DaNDee
komentáře u knih
Operace Thümmel
František Kotleta (p)
Rozepsané to bylo mistrovsky! Napínavý thriller, kde jste ponořeni do boje o holý život spolu s hlavní postavou a z plna hrdla pohrdáte nelidskými mimozemšťany - to vše bylo dobré - i následné akční scény. ALE. Je tam jedno velké ale. Od poloviny knihy se zvlášť postavy a dialogy stávají monotónní, jaksi nezajímavé, ubyde čtivosti a pohlcení vesmírem. Možná je to proto, že se vesmír z ničeho nic příliš rychle roztáhne a člověk se v něm ztrácí. Jedině děj zůstává promyšlený a jedinečný, avšak bude to stačit na celou sérii? V tom tkví moje pochyby..
Přesto od této série čekám dále našlapanou vesmírnou odysseu : )
PS: Tak mě napadlo, zda-li se Kotleta nenechal inspirovat Mass Effectem, hrou na komp? Moravec je totiž takovej českej Shepard Mass Effectu s fejsem týpka z Doomu. Ale jelikož je to stará puška, tak předpokládám, že ne.
Temné poledne
Pavel Korněv
(SPOILER) Musím říct, že bez Leda se mně těžko vrací do děje skrz bandu jiných hlavních postav. Už jsem si na něj zvykl a přišlo mi, že to celé klapalo vždy jen díky němu. Snad se ještě dočkáme touženého návratu.. : (
Malý princ
Antoine de Saint-Exupéry
Tak zase klid. Všemi opěvované zvěsti o tom, že "Malýho Prince můžeš číst každý rok a odneseš si z toho něco jinýho" se opravdu, ale opravdu nenaplnily.
1984
George Orwell (p)
(SPOILER) Já bych klidně dal i 5 hvězdiček, jen ta závěrečná část knihy ubírá nejvyššímu hodnocení. Jakoby se posledním dějstvím změnil žánr a vibe knihy včetně build-upu. Mučírna se fakt nedá číst, to už je na mě moc filosofický a nečekaně depresivní.
Město v oblacích
Kristýna Sněgoňová
(SPOILER) Oblačná je průser. Prvních šest odstavců obšlehlých od Kotlety, mapa obkreslená z Attack On Titan, hned na 3. stránce hrubka a navrch se po první zápletce vlastně dozvíte, že čtete 451° Fahrenheita..
Parazit, jak má být. Dočteno po 5 stranách.
To byl můj první pohled na věc. Nicméně, četl jsem dál. A ne a ne se ztotožnit s hlavním hrdinou a pochopit ho! Jednou to už vypadá, že se bude držet svých zásad a my jako čtenář budeme vědět v jaké roli jsme, ale tu hned ztrácí půdu pod nohama a je zase v neznámu smýkaný událostmi ze strany na stranu. A právě ta neuchopitelnost ho dělá průhledným, NEVIDITELNÝM a my tak sledujeme spíše osudy postav okolo něj. Kdo je to ten hlavní hrdina paní Sněgoňová? Tato otázka zůstává nezodpovězena.
Ke 200sté straně sledujeme krásnou scénu připomínající zase Winstona a Julii z románu 1984, nicméně zde jsem si snad poprvé knihu užíval a byl hlavním hrdinou vtažen do děje. Poprvé podobenství hrálo ději do karet.
Autorce se nicméně povedla jedna zajímavá věc. Dokázala vykreslit vedlejší postavy tak, že bychom radši knihu četli z jejich pohledu. Bylo by to pro nás snazší, příjemnější, pochopitelnější. Ať už by byla hl. hrdinka snílek Annelise, vystrašený ale odhodlaný mladík Malger, zrzavá špionka Gretel nebo tvrďák s dobrým srdcem Werner, věřím, že by se nám četla kniha lépe.
Ke straně 400 pak odkládám knihu znovu. Některým knihám se prostě musí poděkovat, že vám dali byť jednu - opravdu nepředvídatelnou napínavou část, která vám na dlouho utkvěje v hlavě, ale jako celek to prostě opakovaně není pro vás. Na bzučení ve zdech však nezapomenu!
Edit: nakonec jsem to navzdory všemu přečetl. Pokračování recenze u 2. Dílu.
A každé ráno je cesta domů delší a delší
Fredrik Backman
Tahle kniha bude blízká hlavně těm lidem, kteří si prožili něco podobného. Ale myslím si, že každý člověk ve správném rozpoložení tu prožívá nostalgii, která je, s lidskostí a pochopením, otisklá do stránek této knížky..
Ať žijou mikrouti
Radkin Honzák
Ať žijou mikrouti je dokonalá záchodová četba. Teda až na to, že během ní budete vydávat různé skřeky a posunky, takže si zbytek vaší rodiny bude myslet, Bůh ví, co tam děláte. A Bůh vědět bude.
Kovbojové a vetřelci
Joan Carol Dennison Vinge
Můj první zážitek se scénářem, kdy jsem viděl nejdříve film, podle kterého jsem si přečetl knihu. A musím, říct, že se mi to nelíbilo. Myslím ta kniha. Určitě je to všeho všudy zkresleně, ale podle mě se to nedalo dobře číst.
Milenci na jednu noc
Ivan Klíma
Za první povídku o vysoké škole a menze 5*. Jakoby se to odehrávalo na mně známých místech, pro ve mě známých situacích...
Koneckonců, jak říká spisovatel Jan Stejskal v rozhovoru pro nakladatelství Gorgona: "Někdy léčí i jen obyčejný příběh."
Ve stínu apokalypsy
* antologie
(SPOILER) Jak to už bývá u povídkových knih, čtenář si vždy najde svého favorita.
Tady se musím omluvit za svůj starý komentář Mílovi Lencovi. Myslel jsem, že jeho povídka je od Martina D. Antonína, a tak musím komentář upravit. Povídka, která mě zaujala není "Pro pár krys šel bych světa kraj," ale "Křižáci jdou do nebe" právě od Míly Lence. Svět je tak skutečný, že se divím, že zůstal jen u povídky a nevytvoří z ní celou knihu!
Hlavní hrdina, atmosféra, ba i čert je vykreslen asi nejlépe ze všech děl, co jsem kdy četl. Do teď mi běhá mráz po zádech, jak jsem vše prožil s hlavním hrdinou.
Mistrná je také úvodní substituce hlavního hrdiny. Krásný literární prvek! Budu se ho snažit ve svém díle určitě také využít.
PS: Tímto přísahám, že se budu snažit si od autora přečíst další počiny. A moc se na ně těším!