Jóga pozornosti

od:

Jóga pozornosti

Kniha obsahuje kurz jógy pozornosti, která je na jedné straně metodou klasickou, avšak zároveň také ultramoderní, neboť vyhovuje racionálně a pragmaticky zaměřené mentalitě a časovým možnostem člověka západní civilizace. První část knihy tvoří sedm postupných mentálních cvičení spojených s metafyzickým výkladem, ve druhé části nalezneme zejména výňatky z deníku žáka jógy pozornosti (autentické záznamy duchovních zkušeností autora) a stručné seznámení s metodami a idejemi významných představitelů krátké duchovní cesty - Šrí Ramany Maharšiho, Jiddu Krishnamurtiho a Paula Bruntona....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/32_/32908/joga-pozornosti-32908.jpg 4.410
Žánr:
Duchovní literatura, Esoterika, astrologie, okultismus, Náboženství
Vydáno:, Avatar
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (1)

Eldar80
13.07.2016

Na rovinu říkám, že popularita autora na mě nedělá žádný dojem. První část obsahuje některá základní cvičení na pozornost, ale celé podání je jakoby duchovně přeslazené. A už od začátku mě šokovalo zjištění, že autor nabádá k potlačení ega. Třeba na straně 83 vyloženě píše: "Jenomže pravda, jak víme, je stavem bez ega." Opravdu nevím jak tomu mám rozumět. Je třeba možné, že nechápu kontext tohoto požadavku v nauce E.T. Já si totiž naopak myslím, že právě duchovní člověk by měl mít zdravé ego. Ego je přece základ lidské psychiky, ale není špatné samo o sobě, ale pokud se prosazuje na úkor celé osobnosti člověka. Je přece něco jiného potlačování ega a neztotožňování sebe s egem.
(Lidem se západním paradigma možná pomůže tohle: https://s-media-cache-ak0.pinimg.com/236x/74/fe/8a/74fe8a2148af6c09722a6b01011f69ae.jpg
a nebo zde vyloženě pohled ovlivněný Freudem: http://www.watkinsmagazine.com/wp-content/uploads/2014/07/Psyche-in-detail2.jpg )
V knize se objevují občas bizarní tvrzení, protože autor očividně nikdy neslyšel o gurujóze. Možná další moje nepochopení. Možná je to tím, že jako člověk s budhistickým pohledem mám problém s paradigmem indické jógy.
Druhá část knihy je autorovým výběrem blízkých témat k józe pozornosti. První kapitola o Bruntonovi mě nijak nezaujala. Před 50 lety možná, ale v dnešní době, kdy jsou dostupná učení dzogčhenu, vadžrajány nebo kašmírského šivaismu, je jeho nauka překonaná. Kupodivu mnohem staršími tradicemi. Asi nejzajímavější byly úryvky z přednášek Jiddu Krishnamurtiho, ale rušily mě autorovy vsuvky. Následoval Šrí Ramana Mahárši a pro mě opět nic. Zkrátka úplně jiný směr duchovního přístupu. Poslední kapitola autorových zážitků byla pro mě za hranicí čitelnosti. Sice jsem tam objevil jeden shodný zážitek co jsem měl na šalvěji, ale opět nic pro mě. Jedna z věcí co v duchovnu nemám příliš rád, je zavádějící literatura a tohle mě bohužel přišlo zavádějící dost. Dokonce i motání pojmu mysl, který je jednou synonymem myšlení a jednou ne, pochopení knihy nepřispívá. Racionálním lidem a budhistům nedoporučuju. 50%