Hanina61 komentáře u knih

"Sběratel sněhu" mě nadchl, také "Světlo z Pauliny", "Cafe Groll" i "Kathy", ale tahle, ač jsem ji měla dlouho rezervovanou v knihovně a ač jsem se na ni moc těšila a ač je jazyk opět krásně poetický, mě bohužel za srdce zas tak nechytila, spousta postav, z nichž ani jednu jsem si neoblíbila. Spíš jsem z knihy měla takový zvláštní pocit a jak tu už někdo psal, od Jana Štiftera jsem zvyklá na lepší...

17 09.03.2023

"Tato knížečka je nahlédnutím do mé duše a poděkováním Bohu za milost žití, s několika vybranými básněmi, modlitbami, obrázky a dvěma pohádkami pro děti, vzniklými od doby studií gymnázia v Ostravě, přes život na Broumovsku, na farách (Příbram, Benešov, Votice, Havlíčkův Brod) až do současnosti. Kéž vás pohladí..." píše na zadní straně obalu tato vzácná žena, kterou mám tu čest znát osobně. Takový malý skvost, ke kterému se člověk rád vrací. Autorčiny ilustrace na šesti volných listech jsou kouzelné...

Valašské muzeum v přírodě
6.7.1986

Jsem ve staré třídě:
kříž, Franz Josef, břidličná tabulka v sotůrku,
dřevěné škamny.
na tabuli jsou krasopisně napsána dvě slova:
máma a Rožnov.
(maminko, dnes jsi tu za mnou byla - máma,
Rožnov)
Za okny kvetou muškáty.
Píši do špičky seřezaným husím brkem,
popráším drcenou křídou z růžové
porcelánové nádobky.
Zvonečka Ernestina Kaufmanna zvoní...
Začaly mi prázdniny.i

17 20.02.2023

Tak jsem si vloni metodou pokus omyl vypěstovala na hromadě posečené trávy taktéž hromadu brambor, žlutých i červených a naprosto vynikajících... otázku, co s nimi vyřešila tahle opravdu povedená "apetitovská" bramborová kuchařka se spoustou receptů doplněných krásnými fotografiemi, kde najdete vše od polévek, přes hlavní jídla, saláty, kaše, brambory pečené a maštěné, plněné, ba dokonce bábovku nebo chleba. Neboli "Ať žijí brambory!"

14 15.02.2023

Pro děti, které se z knížky dozvědí spoustu věcí o stromech a taky třeba mechu, ale i o kamarádství a vzájemné pomoci...
A možná taky trochu i pro dospělé... Ulpěl mi v hlavě tento odstavec:

"Je krásné mít na co vzpomínat, pomyslel si jezevec cestou na okraj lesa. Když je ti těžko u srdce, se vzpomínkami se život hned zdá snazší a radostnější. Jsou jako bezpečná skrýš, do které se můžeš schovat, kdykoli se ti zachce. Jako kdyby moje veselá a zábavná maminka, která už tady dávno není, opět seděla vedle mě."

Provázeno milými obrázky mé oblíbené ilustrátorky Oksany Bula.

18 14.02.2023

Jeden z nejhezčích příběhů Daniely Krolupperové, co jsem zatím četla, reálnější, bez kouzelných a fantastických bytůstek, provázený milými obrázky Terezy Konupčíkové. Pro děti i dospěláky...

16 14.02.2023

Naprosto famózní, bezmála čtvrstoletí stará kniha, ve které najdete recepty z mnoha evropských zemí, od předkrmů přes polévky a hlavní jídla až po dezerty a přílohy, doplněné černobílými i barevnými fotografiemi. Dlouho jsem podle ní nic neuvařila, ale nedávno jsem se rozhodla připravit tu a tam o víkendu den té či oné kuchyně, a tak jsme zatím jedli jako ve Velké Británii (včetně yorkshirského pudinku) a ve Švýcarsku... a příště to bude kuchyně bulharská nebo skandinávská nebo italská nebo... :-)

18 09.02.2023

Vůbec to není špatná knížka, obsahuje i docela dost zdravých receptů (zkusila jsem například čočkovou paštiku, která je moc dobrá), dále návody na výrobu domácího tvarohu, sýra, pribiňáčku, recepty na lehké moučníky a domácí pečivo a spoustu dalších receptů, které se dají běžně najít i jinde na netu, akorát se k nim tam "mistr" Zdeněk Pohlreich nestaví tak hanlivě (prý "lidem to jen pomůže dokázat si, co všechno můžou sežrat"...) jako v této knize. Takový Jaroslav Sapík se k nim naopak vyjadřuje pozitivně, dokonce peče "Hruškovy" loupáčky... Tak či tak, tahle knížka se v dnešní drahotě jen hodí a do háje s celým Pohlreichem...

12 09.02.2023

Bezva knížka, která je sice určená "dětem a mládeži", ale klidně by mohla mít podtitul "Kuchařka pro začátečníky" nebo "Kuchařka pro osamělé muže"... V dnešní době, kdy knižní trh přímo přetéká kuchařkami plnými luxusních fotografií, je to takový malý skromný skvost doplněný milými a zábavnými ilustracemi Jindřicha Kovaříka. Přestože ji dávno nepotřebuju, dál zaujímá čestné místo mezi mými kuchařkami. :-)

13 24.01.2023

Nikdy předtím jsem nečetla tak "tlustou" knihu... a nikdy jsem si nemyslela, že bych tak tlustou knihu byla schopná přečíst během pouhých pár dní, poněvadž se skoro nedá odložit... a jestli jsem si předtím myslela, že pan Karika (od kterého mám přečtené všechny jeho horory) je výborný spisovatel, teď teď ho považuju za přímo geniálního. Jedna z nejlepších knih, co jsem kdy četla... A člověku při jejím čtení a po něm bude už navždy v hlavě rezonovat otázka: Jak je možné, že něco tak hrůzného, strašlivého a nepochopitelného je člověk schopen činit člověku?

36 24.01.2023

Možná ještě lepší než první díl, "Šťastné a hrůzostrašné", v každém případě jde o skvělé pokračování, a vlastně bych uvítala, kdyby před každými Vánocemi vyšel další svazek podobných viktoriánských povídek s vánoční tematikou. Ilustrace opět famózní. A jednoznačně nejlepší vlastně i nejdelší je samotný konec, povídka "Wolverdenská věž" od Granta Allena z roku 1896, při té se mi až tajil dech...

22 21.01.2023

V rámci čtenářské výzvy jsem ve svých knihovnách pátrala po knize se žlutou obálkou, a narazila jsem na ní v části s kuchařkami, a ejhle, ani jsem netušila, jaký poklad doma mám. Knížka plná bezva receptů na využití všelijakých zbytků a "nedojedků", doplněných hezkými fotografiemi. Takže ji odteď povyšuju ze "zapomněnky" na knížku "často používanou", která může být při dnešní drahotě nanejvýš užitečná... :-)

14 21.01.2023

Svazek příležitostných veršů doprovázených kresbami, které psal a kreslil František Janoušek v letech 1939-1941 pro Lidové noviny. FJ se v nich vyznává z lásky k životu na venkově, vzpomíná na mládí strávené v srdci přírody. Básní je celkem 21, provázejí je povětšinou hravé a radostné autorovy ilustrace, ale když si člověk uvědomí, že byly psány v kruté válečné době, neubrání se smutku. Příznačná je hned první báseň, nazvaná "Novoroční", s ilustrací, na které letí nad zasněženou krajinou anděl rozsvěcující na obloze hvězdy a na šatu má nápis 1941... Od Nového roku se pak básně a ilustrace odvíjejí dál, přes všechna roční období a svátky, až k závěrečné básni "U kamen"... Přiznám se, že jsem si knížku před časem koupila v antikvariátě, abych si ty půvabné černobílé ilustrace mohla pastelkami vybarvit (jsem totiž omalovánkový maniak), čímž jsem ji možná znehodnotila, ale na druhé straně, jako bych se tím k autorovi dostala o kus blíž...

U kamen

Zaspí-li sněhulák vánici,
zdá se mu o Sněhurce -
větrný rej probouzí tesknici
a v kamnech slyšíš hudce,

píšťalka myšku prohání
a s bubáky se pře,
kol chalup bílí huláni
stínají sněžné kře,

ohnivé růže na stěnách
tančí k té hudbě svítící,
ruce, jež přebíraly hrách,
uzamkly předsíň petlicí,

na ty, kdo v slámě ulehli,
chce se ti vzpomínat
a chocholoušek prokřehlý
ve snu se přijde k tobě hřát.

13 20.01.2023

Ano, malinko textu, ale ilustrace snové, překrásné, přímo "určené ke kochání" - opět beru z pozice dospěláka. A mám další oblíbenou ilustrátorku... :-)

16 19.01.2023

Ilustrace jsou nádherné, nevím, jak dětem, ale mně jako dospělákovi se líbily převelice... A tukoně bych v lese, u kterého žiju, měla moc ráda... ;-)

13 19.01.2023

Nejdřív jsem si ji někdy na podzim vypůjčila v knihovně, jenže jsem brzy pochopila, že to je kniha, která se nedá číst "najednou", ale postupně a pomalu, měsíc po měsíci podle jednotlivých kapitol, v souladu s roční dobou, s počasím, co panuje venku, s proměnami přírody... A tak, poněvadž mi natolik učarovala, jsem ji do knihovny vrátila a koupila si svoji vlastní, a protože jsem momentálně teprve v části zvané "Leden", zatím si ji nemůžu přidat do přečtených, ale už teď vím, že ji koncem léta po dočtení ohodnotím pěti hvězdičkami, a kdyby se dalo hodnotit ještě lépe, nebudu váhat. Jak stojí v komentáři pode mnou, kniha je "geniální - a krásná a laskavá - a pro člověka, co má rád přírodu a zahradu, je potravou pro duši... Mám takový dojem, že i po dočtení ji budu měsíc po měsíci dál číst pořád dokola... :-)

17 15.01.2023

Vánoce, doba nejdelších nocí, jste sami doma a ve tmě hned za oknem číhá temný les, ve kterém se prohání kdovíco. Tak proč k tomu nepřidat ještě malou antologii štědrovečerních hororů, ač je to čtení spíš vánočně příjemné než děsivé... Ilustrace jsou úžasné, taky by mě moc zajímal jejich autor... A třebaže už je po svátcích, nedá mi to nepustit se do Šťastných a hrůzostrašnějších"... ;-)

21 15.01.2023

Mám takových knížek s vánočními povídkami starých spisovatelů několik, převážně vydaných třebíčským nakladatelstvím Akcent, ale tahle, vydaná Chvojkovým nakladatelstvím, je moje nejmilejší a přečtu si ji každé Vánoce. A snad nejraději mám úplně první povídku, "Na cestě k domovu" od Karla Klostermanna, čte se dobře, když je člověk doma v teple, ale na té cestě bych zrovna být nechtěla... :-)

15 28.12.2022

"Je-li člověk za takové noci venku, na míle vzdálený od vyšlapaných cest a od všech bližních, sám a odkázaný v pusté krajině, v nepřátelské horské divočině, pouze na sebe, musí sebrat veškerou odvahu a neprodyšně se uzavřít před zlými duchy počasí, nenechat na sobě jedinou trhlinku, kterou by mohl proniknout strach nebo zaváhání nebo šílící příroda. Neboť tehdy leží život a smrt na vahách - jde o to, která miska se nachýlí. Tu pomůže pouze odvaha, nezlomná a nezlomitelná mysl. Člověk si jednoduše nesmí připustit nebezpečí a musí zatnout zuby. Tak prosté to je..."

Nádherný příběh o lidské dobrotě a odvaze jako stvořený pro předvánoční čas... objevila jsem ho teprve letos, ale už teď vím, že se k němu budu před každými dalšími Vánocemi vracet...

26 22.12.2022

Nemůžu za to, ale vždycky v tuto roční dobu čtu knížky pro děti a jaká by mohla být lepší než právě vánoční? Daniela Krolupperová je už nějaký čas moje oblíbená spisovatelka a její laskavé příběhy vždycky krásně obohatí svými obrázky některá ilustrátorka, v tomto případě Michaela Bergmanová... Milé vyprávění, ve kterém se mísí realita s fantazií, pohladí duši dětí i dospěláků...

14 07.12.2022

Pro malé děti asi ne, ty by se mohly hodně bát, ale pro ty odrostlejší a babky jako já dokonalé, třebaže některé o maličko víc nebo o maličko méně... a některé, jako třeba "Žvýkačka", byly jako z nějakého gore hororu... Ilustrace Heleny Willis jsou přímo famózní... :-)

13 07.12.2022