honyczek komentáře u knih

Jako mladý rodič 3 leté dcery jsem si říkal: „Dnes na ni domluva platí, ale jaké to bude, až si postaví hlavu a nebude chtít spolupracovat? Jaká stanovit pravidla, aby byla srozumitelná i pro tak malé dítě?“

Kniha Vychováváme děti a rosteme s nimi, se podle názvu zdála být správným vodítkem. Autorka odhaluje metodu, která rodičům ale i dětem může pomoci v udržení komunikace v nepříjemných a zvláště v krizových situacích. Vše je založeno na dialogu.

Nabízená metoda mě v některých ohledech zaujala, především tím, jak pomoci dítěti přesně vyjádřit to, co cítí. Dále pak ukazuje, že s mnoha problémy se dítě dokáže vypořádat samo, což se zdá být poměrně překvapivé.

Na druhou stranu se nemůžu ztotožnit s potlačováním emocí ze strany dospělého. Mám za to, že někdy je prostě potřeba emoce uvolnit a také ne každý se dokáže, dříve než promluví, zastavit a zhodnotit situaci. Každý jsme jiný. Potlačování emocí se mi zdá být proti přirozenosti člověka a myslím, že bez nich by člověk nebyl tím, čím je.

V každém případě je tato kniha zajímavým pohledem na věc. Ačkoliv mi nedokázala uspokojivě odpovědět na mé otázky, našel jsem pár podnětů, které se mi líbí a zkusím je aplikovat.

2 18.05.2016

Sbírka myšlenek a citací k různým tématům, nejen z politiky, ale i z náboženství a filozofie.

Příjemně mě Masaryk překvapil, jaký měl široký přehled a jak ze stávající situace dokázal odhadnout určité jevy v Rusku a Rakousku-Uhersku. Je zajímavé, nakolik se věnoval tématice socialismu, komunismu a marxismu. Dokázal odhadnout jejich slabiny a staví se k nim kriticky. Též se často dotýká tématu náboženství a i když s některými názory nemůžu souhlasit, mám pochopení, že je takto vyslovil s ohledem na tehdejší úzké propojení církve a státu (teokracie). Myslím, že i v tomto se situace o mnoho zlepšila.

10.04.2016

Vyprávění o Starém království, kde měli ve zvyku pohřbívat své krále do pyramid. Avšak tyto stavby byly víc než jen místem posledního odpočinku. Měly svůj magický potenciál.

Král Ptepicchamon nechává svého syna Těpice studovat v Ankh-Morporku v cechu vrahů. Těpic zde úspěšně absolvuje závěrečnou zkoušku a záhy se dozvídá, že jeho otec zemřel. On se tak stává novým králem Mžilibaby a dostává se tak ze svého „svobodného“ světa do světa pevných pravidel, které určuje naprosto někdo jiný.

Jako další problém vnímá zbožštění královské osoby, a tak ať řekne cokoliv, vše musí lidu překládat nejvyšší kněz Dios, který si vše ohýbá podle toho, jak se mu to hodí. To se Těpicovi nelíbí a snaží se převzít vládu do svých rukou.

Líbí se mi nový rozměr, který tato kniha otevírá (když čtu knihy chronologicky). Příběh je plný humoru. Zároveň však mě však místy mrzelo, že děj přeskakuje mezi kontexty, takže chvilku trvá, než se čtenář zorientuje.

1 11.02.2016

Nikdo z lidí nemá rád situaci, kdy musí uznat svou chybu, natož se k ní přiznat někomu dalšímu. Zvlášť když jde o intimní záležitosti. Sám autor dává čtenářovi poznat svou vlastní zkušenost z mládí, kdy po negativním prožitku opouští zpovědnici odhodlán, že sem už víckrát nepřijde. Možná právě tento prožitek vedl autora po mnoha letech k tomu, že až tomu přijde na kloub, musí o tom napsat knihu. Nyní již jako kněz mohl dokonce dílo obohatit i o pohled ze druhé strany - ze strany zpovědníka. V knize postupně odhaluje smysl svátosti smíření a uvádí i různá přirovnání, pro snažší pochopení jinak složitějších témat. Obsah knihy je sdělován přátelským tónem a na závěr nabízí i zpovědní zrcadlo, opatřené komentářem pro každé přikázání Desatera zvlášť.

06.01.2016

Několik příběhů o lidech, kteří byli na různých životních křižovatkách. Z každého příběhu má zřejmě vycházet jakési tušení naděje. Příběhy byly živé, autor často detailně popisuje vzhled hrdinů a hovoří o Bohu. V některých příbězích mi přišel závěr nedotažený. Celkový dojem je ale pozitivní.

16.12.2015

Autor, zkušený psycholog, popisuje na praktických příkladech typy chování dětí a cesty, které k těmto stavům vedou. Do textu se promítají jeho hluboké znalosti zdraví a poruch vývoje dětí. Teprve až v druhé polovině knihy se člověk dozvídá rady, jak má s dítětem jednat. Spíš mi přijde, že kniha říká, na co si dát pozor, ukazuje důsledky špatného jednání, odstrašující případy. Ocenil bych více praktických návodů jak to DĚLAT, než NEdělat. To si ale musím přečíst jinou knihu.

2 05.12.2015

Byly to všechno celkem uvěřitelné příběhy s velmi silnými okolnostmi. Zároveň autorka nijak na jejich základě netvoří závěry, jen poukazuje na logiku politiky současného ruského prezidenta Vladimira Putina. Člověk může jen domýšlet co a jak bude dál, pokud ví, jaké naděje si dělali vůdcové Sovětského svazu, a že lidé jsou nepoučitelní.

3 05.12.2015

Básnická sbírka vsazená do okolí Bílovic nad Svitavou je směsí chvály přírody, milostných vsuvek, jakýchsi narážek na církev a vyjádřením autorových komplexů.

Osobně mi přijde škoda, že mnohdy vzletné verše jsou na některých místech, pro mě nepochopitelně, spojovány s vírou či nevírou, bohem či ateismem. Zřejmě se v tom odráží jakýsi vliv doby, zároveň však nějaká autorova touha po něčem, co jej převyšuje.

1 05.10.2015

Kniha rozhovorů o spoustě zajímavých témat. Přijde mi, že některá témata jsou probrána příliš povrchně. Jiná zase obsahují konstatování, jak kdo vnímá danou problematiku, ale nevychází z toho žádný závěr. Některá témata jsou však dobrá a dochází i k zajímavému závěru.

Rozhodně se dá říct, že tato kniha hodně vyjadřuje z osobnosti a myšlení současného papeže Františka. Knihu bych tedy doporučil spíše pro čtenáře, kteří mají zájem poznávat osobnost Petrova nástupce, než těm, kdo se o uvedených tématech chtějí dozvědět něco zajímavého. I když něco málo tam najde snad každý.

1 11.08.2015