Je vyprávěná úsporným stylem, žádné hush-hush a je hodně rozsáhlá. Český překlad má přes sto dvacet tisíc slov a je to tedy pořádná porce textu. Ti, kdož viděli film si už možná personifikují osoby (ve filmu Kevin Spacey, Russell Crowe, Guy Pearce jako tři ústřední protagonisté, příp. Kim Basinger nebo James Cromwell či Danny DeVito, jinak samá velká jména).
Po jejím přečtení, a je potřeba číst pečlivě, si čtenář možná uvědomí jisté logické díry v backgroundu filmu (ale třeba i v motivacích některých aktérů), které jsou v knize poměrně obšírně vysvětleny bez nějaké umělecké zkratky (vypíchnul bych kompilovanou osobnost Eda Exleyho a jeho rodinného zázemí anebo velkou roli Inez Soto, která chtěla jenom spravedlnost). Pro fajnšmekry více viz https://www.mentalfloss.com/article/78088/10-hush-hush-facts-about-la-confidential.
Příběh je komplexnější s velkým množstvím postav, má více vrstev, které ale spějí do zcela jiného finále než film. Lynn Brackenovou, Jacka Vincennese a Buda Whitea jejich Osud nemine tam ani tam. Úděl Dicka Stenslanda mě poněkud zarmoutil, jeho role ve filmu byla úplně jiná, byť stejně tragická, než v knize, stejně tak jsem byl rozčarován Dudleym Smithem, což bylo dáno jeho kapku jiným drajvem. Je to možná tím, že film jsem viděl mnohokrát a tento styl vyprávění miluju.
Ale hlavní rozdíl filmu od předlohy (odhlédnu-li od volnosti scénáře) je v tom, že film vykresluje mnohem kratší období než kniha. V ní je děj rozprostřen do více jak osmi let s bohatými (kriminálními) odkazy do čtyřicátých a třicátých let. Spousta zmíněných osob (jako gangster Mickey Cohen, herec Robert Mitchum, bodyguard Johnny Stomapanato, herečka Lana Turner a další) byly historické postavy, které dokreslovaly věrohodnost, resp. uvěřitelnost příběhu, ve kterém nikdo nebyl anděl, ale všichni měli spíš blíže k pekelné bráně.
Pokud jste film neviděli a chcete si přečíst knížku, pak vězte, že je to čtení náročné (hodil by se i nějaký jmenný slovník, protože těch jmen je fakt hodně), ale pointa – je jich v příběhu několik, jak se přechází z vrstvy do vrstvy – rozhodně nezklame a mohu jenom doporučit.

19.02.2022 5 z 5


Stroj času Stroj času Herbert George Wells

Když jsem před léty četl knihu, měl jsem jen mlhavé představy jak vypadá třeba takový morlock... Jenže když jsem uviděl film s Guy Pearcem a Jeremy Ironsem (ten hraje parchanty snad všude), tak rázem všechny představy ztvrdly a ač je ztvárnění poněkud vizuálně tendenční, nenaplnilo zcela očekávání. Něco tomu chybí, ano, film tomu dal hlubší příběh, některé kulisy jsou i uvěřitelné, ale jiné poněkud nesrovnatelné s předlohou a jejím jazykem.
Je dobré zkusit obého, knihu a pak film a položit si otázku, co víc plní čtenářovy představy. Já je budu mít před očima napořád tak, jak mi je předložilo duo Wells-Verbinski ve filmu, ale k příběhu v knize se budu vracet raději.

Doporučuji.

A mimochodem, válka světů je přece jiný příběh než stroj času...

09.02.2022 4 z 5


Staré pověsti české Staré pověsti české Alois Jirásek

Tuto knihu jsem dostal jako dárek, coby dítko školou povinné. Mohl jsem být tak ve čtvrté třídě. Tahle kniha pro mne byla něco jako svátost, byla velká, do postele jsem ji tahat nesměl, takže se dala důstojně číst jen u stolu.
A byla to paráda, skvěle dokreslená ilustracemi Věnceslava Černého (Ilustroval také raného Vinnetoua, když byl ještě Winnetou).
Miloval jsem Žita a jeho kousky, zlobil se nad Ctiradovou hloupostí, ač to bylo okouzlení, sdílel lítost v loučení Českých bratří s rodnou hroudou, nebo se bál ve Faustově domě.
Teprve v odrostlejších časech jsem začal chápat rozdíl mezi historickými freskami a nepříliš akčních pohádek pro dospělé, zahalené do hávu starobylejšího jazyka, který sice nenadchne soudobého čtenáře, ale připomene hrdost těch minulých.
Je přece nádherné nechat se při vyprávění příběhů unášet představami, jaké to tehdy asi bylo a kde se zaleskne zrnko pravdy.
A když už nic, tak alespoň připomínka, že jsou to staré české pověsti, vyprávěné všem, kteří jim s hrdostí chtějí naslouchat.
Doporučuji :)

04.02.2022 5 z 5


Devatero pohádek Devatero pohádek Karel Čapek

Nedalo mi to, abych knihu nevytáhnul znova z knihovny a začetl se do pošťácké či vodnické pohádky. Je to naprostá, kouzelná klasika, psaná vytříbeným jazykem, u kterého si ovšem už nejsem jist, jestli dnešní menší čtenář rozumí všem výrazům. Už ve své době vzniku byly trochu modernistické a jako náměty pro televizní inscenace či filmy byly více než modernizované. My je četli jako děti ve třetí třídě s paní učitelkou a už tehdy jsme s ní diskutovali o slovech, která se nám zdála divná nebo úplně neznámá. Prostě na vás dýchne ta doba dávno minulá (já si vždycky představím tak dvacátá/třicátá léta minulého století) se svými kulisami a lidičkami, a pak se mi snadno čtou i povídky z jedné anebo druhé kapsy :)

Ale kdo se nepokusí knihu ani otevřít, ten jednoduše ducha doby nezažije... :)

20.01.2022 5 z 5


Živé meče Ooragu Živé meče Ooragu Jaroslav Jiran

Četl jsem to už kdysi dávno, snad hned po vydání. Dneska je podobných příběhů na trhu spousta, ale tehdy to byla v mých očích spíš rarita, s originálním příběhem, který by stál za to roztáhnout ho šířeji a prokreslit děj hlouběji (nebo ho dneska i převyprávět).
Dnešnímu namlsanému čtenáři se bude zdát příběh možná až příliš otevřený a takový spektroskopický, a tak bude hledat hlavně chyby. A pokud se k tomuto příběhu dostal jinou cestou, přes jiné, překladové autory, tak tuplem bude kritický už po přečtení první kapitoly.
Ale je to docela příjemný výlet do devadesátek, kdy se sem zvenku tlačila s vybroušenými diamanty i spousta braku, vydávaného za perly všehomíra. Někdo zkusí a zůstane, jiný zapíše "nedočteno" a pošle dál do knihobudky, kdoví...

14.01.2022 3 z 5


Klekí Petra, bílý otec Apačů Klekí Petra, bílý otec Apačů Jaroslav Moravec

Musím říct, že knížka není příběhem příliš rozsáhlá, ale je zajímavá minimálně jako zvláštní prequel, dávající nahlédnout jinak na události před Mayovým prvním dobrodružstvím Old Shatterhanda...

Pro milovníky mayovek a Vinnetoua dozajista nutnost, pro ostatní vytrvalé možná jen zajímavost. Ale dal jsem tomu šanci a nezklamala ani po těch letech. Doporučuji.

04.01.2022 4 z 5


Silo Silo Hugh Howey

(SPOILER) Je to příběh cílevědomé ženy Juliette, která ví, jak věci fungují, a tak nějak podvědomě tuší, že něco není ve společenství, ve kterém žije, v pořádku. Příběh se rozjíždí pomaleji, ale důkladně vykresluje aktéry, z nichž někteří vědí, že pro nevědomé dobro jiných musí konat zlo, a detailní prostředí, které je nutnou kulisou. Příběh má spád a neobsahuje až tak moc nelogičností, i když některé věci vůbec nevysvětluje (např. objev dětí bez rodičů v Silu 17, a únik Juliette ze Sila 17) či některé skutečnosti zvláštně zkresluje (úprk přes kopec).
Příběh běží po linkách určených poznáním hrdinů k bodům zvratu, které možná nejsou zas až tak moc exciting, ale jsou logickým vyústěním bezvýchodných situací.
Zrůdnost systému ovládání lidí v silu je založená na zamlčování klíčových informací a rozdělení lidiček do oddělených "stádeček", aby se prostě nedomluvili (systém jako opsaný ze stranických předpisů sovětských politruků).

Přečetl jsem to za tři dny, takže mi souvislosti zas tak moc neutekly a ani jména se příliš nemotala...
Ale jo, čtení super, překlad dobrý a za mě doporučuju :)

01.01.2022 5 z 5


Armada Armada Ernest Cline

Příběh pro starší náctileté viděný očima téměř zletileho gamblera (pro ostatní jen změť reálných i fiktivních jmen a futuristických pojmů) . Větší část textu popisuje historii specifické části hráčské komunity a nejrůznější paralely s reálným světem. Někdy jsem měl pocit, že je autor placen od slova jako S. King, tolikrát se některá sousloví opakovala... Buď je to překladem nebo nevím, ale mírně slaboduchý text v polopatickych popisech místy drhnul. A taky mi neseděla ta skoro duhová všehochuť hrdinů, i když to nebylo zrovna pure multi kulti. Takže shrnuto a sečteno, číst se to dalo, ale není to už pro mne, jasný pane...

27.12.2021 2 z 5


Případ doktora Karpety Případ doktora Karpety Jaroslav Boček

Kniha je zvláštně pojatá – dva protagonisté dumají nad výpověďmi rozličných svědků z okolí zmizelého doktora a z těchto jejich střípků vyprávění skládají mozaiku, ze které se nakonec vyloupne překvapivé jádro – osobnost člověka, který utíká sám před sebou, skrývá svou pravou tvář (identitu), prchá před svým Osudem a který nemá nikde na Zemi stání.

Příběh také nepřímo vypovídá o době svého vzniku, o dobových socialistických reáliích, ve skoro pozapomenutých zkratkách a s tendenčními poznámkami, které současné generaci skoro nic neřeknou.

Ale je to rozhodně silný příběh, který nutí k zamyšlení, co by nastalo, kdyby to byla pravda... Podle mého jsou všechny možné scénáře víceméně tragické a doktor Karpeta by dozajista v dnešním světě neobstál, neměl by klid, ani šanci na vlastní rozhodnutí. A kdoví, jestli by přežil, neboť nějak výjimeční lidé poutají i výjimečnou pozornost (a když už ne médií, tak rozhodně jiných komunit nebo agentur soudobého fragmentovaného světa).

Dávám plus +++ a rozhodně doporučuji!
-------
A dodatek - skvělá rozhlasová dramatizace:
https://www.youtube.com/watch?v=KOkSKxzImf8

23.11.2021 5 z 5


Novou zemi pro divoká zvířata Novou zemi pro divoká zvířata Eberhard Hiob

Žoržík coby syn ředitele ZOO na záchranné misi v Africe.
Četl jsem ji kdysi až na podruhé, jelikož mě dlouho odrazovaly dost avantgardní ilustrace. Ve správném věku je to docela dobré čtení, což mohu doporučit všem, kdož mají rádi dobrodružství v divočině i v rezervaci a může být i lehkým úvodem do tak specifické disciplíny jako je ochrana zvěře (nejen) před pytláky...

Je to už hodně starý příběh, ale aktuální je vlastně pořád

21.11.2021 3 z 5


Bláznova smrt Bláznova smrt Václav Erben

Poměrně rozvleklá novela, která by se vešla do kratší povídky, pokud by se autor sem tam nezakecal. Televizní inscenace z r. 1973 z textu vydestilovala to podstatné v duchu doby a stvořila dílo lepší než originál, a to nejen díky skvělým hercům zvučných jmen (P. Kostka, J. Marvan, J. Štěpničková, R. Merunková, V. Postránecký, T. Fischerová, F. Němec, F. Vicena, E. Žemla, B. Prokoš, J. Lábus). Seriál TV Prima z r. 2017 jsem neviděl, takže nemohu posoudit, jak moc se zpronevěřil předloze.

Každopádně ocenuji Erbenův pokus o jistý druh bezčasí (byť v reálsoc kulisách).

04.11.2021 3 z 5


Dneska už se tomu směju Dneska už se tomu směju Adina Mandlová

K jejím vzpomínkám jsem se dostal až po mnoha létech. Knížku si koupil můj tatínek, a já si ji loni bez dovolení vypůjčil a přečetl, on snad tam nahoře nad tím přivře oko.

Adina byla prostě svá a ta její sžíraná prostořekost a způsob života dráždila tehdejší kritiky a nešla pod nos ani pozdější avantgardě.

Svým upřímně jednoduchým, přímočarým způsobem nastavila zrcadlo celé společnosti, která se pod vlivem událostí postupně zavírala sama do sebe s naprostou neschopností odpustit a nechat žít.

Počáteční žertovný nadhled pomaličku pozbýval humoru, a tak jak se čas nachyloval, poznenáhlu nabýval spíš polohy posmutnělé ironie s kapkou hořkosti.

Adině lze vytýkat leccos v tunelu černobílého vidění světa, samozřejmě, měla svoje chyby, za které zaplatila, ale rozhodně ji nemůžeme vinit, že by měla špatné srdce. Byla to hrdá žena, která si uměla vyrobit nepřátele svou třeskutou upřímností, přesto si zachovala glanc, který byl úplně jiný než načinčané a namyšlené, sobecké pozlátko Lídy Baarové.

Knížce by možná pomohlo pár faktických poznámek pod čarou, třeba k názvům, jménům anebo k uváděným historickým skutečnostem (ideálně od zkušených historiků) a důkladnější korekce textu (já v tom vidím jen ten životní příběh, nikoliv chyby v textech).

Každopádně doporučuji, třeba načíst jen pár kapitol z osobité zpovědi osobnosti, která si už na nic nehrála.

26.10.2021 5 z 5


Duhový luk Duhový luk Karel Valtera

Televizní příběh dobrý, byť obsahově poněkud poplatný době.
Knížka se mi četla, řekněme, nedobře. Uvození přímé řeči, myšlenkových pochodů... nějak mi tam chyběly správné oddělovače. A zvláštní mi přišlo vyprávění ukotvené v přítomném čase, zřejmě jsem tomuto typu řehole odvyknul. Hůř se mi četl snad jen Wenigův Kašpárek.
Ani nevím, jestli bych neměl spíš doporučit TV seriál... :|

25.10.2021 2 z 5


Záhada dinosaurů Záhada dinosaurů Jaroslav Mareš

Podle mého názoru je to jedna z lepších, ne-li nejlepších autorových knih, kde se docela držel při zdi faktů.

Četl jsem ji hned po vydání a nedávno ji znovu otevřel.

Škoda, že ji už autor nebude moci aktualizovat podle nejnovějších vědeckých poznatků a nálezů, některé otevřené kapitoly už delší dobu volaly po jisté revizi a doplnění.

Je to nejlepší entrée do zmizelého světa dinosaurů, který ožívá i za pomoci objevů těch nejlepších paleontologů světa a běžnému čtenáři jej v různých jiných publikacích přibližují a zpřesňují skvělí kreslíři a malíři dnešní doby. Aby si každý mohl představit bohatost života tehdejšího světa.
A taky je to důkaz, co všechno lze vyčíst z obyčejného kamene...

Doporučuji :)

25.10.2021 4 z 5