Amaranta komentáře u knih

Jak tak člověk hodnotí z velkého odstupu času, může dobře poznat, jakou pro něj má kniha hodnotu. Třeba o této bych ani nevěděla, že jsem ji četla. Narozdíl od ní jsem před chvílí hodnotila Goldingovu věž - taky si moc nepamatuju děj, ale tu myšlenku, pocit z knihy, to ano. A často si podvědomě vzpomenu na nemyslné šplhání zdiva do výšky... Asi opravdu nelze použít jedno měřítko na takovou knihu a detektivku, to není moc fér...

Na mě až moc překombinované, takové zápletky mě tolik nebaví. Ale dialogy, monology, atd. samozřejmě skvělé.

18.03.2012

Z pohledu detektivky - výborně promyšlené. Ovšem styl je plný vzorců. Oddechové čtení, v žánru určitě vyniká, ale druhou knihu už jsem odložila po pár kapitolách a nejspíš se (pokud nebudu potřebovat něco, na co se nemusím moc soustředit) už k Chaseovi nevrátím.

18.03.2012

Moje první čtení od Herriota!! Jednou jsem zmiňovala, že můj přechod k beletrii od dětských knih zapříčinila Jane Eyre, ale ne, bylo to toto, v páté třídě. Dalšími pracemi jsem hned nenavázala, protože zde nebyl osobní děj, ale vzpomínky jak stojím v češtině s referátem na tento výběr mi naskočí vždycky...

18.03.2012

Tady mi trochu vadilo, jak šroubovaně se mísil nový svět války se vzpomínáním. Sice se chtěl Herriot věnovat praxi veterináře a vzpomínat povětšinou na ty lepší chvíle, ale líčení výcviku letce a válečné situace byly mnohdy zajímavější - hlavně proto, že posouvaly děj dopředu.

18.03.2012

V závěru tohoto dílu je snad můj nejoblíbenější moment. Moc bych ho chtěla popsat, ale to bych potencionální čtenáře velmi ochudila. Někdy si přelítnu jen tuto kapitolu a hned se začnu nevědomky usmívat (ale to je u Herriota časté).

18.03.2012

Pečená kýta, není nad ni... Kdysi v angličtině jsme měli článek s proměnou pointy v sochu z ledu (do koktejlů na večírek). Taky dobrý nápad, ale nikoliv tak absurdní. Plus povídek je jistě v nepředpokládaném závěru, ael také to, že detektivně laděné jsou střídany fantaskně nadpřirozenými, každá je tak jedinečná.

18.03.2012

Knihu doporučuji samozřejmě zájemcům o Hollara. ale také celkově o umění a historii 17. století. Z pohledu grafika lze sledovat i politiku a dějinné události u nás, v Nizozemí (dnešní Belgii), Velké Británii i jinde v Evropě, Hollar totiž často cestoval se svými mecenáši a z kreseb z cest poté tvořil grafické listy, které se staly základem českého umění tohoto oboru.

18.03.2012

Zmiňované vydání z roku 1976 s úpravou Libora Fáry jsem asi před pěti lety v antikvariátu koupila, a jak vidím, za 150 Kč jsem opravdu neprohloupila. Jen tedy bez papírového přebalu, ale ten nejspíš za tisícovku nestojí... Ani jsem nevěděla, že mám doma tak cenný kus - bohužel, k objevení vnitřní hodnoty jsem se ještě nedostala, na to teprve čekám...