dalia1769 komentáře u knih
Čtivá historická detektivka. Přímočarý vyprávěcí styl typický pro literaturu pro mládež, ale jako příjemná oddechovka potěší i dospělého čtenáře.
Skvělá, napínavá, určitě lepší než Tanečník. Nechybí ani překvapivé zvraty, i když některé jsou už na hranici uvěřitelnosti, ale budiž, když se knížka tak dobře čte a udržuje vás v napětí od začátku až do konce... I nové a odlišné prostředí představovalo docela příjemnou změnu.
Příjemné čtení, i když mi nepřipadalo až tak legrační, jak jsem podle ohlasů ostatních čekala. Spíše takové laskavé vzpomínky, místy humorné, místy dojemné...
Osud hlavní hrdinky sledujeme ve formě epizod, mezi kterými uplyne vždy několik let. Příběh je čtivý, i když dramata jsou často vyšroubována až na hranici uvěřitelnosti. Připadalo mi, že se Julie zpočátku trápí bezdůvodně a spíše z nudy, aby poté prožila sérii skutečných tragédií. Některé dějové linie zůstávají nedořešené, některé postavy bez vysvětlení mizí. Opravdu má čtenář uvěřit tomu, že by manžel nevěděl, že děti nejsou jeho, nebo to prostě mlčky akceptoval? Je dost poznat, že příběh původně vycházel na pokračování a autor se snažil vymýšlet vždy nové a stále absurdnější zápletky...
Tento díl mi z trilogie přišel nejlepší. Navíc je určitě zajímavější, když už čtenář má některé knihy z Lidské komedie přečtené, protože si více vychutná, jak se celý příběh a postavy vzájemně proplétají. Není už tolik zavalen postavami, jako při čtení první knihy z cyklu, kdy je množství postav a dějových linek matoucí. Takto působí kniha jako návrat do známého světa.
Tomuto románu by velmi prospělo zkrácení. Je znát, že některé kapitoly autor zařadil, jen aby dosáhl většího počtu stran. Příběh je také překombinovaný, zahlcený postavami a oproti Otci Goriotovi se mi četl o dost hůř, mimo jiné i proto, že jsem si nedokázala žádnou z postav oblíbit. Název zní pikantně, ale skutečný obsah knihy takový vůbec není...
Děj je hodně metaforický a nepříliš snadný k pochopení, ale bohatství Balzacova jazyka a jeho popisy dobové pařížské společnosti jsou úžasné. Možná jsem ale od předního autora literárního realismu čekala realističtější a méně "pohádkové" rozuzlení...
Nadčasové a moudré úvahy o politice, dějinách, vojenství, ale hlavně o lidské povaze.
Geniální nadčasová kniha, ke které se ráda občas vracím a vždy si v ní najdu něco nového k zamyšlení.
Je zajímavé číst o těchto událostech z pohledu jiného než křesťanského. Navíc z pera autora, který měl k dispozici řadu pro nás již dnes ztracených pramenů. Jedná se o pečlivou historiografickou práci, a zvláštní životní příběh oddaného Žida hrdého na svůj národ, který si ale zároveň uvědomuje i jeho nejednotnost a možnou jednotící roli Říma. Pozoruhodná kniha.
Zpočátku mi vadil bulvární styl, kterým jsou psané propojující texty, nicméně postupně v knize začínají převládat vzpomínky a vyprávění samotného Gotta, jeho kolegů, spolupracovníků, přátel atd., a ty jsou již velmi zajímavé, stejně jako množství fotografií. Dozvěděla jsem se ledacos nového.
Příběh samotný byl čtivý a napínavý, trochu problém mám s vývojem postav. Marina je mi líto, vždy to byla moje oblíbená postava, jeho chování v tomto díle mi připadá podivně extrémní a nepříliš logické, i když vezmeme v úvahu, že byl nepřáteli manipulován a ovlivněn drogami... Benton je mi od jeho "návratu" stále méně sympatický a byla bych spokojenější, kdyby se k němu Kay již nevracela.
V rámci tohoto cyklu spíše průměrná kniha. Nejprve jsem se nemohla zorientovat v tom, že se tentokrát vracíme do Erlendurova mládí, na začátku by měla být nějaká datace. Příběh sám byl zajímavý a napínavý, ale Erlendurova urputnost až bezohlednost ve vztahu např. ke svědkům, kdy je mu celkem jedno, co komu způsobí, pokud rozlouskne svůj starý případ, mi byla docela protivná.
V kontextu celé série mi tento díl připadal slabší, Malinin alkoholismus je už trochu "za hranou" a ani téma vietnamských dětí mne nezaujalo tolik jako předchozí příběhy.
Opět velmi dobrý díl, podzimní atmosféra dotvářela příběh jako tomu bylo u zimy i léta. Detektivní příběh nemá chybu. Trochu méně už mne bavily Malininy problémy s alkoholem a její chování k dceři...
Tento díl cyklu je zvláštní tím, že v něm nevystupuje Erlendur, ale pouze Sigurdur Óli. Řekla bych průměrná detektivka, četla se dobře a čtenář má možnost lépe poznat postavu Sigurdura a dozvědět se víc o jeho rodině.
Klasický Lincoln Rhyme, je milé setkat se se starými známými postavami, kniha je čtivá a nenudí. Je ale pravda, že čím více knih z tohoto cyklu člověk přečte, tím více si uvědomuje, jak jsou všechny stavěny podle přesně stejného schématu. Přesto je to fajn oddechovka.
Skvělé a výstižné jako vždy, i když jsem většinu komentářů již v průběhu roku četla na Novinkách, jsou natolik nadčasové, že rozhodně stojí za to si je po čase přečíst znovu.
Začátek velmi zajímavý a slibný, závěr mi přišel trochu uspěchaný a nelogický. Na McEwana mi připadaly důvody, pro které se oba přátelé rozhodli své smlouvy využít, málo přesvědčivé, dalo by se říci až malicherné.
Zatím asi nejslabší McEwanovo dílo, které jsem četla. Pokud jde o povídky, pak se mi První láska, poslední pomazání líbilo rozhodně více. Přesto oceňuji rozmanitost námětů i stylů a odvahu, s níž autor experimentuje jak s jazykem, tak se ztvárněním různých tabuizovaných témat. Nejpůsobivější mi připadala postapokalyptická povídka Dva fragmenty.