Finn123 komentáře u knih
Alexandra Grina mám velmi rád.Jeho povídky i romány jsou originální a nenapodobitelné.Často popisují,že všechno je úplně špatné,hrdinové jsou na samém dně a nakonec to dobře dopadne-jako v pohádce,např.Nachové plachty.Nebo naopak je všechno prozářeno sluncem a štěstím a pak příjde pád,např Cesta nikam. Grinovo dílo má zvláštní poeziii.Byl nadán i velkou fantazií.Člověk si představí jeho nádherně vykreslené ostrovy ,či přístavy,odkud se vydávají krásné lodi až za hranici snů.Snad proto,že sám prožil neuvěřitelně těžký život,dovedl tak snít.
Výběr těchto povídek není úplně nejlepší ,co autor napsal,postrádám třeba Ostrov Reno,ale stejně je to třída.Nejvíc se mi líbili Modré kaskády Telluri a Sto mil po řece.
Kniha se skládá ze dvou nesourodých částí. První se podobá Pamětem kata Mydláře,je více osobní-jak se stal první Sanson katem,co prožíval...Druhá část je taková kronika revoluce ve Francii.I když jsou mi známí hlavní protagonisté této krvavé epochy z dějepisu,nestačil jsem zpracovávat seznam dalších osob,o kterých nic nevím.Navíc autor neupřesnil a to dost často,jaké měli postavení,či v čem se tito lidé angažovali.Brzo mě omrzelo i opakované líčení denních poprav.
Je možné,že příběhy jsou opravdu kronika rodu sepsaná pak do konečné podoby posledním katem a to bych asi měl být v hodnocení mírnější.Nabízí se srovnání s Mydlářem, ale Josef Svátek byl renomovaný spisovatel a jeho kniha drží víc vcelku, navíc je pestrá a má spád.Někde jsem sice četl,že Tajnosti popraviště napsal pan Dumas,ale podle stylu se mi to moc nezdá.Takže dávám tři hvězdičky.
Jedna z nejlepších knih od Edgara Wallaceho.Čtyři spravedliví muži vzali zákon do svých rukou a tam, kde je policie bezmocná,nekompromisně zasahují.Ale pozor! Nejprve se vždy přesvědčí o padouchově vině.Jsou vlastně jen dva,jeden už dříve zahynul a s druhým si dopisují,ale George Manfred a hlavně Leon Gonzales vydají za deset.Jedná se o soubor povídek-originální,nejvíc asi "Člověk,který nenáviděl žížaly",napínavé a čtivé.Nejvice se mi libila"Člověk,který nenáviděl Amalii Jonesovou."Ale dobré jsou všechny.
Tato kniha mě dost zklamala,autora mám celkem rád,ale po dobrém rozjezdu nastalo rozčarování a nuda.Jen tak tak jsem knihu dočetl.Ani závěr nebyl nic moc.Nejslabší kniha,co jsem od pana Hohlbeina četl.
Dobrá kniha pro volné pohodové chvíle.Žádná vata,děj směřuje přímočaře k závěru,aniž by čtenáře nechal oddechnout.Od tohoto autora je tomu tak ve většině jeho knih.Tahle patří rozhodně mezi ty lepší.
Dobrodružná kniha pro mládež.Velmi atraktivní.Zřícení letadla,tajemné rozvaliny opuštěného města,napínavé pátrání v troskách chrámu,poklad,plno nebezpečí ,nečekaný zvrat v ději,když už vše vypadá v nejlepším pořádku,děti v ohrožení stejně jako jejich dospělí průvodci...Krásně se to čte,jen ti dětští hrdinové se chovají tak rozumně,že bych jim 10 let věku přidal.Ale vzhledem k tomu ,že kniha byla psaná v době naší okupace za druhé světové války,chtěl možná spisovatel zdůraznit skutečnost,že i děti mají být statečné.Spolu s Tajemstvím starého hradu asi nejlepší autorova kniha pro mládež .Ale číst ji mohou i starší generace,protože tak hezké příběhy je škoda neznat.
Zajímavý pohled na Jana Žižku.Dobrodružný román s prvky literatury faktu.Podle názvu jsem měl obavy,aby nešlo o další dílko rádoby moderního autora,který by ze Žižky zase dělal zločince,jak je to nyní zvykem.Proto jsem byl velice rád a potěšen přístupem,který spisovatel zvolil.Vyprávění je originální a mnoho z předložených příhod by se klidně mohlo stát .Samozřejmě všichni víme,že z tohoto období Žižkova života jsou zprávy jen kusé.
Kniha je velmi čtivá a mohu jí dát s klidným svědomím plný počet bodů.
Nádherná kniha pro všechny generace.Má veškeré artributy dobrého čtení,napětí,spád i zdravé vlastenectví.Četl jsem ji asi desetkrát a vždy znovu zaujme.