Eldar80 komentáře u knih

Kniha prakticky nemá děj, což mě v tomto podání trochu vadilo. Věděl jsem samozřejmě, že to není žádná gangsterka, ale novinářská literatura faktu. Saviano to však píše jakoby formou příběhu, který je v knize ani ne potlačený jako spíš úplně vynechaný. Možná ve mě tento pocit vzbuzuje sugestivní začátek, protože člověk nedostal úplnou odpověď o tom jak to bylo dál. Místo toho se dozvídáme jaký má mafie ekonomický vliv a do jakých odvětví podnikání zasahuje.
Musím říct, že jsem o této problematice prakticky nic nevěděl až mě to v jednu chvíli donutilo sednout ke googlu a začít vyhledávat zmíněné osoby. A ony opravdu existují nebo nedávno žily. Při čtení sem totiž občas nevěděl, zda tomu mám skutečně věřit a nebo se jedná o nějakou nadsázku. Předkládaná fakta pro mě byla docela šokující, protože jsem si neuvědomoval ekonomický dosah mafiánských klanů.
Saviano popisuje jakým způsobem camorra funguje a často zmiňuje jejich aktéry, které si však nemáme moc šancí zapamatovat. Díky částým výčtům jmen, rodin a oblastí je kniha méně čitelná, protože v tomto se skutečně budou orientovat pouze rodilí Italové. Myslím, že knize by taky neškodilo více příběhů, aby člověk lépe nasál atmosféru.
Dílo na mě působilo jak určitý výsledek našeho ekonomického systému, kdy jakákoliv poptávka je dříve nebo později uspokojena. Nikdy ne z morálního hlediska, ale vždy z pohledu absolutně neosobního zisku. Černý trh se tak spíš jeví jako určitá neodstranitelná systémová chyba, která je navíc živena kulturou a zvyky jižní Itálie. Dalo by se říct, že tak jako se Indové nedokáží vzdát kast, tak se Italové nedokáží vzdát bossů a klanů. Protože když ne já, tak někdo jiný zaplní poptávku na trhu.
Všem koho zajímá problematika organizováného zločinu ve formě Italské mafie doporučuju. I přes občasné příběhové a poměrně podařené filozofické vsuvky je však kniha hlavně naučná a informující. 85%

3 29.09.2016

Obálka knihy mluví jasně, protože je skutečně pouze pro úplné začátečníky a bohužel nenabízí o mnoho víc. Jediné co se člověk naučí je vytvořit čistě statické stránky s jednoduchou grafikou odpovídající letům po roce 2000, tedy (X)HTML4 a CSS2. Kniha je skutečně velmi srozumitelná, že jejímu obsahu porozumí úplně každý. Já se však obávám, že zacílení na čtenáře bylo v knize přehnané, protože stránky bude přece jen vytvářet někdo víc technicky zdatný. Těch málo skutečných laiků by určitě větší podrobnosti překouslo. Z knihy se tak dozvíme skutečně jen základní informace. Část knihy byla věnována designu, kdy se text příliš věnoval příkladům ke knize. Doba prvního vydání v roce 2008 je prostě už příliš znát. Já sám jsem znal HTML4 a CSS1 z 90. let, kdy se layout dělal pomocí tabulek, ale i tak jsem snad 3/4 knihy znal a tak jsem si spíš znalosti shrnul a srovnal. Co mě však ještě vadilo, byla určitá nesystematičnost výkladu a chybějící shrnující tabulky tagů a stylů. Podle mě by něco takového mělo v knize být. Doporučuju jen těm, kteří jsou zmínění v nadpisu, pro ně bude kniha výborná. Vzhledem k HTML5 je kniha zastaralá. 65%

3 04.08.2016

Příběh je tak uvolněný, že při čtení prakticky nevzniká napětí. Kniha je psána stejně hravě jako předchozí díl. Opět to bylo svým způsobem komické, ale oproti prvnímu dílu zde chyběly situace s nějakou bizarní pointou. Kniha velmi zdařile paroduje část evropského hermetismu, alchymie a okultismu. Opět se jedná o souboj milénia Dobra a Zla, ale hlavní postavy jsou zde jiné. Azzie se tak stává vedlejší postavou a na scéně se objevují nové hlavní postavy. Jejich chování se mi však vůbec nelíbilo a ani jsem si k nim nedokázal vytvořit žádný vztah. Příběh je však natolik členitý, že se v knize ztrácí spojitost a kniha má jakoby přerušovaný děj. Díky tomu čtenář stále nechápe o co přesně jde a slabý závěr nedokáže zvrátit předchozí zmatenost. Kdo byl z prvního dílu nadšený, tomu se bude líbit i pokračování, ale jinak je to spíš pro fanoušky tohoto žánru. I přes velmi zdařilé propojení evropského okultismu s jinými starověkými mýty knize něco chybí. 70%

3 27.07.2016

Musím říct, že něco tak praštěného jsem snad ještě nečetl. Skutečně to vzbuzuje dojem jakoby to bylo od Pratchetta. Zejména na začátku příběh připomíná poněkud morbidní pohádku, ve které se to výstředními nápady jen hemží. Ale ikdyž je Zelazny můj oblíbený autor, tohle mě nějak nesedlo. Kniha sice byla příjemně čtivá, ale tak nějak se musím přiznat, že mi bylo jedno jak příběh dopadne. Možná proto, že hlavní hrdina Azzie je démon, který se pokouší zvítězit v klání sil Dobra a Zla. Díky tomu pozorujeme počínání Azzieho jakoby z odstupu. Není to vyloženě vtipné, ale pár velmi podařených momentů kniha obsahuje. Jen kvůli tomu dávám knize 4 hvězdy, protože některým hlodům jsem se skutečně zasmál. Jinak kniha ničím nevyniká. Nejspíš kvůli spoluautorovi se liší od Zelaznyho běžné tvorby určitou hravostí, kterou jeho ostatní díla postrádají. Jednoduché, zábavné, přiměřeně krátké a nevhodné pro děti. 75%

3 20.07.2016

Kniha se mi těžko hodnotí, protože je určená jen pro určitou část lidí. Nejvíce bude užitečná hlavně pro lidi v řídících nebo provozních pozicích, kdy je nutné umět ukončit nerentabilní projekt nebo část výroby. Rady lze však vztáhnout i na osobní život, protože mnohé psychologické rady jsou analogické osobním problémům. Může se hodit třeba lidem, kteří o sobě ví, že mají problém ukončovat problematické vztahy. Původně jsem myslel, že v knize spíše naleznu i ukončování nějakých zaseklých myšlenkových vzorců, ale toho v knize příliš nebylo. Takže pro lidi, kteří jsou nezdravě sentimentální nebo mají problém zbavovat se nepotřebných věcí může být kniha dost přínosná a dá se jim doporučit. Musím se však přiznat, že pár věcí jsem si u sebe taky našel. Díky příkladům a krátkým příběhům je kniha srozumitelná, ale podle mě to mohlo jít trochu víc do hloubky. Je však možné, že ten, kdo se v knize úplně najde, bude po přečtení mírně namotivován. 70%

3 18.07.2016

Na rovinu říkám, že popularita autora na mě nedělá žádný dojem. První část obsahuje některá základní cvičení na pozornost, ale celé podání je jakoby duchovně přeslazené. A už od začátku mě šokovalo zjištění, že autor nabádá k potlačení ega. Třeba na straně 83 vyloženě píše: "Jenomže pravda, jak víme, je stavem bez ega." Opravdu nevím jak tomu mám rozumět. Je třeba možné, že nechápu kontext tohoto požadavku v nauce E.T. Já si totiž naopak myslím, že právě duchovní člověk by měl mít zdravé ego. Ego je přece základ lidské psychiky, ale není špatné samo o sobě, ale pokud se prosazuje na úkor celé osobnosti člověka. Je přece něco jiného potlačování ega a neztotožňování sebe s egem.
(Lidem se západním paradigma možná pomůže tohle: https://s-media-cache-ak0.pinimg.com/236x/74/fe/8a/74fe8a2148af6c09722a6b01011f69ae.jpg
a nebo zde vyloženě pohled ovlivněný Freudem: http://www.watkinsmagazine.com/wp-content/uploads/2014/07/Psyche-in-detail2.jpg)
V knize se objevují občas bizarní tvrzení, protože autor očividně nikdy neslyšel o gurujóze. Možná další moje nepochopení. Možná je to tím, že jako člověk s budhistickým pohledem mám problém s paradigmem indické jógy.
Druhá část knihy je autorovým výběrem blízkých témat k józe pozornosti. První kapitola o Bruntonovi mě nijak nezaujala. Před 50 lety možná, ale v dnešní době, kdy jsou dostupná učení dzogčhenu, vadžrajány nebo kašmírského šivaismu, je jeho nauka překonaná. Kupodivu mnohem staršími tradicemi. Asi nejzajímavější byly úryvky z přednášek Jiddu Krishnamurtiho, ale rušily mě autorovy vsuvky. Následoval Šrí Ramana Mahárši a pro mě opět nic. Zkrátka úplně jiný směr duchovního přístupu. Poslední kapitola autorových zážitků byla pro mě za hranicí čitelnosti. Sice jsem tam objevil jeden shodný zážitek co jsem měl na šalvěji, ale opět nic pro mě. Jedna z věcí co v duchovnu nemám příliš rád, je zavádějící literatura a tohle mě bohužel přišlo zavádějící dost. Dokonce i motání pojmu mysl, který je jednou synonymem myšlení a jednou ne, pochopení knihy nepřispívá. Racionálním lidem a budhistům nedoporučuju. 50%

3 13.07.2016

Od knihy jsem očekával trochu něco jiného. Dalo by se možná říct, něco trochu víc psychologičtějšího po vědecké stránce, ale kniha je víc orientovaná na osobní rozvoj. Je rozdělená na tři části. Nejdříve se dozvídáme základní odlišnosti extrovertů a introvertů, u kterých se pak rozebírají jejich silné a slabé stránky. Tahle část by se skutečně mohla hodit i neintrovertům, protože v některých bodech porozumí odlišnosti introvertního myšlení a vnímání světa. V některých rysech se týkala psychologie a byly zmíněny dokonce i odlišnosti na fyziologické úrovni. V druhé části se pak řeší osobní a pracovní vztahy. Popisují se různé postupy jak využít dobrých vlastností introverta a jak se nenechat ovlivnit těmi špatnými. V poslední části se uvádělo jak introvertních vlastností využít pro úspěch v životě a hlavně zaměstnání.
Bohužel nejsem typický introvert a tak jsem si z druhé části nedokázal prakticky nic vzít. Některé rady mi občas přišly banální. Ale nejspíš to nedokážu posoudit nebo dostatečně ocenit. První kapitola se mi tedy docela dost líbila, protože jsem se v mnohém našel nebo si něco uvědomil a někdy i u druhých. Věřím, že tato část je skutečně přínosná pro všechny, ale další dvě jsou podle mě určeny jen introvertům. Některé návody jsou skutečně dost praktické. Vyhraněným introvertům doporučuju. Pro běžné lidi to moc není, možná tak pro introvertní vedoucí nebo manažery. 65%

3 18.06.2016

Ze začátku zvláštně napsaná kniha, ale možná tento dojem vznikal díky stručnosti. Představoval jsem si, že se z knihy dozvím víc. Mám spíš pocit, že jsem dostal pouze povrchní informace o učení manicheistů a jeho zakladateli. Co se po jeho smrti dělo dál, je popsáno mnohem lépe. Kniha se více než doktríně manicheistů nebo životem proroka zabývá historií tohoto již dávno zaniklého náboženství. O manicheismu jsem dosud nic nevěděl až na pár zmínek z různých knih. Po přečtení však nevím kolik toho dnes víme a jak moc je kniha vyčerpávající. Ani ohledně vazeb na gnózi jsem se toho moc nedověděl. Je však možné, že je to moje chyba. Možná se opravdu nedá tohle téma zpracovat v tak tenké knize. Pro zájemce asi dobré, ale mě to spíš zklamalo. I ten závěr mi přišel takový povrchní. Je zřejmé, že manicheismus byl více spirituální než křesťanství. Proč vlastně byla pronásledována tahle náboženská sekta, když měla zanedbatelný politický vliv se moc nerozebírá. Byla pro omezenou část obyvatel a tohle malé množství mohlo sotva omezit politickou moc jiných náboženství. Lidi mají asi zakódováno útočit na nositele jiných názorů, o kterých si myslí, že je nábožensky ohrožují a tak byli manicheisté neustále pronásledováni. 65%

3 26.04.2016

Kniha na mě působila spíš jako praktická příručka tibetské medicíny a teprve až od strany 117 se v knize objevuje učení dzogčhenu. Do této stránky kniha vysvětluje pouze systém tibetské medicíny vycházející z učení školy ňingma. Celý systém je založený na pochopení systému tří šťáv jako určité symboliky živlů. Kniha je tak spíš určená pro léčitele a zájemce o alternativní medicínu, kteří se věnují dzogčhenu. Na několika stránkách jsou občas přehledné tabulky a bohužel myslím, že by se hodily ve více případech. Tato část knihy mi upřímně mnoho nedala. Jako racionálně smýšlejícímu člověku se mi špatně uchopovala povaha tří šťáv. Ale určité povědomí mě v hlavě zůstalo. Hodně mě zaujalo, že i zde se nedoporučuje míchat v jídle maso a mléčné výrobky jako v košer stravování. Náhoda? Těžko říct. Podobných rad ohledně stravování je tam samozřejmě mnohem víc. Kniha má určitou druhou osnovu, protože tibetská medicína je postupně vysvětlována od narození až do smrti a kniha tak má jakoby děj, jak procházíme lidským životem.
Od 117 strany se pak popisuje učení dzogčhenu, které bychom se měli snažit uplatnit v životě. Bdělé vědomí přítomnosti vysvětleno velmi jednoduše a přirozeně. Poslední kapitola je o smrti a popisují se vize, které se v průběhu smrti objevují. Upřímně řečeno, pro praktikující dzogčhenu povinnost, pro zájemce o tibetský budhismus dobré pro rozšíření znalostí, pro zájemce o alternativní léčbu výborné a pro všechny ostatní nejspíš nezajímavé. 70%

3 22.04.2016

Stejně jako u předchozího komentáře, i já jsem si knihu koupil na základě recenze od Kojota. A jsem spokojen. Některé životní zážitky autora jsou skutečně extrémně vtipné a způsob podání tomu napomáhá. DuQuette nám sděluje svůj původ a od dětství přes dospívání k dospělosti. Kniha mě trochu zklamala, protože jsem si myslel, že v knize bude přece jen trochu víc z oblasti okultismu, kterému se DuQuette věnuje. Spousta okultistů si ráda povídá jak se k tomuto druhu poznání dostala a zde máme možnost si poslechnout příběh od jednoho moderního mága. Kniha je stručná (možná až moc) a skvěle se čte. Pro duchovní hledače výborné, ale pro ostatní moc ne, informací je poskrovnu a získáme pohled jen na určitý výsek ze života v USA v období hippies. 85%

3 07.04.2016

Další psycho skvost. Jste normální? Nečtěte to. Nebude vás to bavit. Akce a napětí? To je něco, čemu se Zelazny vysmál.
Kniha je svým způsobem klasickým sci-fi, což není u tohoto autora úplně běžné. Patří tedy mezi jeho slabší knihy. Už od začátku moc nevíte na čem jste. Ostatně neví to ani hlavní hrdina. Čtenář je však ještě více zmaten, protože kapitoly začínají retrospektivně. Příběh se postupně stává bizarnějším a jakoby z odstupu sledujeme co vše se valí na hlavního hrdinu, který sám nechápe co se s ním děje. Kde se bere nový tajemný hlas? Není to schizofrenie? Nebo někdo jiný?
Tohle mohl být dobrý psycho-thriller, ale bez napětí zůstává jen to psycho. A upřímně ani to nestojí zamoc. Další promarněná šance napsat něco skutečně přelomového. A nebo to tak Zelazny schválně napsal? Možná jo, protože tohle úplně kašle na nějaký obyčejný sci-fi mainstream. Možná Zelazny záměrně zůstává ve svém vlastním stínu. Opět originální a fanouškům doporučuju. 75%

3 18.02.2016

Tato maličká kniha se skládá ze tří pojednání na téma chasidské mystiky. V první Buber vysvětluje přístup chasidů k životu jako něčemu nutně žitému teď na této zemi. Vidíme zde odlišnou fixaci na jiný svět v protikladu mezi křesťanstvím a judaismem. Chasidští mystikové říkají: je pouze jeden sjednocený svět. Vidíme zde stejné napomínání k bdělosti a právě teď žitému životu jako třeba v tibetském budhismu. Už z této velmi krátké práce lze rozlišit značné rozdíly mezi myšlením křesťanů a Židů. Je to několik vysvětlení ke krátkým chasidským příběhům. Druhé pojednání ukazuje jak by navrát k myšlenkám chasidů mohlo pomoci vyléčit západní společenský svět. A ve třetí stati odpovídá Scholemovi na jeho kritiku pojetí mystiky v chasidismu. Kniha je zakončená na velikost knihy dlouhým doslovem popisující hlavní body Buberova života. Dvě poslední pojednání byly na můj vkus příliš filozofické. Horší však bylo, že při čtení třetí jsem vlastně nevěděl na co vlastně Scholemovi reaguje. To se mi vysvětlilo až po dočtení doslovu, který i tohle zmiňuje. 70%

3 19.01.2016

Tohle je kniha pouze pro fanoušky Zelaznyho a ostatním čtenářům se nedá příliš doporučit. Jedná se o povídky z Zelaznyho první třetiny tvorby a mě osobně přišly poněkud slabé i přesto, že Zelazny patří mezi mé velmi oblíbené autory. Další věcí je, že třetina knihy je povídka Ten, jenž tvoří, která je však původní novelou, ze které Zelazny vytvořil Vládce snů. A tak každý už bude většinou celý děj znát. Před každou povídkou autor krátce vysvětluje pozadí jejího vzniku a celá kniha má Zelaznyho předmluvu a tak si jeho fanoušci budou cenit jeho projevu. Naštěstí má pravdu a povídka Ten, jenž tvoří je sice lepší než kniha, ikdyž v ní chybí některé mé oblíbené momenty z Vládce snů, ale prospívá jí ta krátkost. Ostatní povídky jsou různě dlouhé. 70%

3 08.11.2015

Pokud hledáte knihu s propracovanou psychologií postav a se složitým dějem plným zápletek, tak tohle opravdu není kniha pro vás. Kde nemůžeš použít inteligenci, musíš použít sílu. Kde nemůžeš použít sílu, musíš použít brutální sílu. Conan je zkrátka barbar a ani královský trůn z něj civilizovaného člověka příliš neudělal. Jen mu dal určitou cílevědomost. Děj je poněkud prostý a přímočarý s mnoha náhodami ve správný čas. No bylo to tak neuměle napsané, že mi to občas vyloudilo úsměv na tváři. Jednoduchý akční příběh. Je to jediná kniha co jsem o Conanovi četl a nejsem si úplně tak jistý hodnocením. Možná je ještě změním, tak jako tento komentář. Mám rozpor mezi uměleckým zážitkem a tím, že by člověk u tohoto druhu literatury neměl něco takového očekávat. Problém je v tom naivním stylu, přes který se nějak nedokážu přenést. Kniha i tak byla zábavná a jako oddechová literatura skvělé. 75%
(Poslední kapitola v knize je popsání alternativní historie Hyborei na 20 stránkách od dávnověku po náš starověk. Kapitolu jsem příliš nepochopil, ale pro fanoušky Conana to může být zajímavé.)

3 16.09.2015

Docela zvláštní kniha, podle mě nevhodná pro děti. (Aspoň do 14 let.) Taky proto, že to je mnohem víc historické sci-fi než klasická fantasy. Moje první setkání s upíry, které se odehrávalo v alternativním 17. století, kdy začíná věda přemáhat náboženský fanatismus. Takže upíři v anglii byli předvídatelní avšak děj knihy se přesouvá na černý kontinent. Do Afriky. A náhle tu máme svět začínající vědy a svět primitivních šamanů zkombinovaný s nesmrtelnými upířími šamanskými léčiteli. Zní to bláznivě, ale bylo to tak autentické... Velmi zvláštní zážitek a zatím nevím, zda budu knihu někdy číst znovu, mohlo to být kratší. Kniha obsahovala nadbytečné části a naopak ty docela zajímavé v knize chyběly. Pro mě i tak překvapení. 80%

3 07.08.2015

Kniha je zaznamenaným rozhovorem s lamou Olem. Na Oleho odpovědích je cenná úplná srozumitelnost a smysluplnost. Myslím, že je to výtečná kniha pro člověka, který chce vědět jaký mají životní přístup dnešní moderní praktikující budhisté. Hlavně racionálně přemýšlející lidi by to mohlo oslovit. Možná proto není budhismus u dnešních esoteriků příliš oblíben, protože svým způsobem Ole nemluví o nějakém duchovnu, ale přímo o životě. Žádná duše, žádný duch nebo Bůh a podobné esoterické koncepty. Kniha může být pro někoho nudná, protože není nijak nacpaná informacemi. To však ani nebylo smyslem rozhovoru. Ole svým způsobem mluví o rozumném životním přístupu, který vychází z budhistického učení. Tím jak odpovídá na otázky se občas dotkne některých dnešních problémů ve společnosti a nabízí racionální pohled nebo přístup. Ukazuje se, že budhismus je živá nauka, protože dokáže řešit dnešní životní problémy, bez nutnosti věřit náboženským dogmatům. 70%

3 29.07.2015

Opět je to něco mezi spiritualitou a příběhem, ale ani jedno v knize nevyniká, ale spíš je velmi líbivým spojením obou. Mě se kniha líbila, asi podobně jako předchozí, ikdyž byla v mnohém jiná. Opět poměrně slabý začátek což moc nechápu, vzhledem k pokračujícímu ději nebo prvnímu dílu. Postupně však kniha získá na kvalitě co se týče čtivosti a to dost výrazně. Vůbec netuším jak to Millman dělá. Literární úroveň není nijak vysoká a ani duchovní poučení nemá úroveň celistvého učení, ale vůbec to nevadí. Třeba je to vážně nějakým vysoce autentickým poznáním autora. Nebo je to tím, že jsem byl spíš skeptický a kniha mne mile překvapila? Netuším. Ale pokud vám vyhovoval styl první knihy, rozhodně si přečtěte i tohle. Některé rady v knize považuji za poměrně zásadní a každopádně je podle mě kniha dost inspirující. 75%

3 20.06.2015

Tak tohle bylo už příliš filozofické. Je to vlastně takové srovnání filozofie vědy a budhistického učení některých jejích škol. Ne že by byla špatná, ale už mi to přišlo na příliš teoretické rovině. Kniha by tak spíš mohla zajímat zájemce o kognitivní vědy než lidi hledající spiritualitu. V knize jsou uvedeny přednášky a následné diskuse o jejich tématech. Jedná se o první setkání západních vědců s Dalajlamou v roce 1987. Na můj vkus byly témata sice zajímavá, ale podané na příliš filozoficko teoretické rovině. Proto by kniha mohla zaujmout i lidi čtoucí filozofii, protože by mohli vidět přesah budhistického pohledu nad tehdejším vědeckým a to je nutné brát v úvahu. Ty vědecké poznatky jsou v knize aspoň z mého pohledu zastaralé. Proto už nelze dát 4 hvězdičky. Já osobně to nedokážu posoudit, ale je možné, že kniha by více oslovila ateisty než lidi s náboženským cítěním. Prakticky použitelných informací, které by šly aplikovat v životě, tam moc není, ale spíš se ukazuje, že buddhismus je ve skutečnosti věda o mysli. 70%

3 16.05.2015

Velmi zvláštně napsané, protože Zelazny svoje knihy docela fláká. Spoustu věcí vůbec neřeší, jako např. pravděpodobnost situací, psychologii postav, větší popis světů. Zelazny je až příliš stručný, ale přesto první polovina knihy není vůbec napínavá. Děj se nějak nedostává do akčního tempa. Postupně nás však magie příběhu vtáhne. Děj je už od začátku poměrně primitivní a zápletkou je vlastně pouze pomsta. Velmi originální nápady jak je u tohoto autora běžné, ale co je zvláštní, teprve až po druhém přečtení sem docenil jak je kniha příjemně napsaná. Ikdyž je to na jednu stranu až moc jednoduché, čtení knihy se vám vůbec neprotiví. Opět dobře vygradovaný závěr. 75%

3 26.02.2015

Netuším pro koho je kniha určena. Podle názvu jsem myslel, že bude úplně o něčem jiném. Z doslovu překladatele mám pocit, že je spíš pro lidi, které zajímá filozofie smyslového a vnitřního poznání v mystice. Celou knihou se prolíná snaha o co nejlepší rozumový popis prostý jakéhokoliv mysticismu. Předpokládal jsem, že se více dozvím o mysticích v knize zmíněných a o jejich učení. Kniha se však věnuje pouze popisu a teorii o tom jak rozlišit smyslové a duchovní poznání. Upozorňuje, že pokud někdo chce mluvit o duchovní úrovni, musí nějaké zážitky přesahující smyslovou zkušenost mít, protože jinak nejsou jeho řeči relevantní ať by byly sebelogičtější a seberozumější. K vnitřnímu duchovním poznání se jednoduše nedá dospět pouze smyslovým a rozumovým poznání, je nutné v sobě nalézt i tu spirituální zkušenost. Všichni mystikové v knize jsou samozřejmě křesťanští a já jsem tam bohužel vnímal ten limit, kdy nejenom samotná doktrína křesťanství, ale i samotná představa Boha brání v úplném mystickém poznání. Tedy aspoň v kontextu nenáboženské mystiky a budhismu prostého folklóru. Navíc se kniha poměrně špatně čte. Asi jsem opět nepatřil do cílové skupiny čtenářů. Ale pokud jste vysoce intelektuální filozoficky založení lidé a zajímá vás filozofie mystického poznání, mohlo by vás to intelektuálně bavit. Verše od Angeluse Silesia v poslední kapitole byly úžasné, skvěle přeloženo. Nemůžu se ubránit dojmu, že v dnešní době je už kniha poněkud zastaralá. Vlastně je to jen teorie bez popisu alespoň nějaké praxe. 55%

3 20.01.2015