Hanina61 komentáře u knih

Po knížce jsem sáhla díky pěkné obálce, slovu "les" a doporučení známých, nicméně to z mé strany byl omyl, protože už dávno nejsem cílová skupina, spíš "stará dáma", která k životním moudrostem léty dospěla sama, takže mi nic nového nepřinesla... Věřím ale, že jiným čtenářům může na jejich životní cestě pomoci a být mladou uštvanou maminkou (což jsem nikdy nebyla, myslím tedy "uštvanou"), tak bych ji možná uvítala... :-)

10 10.12.2023

Přečetla jsem pátý díl a už je z toho závislost...

8 06.12.2023

Úžasná kniha, přímo balzám na duši pro každého, kdo miluje hory, přírody, ticho, samotu, občasné útěky... Je mi líto, že už mám všechny čtyři "horské" knihy Paolo Cognettiho přečtené, budu se moc těšit na další, anebo číst opakovaně ty již přečtené...

13 03.12.2023

Leporelo, které mi připomnělo černobílé večerníčky mého dětství, na které jsme se chodívali dívat k tetě, poněvadž my jsme doma ještě televizi neměli... Beránky, jejich babičku a taky trochu i vlky jsem milovala a ta úvodní znělka mi navždycky bude znít v hlavě. V podobě barevného "komiksu" je to bezva čtení pro děti i nádherná nostalgie pro dříve narozené.

14 23.11.2023

Četla jsem ji dlouho, byla totiž cestovní neboli vlaková, malá a lehká, ale a já spíš cestou koukám z okna než čtu, nicméně dnes jsem ji konečně dočetla a musím říct, že to nejenže je dokonalá knížka pro kočkomily, ve které se čtenář seznámí se všemi kočkami autorčina života, v různých obdobích v počtu od čtyř do jednadvaceti, ale také nahlédne do života autorky samotné, od dětství na severu Afriky (kde žila s rodiči libanonsko-českého původu) - tahle část byla asi nejzajímavější - k pozdějšímu životu v Praze, kde tato kapacita v oboru tlumočnictví/překladatelství žije dodnes. Doporučuje devět a půl koček z deseti...

15 23.11.2023

Další oblíbená kniha od mojí stále oblíbenější autorky a ilustrátorky. Na její obrázky bych se dokázala dívat donekonečna a hledat v nich stále nové a nové detaily. Plus hezké texty. Krásně zpracovaný příběh ze Starého zákona, na konci přenesený do dnešní doby. "Věřte duze..."

11 22.11.2023

Knížka z časů mého dětství, na kterou jsem ovšem narazila až teď a s radostí si ji přečetla. Milé vyprávění o malém kosáčkovi vypadlém z hnízda, kterého pak navštěvuje jeho máma a vypráví mu pohádky z kosí říše, dokud nakonec není tak silný, aby s ní mohl odletět. Doplněné půvabnými černobílými fotografiemi z té doby, které mi navodily docela slušný pocit nostalgie... PS. Jako bonus jsem se dozvěděla, odkud se vzala slova rákos, kosatec, kokosky, Kostarika a kosmonaut... :-)

11 22.11.2023

To když se v noci probudíte a už nemůžete usnout, není lepší řešení než sáhnout po knížce vedle postele... Včera večer jsem přečetla první díl, dnes do rozbřesku druhý a musím říct, že jsem nadšená a nemůžu se dočkat, až se pustím do třetího... a dalších a dalších. Kresba opět perfektní, ta černobílá se mi líbí mnohem víc, než kdyby byla křiklavě barevná, tedy převážně rudá krví... Moc se mi líbil doslov Simona Pegga. A vlastně jsem ráda, že jsem dosud neviděla seriál, ten si nechám až na potom.

13 22.11.2023

Dnes jsem si z knihovny přinesla první tři díly, první jsem zhltla ještě po večeři... a ačkoliv komiksy zas tak moc nečtu, jsem nadšená a už teď přesvědčená, že sérii přelouskám až do konce. Skvělé černobílé kresby... A zřejmě mě to navnadí i na seriálové zpracování...

15 21.11.2023

Někde na trase bydlím, kus jsem jí prošla, konkrétně 17., 18., 19., 20. a 21. etapu, a určitě se chystám dál, takže mě takhle knížka plná fotografií a popisků zaujala, i když, jak už bylo níže řečeno, do batohu či do kapsy zrovna není, e-kniha by byla dobrý počinem. V každém případě se mi líbila... aneb "Putování zdar!" :-)

11 21.11.2023

Dobře vystavěný napínavý příběh, který jsem "zhltla" na jeden zátah. Konec je šokující a přišel mi dost neuvěřitelný, nicméně jsem si dané téma vyhledala na netu a byla jsem docela překvapená. Líbilo se mi zakomponování motivu z Erbenovy Kytice, stejně jako předtím u Vodníka, který mi přišel o maličko lepší, a jsem zvědavá, s čím přijde autorka příště. Z jazykového hlediska mi trošku vadila přemíra přechodníků, ale to je jen detail, který neubírá na kvalitě příběhu. ;-)

15 18.11.2023

Tak tohle byla paráda. Vypůjčeno samozřejmě v dětském oddělení knihovny (kam chodím velmi ráda), a to jsem měla kliku, protože knihy s Fiškusem jsou soustavně v oběhu. Začala jsem číst s úsměvem na tváři a ten se pořád rozšiřoval, až byl nakonec od ucha k uchu. Ty ilustrace jsou neskutečně povedené a legrační, krása je nejenom v celku, ale i v detailech, a hledat v koutech ty různé příšerky, trpajzlíky, brouky a další neidentifikovatenou havěť mě moc bavilo. Příběh samotný je milý a nakreslené slepice jsou přímo boží. Určitě si půjčím další Fiškusova dobrodružství... :-)

11 17.11.2023

Když jsem si ji půjčila, netušila jsem, o čem je... zaujala mě obálka, při prolistování pak kombinace výtvarných technik... ilustrace, vystřihovánky, slepovánky... a červená liška. Přečetla jsem ji jednou, přečetla jsem ji podruhé, nakonec jsem měla tak trochu slzy v očích. Krásná kniha, ale nelehká... kluk a táta sami doma, protože "máma spí"...

11 14.11.2023

Tento malý poklad v podobě takřka osmdesát let staré knihy jsem našla v knihobudce na nádraží, a třebaže většinou během jízdy vlakem koukám z okna, teď jsem četla, dokud jsem ji nedočetla. Krásnou Kellerovu pohádku pro dospěláky s prvky magického realismu doplňuje neméně hezké vyprávění Marie Kornelové, která si dala za cíl Sklíčkův příběh dopovědět a podařilo se jí to náramně. Doplněno půvabnými černobílými ilustracemi Karla Müllera.

14 11.11.2023

Erbenovu Kytici miluju, přečetla jsem ji nesčetněkrát... Před pár týdny jsem v Havlíčkově Brodu navštívila výstavu s názvem "...to není hřbitov, toť můj sad" neboli Kytice Karla Jaromíra Erbena, kde se sešel výběr ilustrací z nejrůznějších vydání v průběhu času. Při prohlížení nádherných ilustrací, místy hodně děsivých (především ze Svatební košile) jsem si vzpomněla, že přece u nás vyšla Komiksová Kytice, takže jsem si ji konečně půjčila a s potěšením četla a prohlížela ilustrace. Považuju to za parádní zpracování klasické knihy, kde byl dán prostor různým autorům, a tak se čtenář může kochat nejenom příběhy samotnými, ale i jejich grafickým zpracování, a sám si může vybrat, které kresby se mu líbí nejvíc, u mě jednoznačně opět zvítězila "Svatební košile..." Doporučuji milovníkům Erbena i komiksů.
PS. A taky děkuju za zařazení balady "Svatojanská noc", kterou jsem dosud neznala.

24 10.11.2023

Vysloužilý kostlivec Johan mi učaroval a vůbec bych se nebránila tomu mít jednoho ve skříni, letní kuchyni, pod postelí či nakonec v rakvi. Milý příběh, který se zlehka a nenásilně dotýká i tématu smrti, obohacený parádními ilustracemi. Doufám, že u nás časem vyjde více knížek od Triinu Laan a její ilustrátorky. :-)

12 10.11.2023

Další z úžasných knížek mojí oblíbené Terezy Říčanové, tentokrát vycházející z její vlastní životní filozofie a každodenní reality. Moc se mi líbily ilustrace i text... A po přečtení má člověk tak nějak docela chuť pořídit si svoji vlastní krávu... doporučuji dětem i dospělákům. :-)

9 10.11.2023

"Ráno mě probudí zpěv drozdů. Vedle pěšinek v lesních zákoutích najdu popadané noty jejich hravých tónů. Jsou to květy bledulí, dymnivek, devětsilů a prvosenek. O kousek dál dýchá jarem z plných plic plicník a místo mědvědů kvete mezi stromy česnek mědvědí..."

Tahle malá knížka mi padla v knihovně do oka kvůli své hezké ilustrované obálce a ač nejsem včelař, krásné fotografie uvnitř mě zlákaly k tomu, že jsem si ji půjčila. A když jsem se do ní doma začetla, nemohla jsem se od ní odtrhnout, protože ta fakta o včelách a příběh jednoho konkrétního včelstva i okolní přírody v průběhu roku se četly pomalu jako dobrodružný román, navíc napsaný krásným, místy až poetickým jazykem. Fotografie včel v úle, přírody i dobrot s medem (doplněné recepty) leckdy berou dech. Vřele doporučuji všem, kdo se chtějí dozvědět něco víc o životě tohoto úžasného hmyzu... :-)

12 30.10.2023

Poprvé jsem měla tuto - velkou - knihu v rukou na letošním táborském Tabook festivalu, kam ji přijela představit samotná Tereza Říčanová... jen jsem ji prolistovala a pomyslela si, že je nádherná, že si ji určitě budu chtít přečíst, takže když jsem ji teď uviděla v knihovně, byla moje... Četla jsem ji v klidu na státní svátek, za oknem les, vzduchem poletovalo listí a já obdivovala jako obvykle úžasné ilustrace Terezy Říčanové a prožívala krásný - dojímavý, smutný, radostný, povzbuzující - příběh o zkáze a obnově lesa. Krásná kniha k zamyšlení nejenom pro děti, ale pro každého, komu není lhostejná krajina kolem nás... :-)

12 28.10.2023

Objevena v knihobudce, tedy vlastně knihokapličce stojící v malé vísce na konci světa, kde platí zásada, že poutník si vybranou knihu může odnést, ale už ji nesmí vrátit... Takových pokladů jako Stužkonoska modrá je tam na hromadách povícero, ale nechala jsem je pro ostatní poutníky. Útlá knížka z volně ložených listů, vydaná v roce 1952, mě zaujala především překrásnými ilustracemi Maxe Švabinského, ale ráda jsem si přečetla i básně Petra Betruče, od těch, kde vzpomíná na dětství, až po ty vážnější, reflektující dobu. A poněvadž ji už nesmím vrátit, dostane se jí čestného místečka v mé knihovně... :-)

12 26.09.2023