Edeltruda komentáře u knih
(SPOILER) Moc pěkný námět, obrázky, vysvětlování rčení, z úvodů kapitol přímo sálá atmosféra zimních večerů strávených u dědečka a babičky... Ale samotné pohádky často zas tak pěkné a promyšlené nejsou, několikrát je to dokonce jen jednoduchý příběh o provinění a fyzickém trestu nebo odjinud známá říkanka.
Velmi přehledná příručka shrnující základy respektujícího rodičovství od věku batolete po školáka. Kniha má jednoduché členění: jedna dvojstrana - jedno téma. Vše je vysvětleno stručně a jasně na konkrétních příkladech každodenního života, žádná zbytečná omáčka kolem.
Obsáhlá, pěkně ilustrovaná knížka pohádek. Tím ale pozitiva končí. Někdy je méně více. Oblíbené pohádky doplňují méně známé příběhy, které jsou často podivné, nezajímavé, se zvláštním vyústěním.
Knížka sice s provokativním, ale bohužel dosti zavádějícícm názvem. Ve skutečnosti je to moc pěkná encyklopedie o poznávání zvířat (evropských i exotických) nejen podle trusu, ale i stop, obydlí, zbytků potravy, vývržků, vajíček nebo peří.
Zatím nejlepší kniha o úklidu nejen pro nás nepořádné a prokrastinující chaotiky. Píše se v ní nejen o vyklízení, ale také o tom pravidelně nutném nepříjemném čištění a úklidu. Některé tipy (třeba o praní) určitě vyzkouším.
Nejvíce oceňuji noty na méně známé koledy. U příhěhů by bylo možná lepší, kdyby zůstalo u vyprávění o Weihnachtsmannovi/Santa Clausovi, takhle vnáší do českých tradic o Ježíškovi a Mikulášovi docela zmatek. Copak přijíždí Ježíšek na sobovi?
Pohádky mi nepřišly tak dobré jako ty v Pohádkovém dědečkovi.
(SPOILER) Velké těšení se a očekávání z tak dobrého hodnocení knihy pro mne skončilo velkým zklamáním. Že si budou knihy o úklidu v mnohém podobné, nepřekvapí, od této jsem ale čekala více konkrétních rad na práci s prostorem, jednotlivými pokoji. Oceňuji zmínky o propěšnosti třídění, darování a recyklaci vyřazených věcí, které jsem u Kondo postrádala. Také se mi líbily krátké pasáže o dalších oblastech, ve kterých míváme chaos: digitálním prostoru, rozvržení času, myšlenkách... Ale nechat si radit od odbornice na feng-šuej v oblasti stravy? Věřím, že "nové pořádky" a čistý stůl mohou člověka nastartovat a dodat novou energii do jeho konání, nad příběhy o neuvěřitelných zvratech a zbohatnutí připisovaným právě jen a jen úklidu jsem ale jen kroutila hlavou. Toto není kniha pro každého.
Krásné zpracování, využijí předškoláci, menší i větší školáci. Ale i v této knížce jsou popisky takové učebnicové, školometské. Stejnou věc by šlo popsat mnohem jednodušeji, srozumitelněji i pro nejmenší.
Stručný přehled českých tradic (nejen) pro děti. Je skvělé, že zachycuje opravdu celý rok a na konci každé kapitoly navíc vybízí k vlastnímu tvoření.
Knížka o Vánocích, která je překvapivě velmi praktická. Popisuje svátky z mnoha úhlů pohledu - od přehledu českých a světových zvyků, pranostik, přes tradiční recepty až po zpěvník či úryvky literárních děl. Za mě je ale především v popisu tradic až příliš stručná.
Zpracování různorodých a mnohonásobných okýnek je perfektní, ale text je na pár místech zbytečně učený nebo kostrbatý.
Velmi nápomocná kniha i pro rodiče předškoláků. 1/3 je teorie a ty tolik "oblíbené" tabulky s údaji, kdy by děti měly plus minus zvládat určité dovednosti. Zbytek knihy je pak plný úkolů, příkladů, jak zjišťovat a postupně rozvíjet řečové schopnosti, prostorové vnímání, předmatematické dovednosti apod.
Tato knížka není sice tak zábavná jako Hodgkinsonovy další, ale své jsem si v ní našla. Líbí se mi zejména to spojení intelektuála a hospodáře, který na jedné straně přiznává své přešlapy a na další cituje latinské mistry.
Pěkné pop-up leporelo, jen překlad těch pár odstavců z angličtiny je hodně doslovný, a proto ne moc povedený.
Velmi užitečná kniha pro rodiče 21 století. Své téma ke zjednodušení si tam najde snad každý. Snažíme se totiž dát dětem víc hraček, víc podnětů, víc kroužků, víc otázek nebo brát je jako sobě rovné, protože jsme přesvědčeni, že je to pro ně a jejich rozvoj to nejlepší. Ale možná to tak není. Možná je méně více a dětsví by mělo být především časem bloumání a dumání, pro který je důležitá především předvídatelnost, harmonie, schopnost a možnost zastavit se .
Po obsahové stránce je tato knížka dobrá, kdo by nechtěl vychovat dítě samostatné, empatické a ohleduplné, které se dokáže postrarat o sebe i svou budoucí rodinu. A pár užitečných tipů jsem si z ní odnesla. Ale forma, jakou je psaná, mi vůbec nevyhovovala. Je psaná velmi direktivním, chladným tónem s přístupem, že pouze jeden způsob výchovy je správný, a to ten založený odmalička na disciplíně, režimu a pořádku. Hlavně v první části o batolatech a předškolácích mi chyběly zmínky o lásce. Učit dítě samostatnosti se má nejspíš i podle autorky láskyplně, s pochopením, povzbuzováním, nestačí stát nad dítětem jako přísný policajt, přitom kniha k tomuto chladnému přístupu může vlastně vést. Popsané konkrétní příběhy se často evidentně odehrály před desetiletími, současné reálie a nejspíš i problémy mladých rodin už jsou zase trochu jiné. Stejné poselství, ale napsané vřeleji a s hravostí, mi přinesla kniha Líná máma.
Praktická kniha o tom, jak zkrátka nebýt úzkostný, puntičkářský a "helikoptérový" rodič.
Obsáhlejší, ale méně přehledná kniha českých říkadel.
Tuto knihu jsem měla číst nejlépe ještě jako těhotná. připravila by mě na to, jaké nejspíš budou mé silné a slabé stránky v mateřství. (A že se to v praxi potvrdilo! :-) ) Mohla bych se pak lépe zaměřit na to, kde mám rezervy, a neztrácet čas například čtením knih, které mi zase tolik nedaly a jsou psané a potřebné pro jiné typy maminek.