allyce komentáře u knih
Četla jsem od pana Sheldona Hněv andělů a Řekni mi svůj sen a byla jsem víc než nadšená. Ovšem při čtení Vzpomínky na půlnoc jsem se třikrát dívala, jestli to opravdu napsal Sheldon. Oproti zmíněným knihám je tak slabá, že je škoda slov. Nechápu, jak jeden a týž autor může napsat tak kvalitativně rozdílná díla.
Asi nejsem cílová skupina autora, mně se kniha četla těžce, chvílemi mě nebavila, bída a krutost se mě v autorově podání nedotýkala, téměř žádné emoce jsem necítila.
Začátek velmi slibný, ale velmi záhy zjistíte v kom je zakopaný pes a napětí je najednou zcela pryč.
Jsou knihy, které mi svým námětem a stylem zůstanou v paměti hodně dlouho. Nejinak je to u této knihy, avšak v tom negativním smyslu.
Ježkovy oči, to byla ale opravdu hodně děsná kniha. Od půlky jsem četla vždy první a poslední větu na stránce, abych se rychle dobrala konce. Půjčila jsem si ji náhodně a byl to naprosto ztracený čas.
Přelínání času v knize bylo pozitivní plus. Nejvíc mě bavil příběh babičky Lily, příběh Izzy byl sice ze života, ale to její vzdychání "chudák JÁ" bylo nataženo na moc stránek a vlastně mě tím otravovala. Příběh Anneliese bohužel dnes vůbec vyjímečný, nebyl špatný, ale zase...kde se vzal, tu se vzal, princ na bílem koni. Hodnotím knihu jako průměrnou, nic mi nedala, ale ani nevzala.
Omlouvám se autorovi, ale jeho knihu jsem odložila. Prostě to nešlo. Rozhodně knihu nijak nehaním, prostě někomu sedne, někomu ne.
Příjemné čtení, zajímavá zápletka, jen ta červená linie, je na mě moc červená :)
Asi jsem na tuto knihu nedozrála. Prostě mě nebavila, postavy mě nezaujaly, do čtení jsem se nutila a pořád jsem doufala, že si mě podmaní. Je mi líto, ale nestalo se tak. Mé hodnocení je čistě subjektivní, chápu, že pro mnohé může být kniha přínosem.
Vždy se snažím knihu dočíst, ale tady to prostě nešlo. Téma zajímavé, ale způsob vyprávění mě nudil.
Další knižní perla . Bylo mi ctí seznámit se s tvorbou pana Lamba. Každá z jeho knih je jedinečná a pro mě naprosto fascinující.
Souhlasím s komentářem níže. Devadesát procent knihy paráda, ale ten konec nic moc. Přesto doporučuji k přečtení.
Doporučuji přečíst, zajímavý námět, napětí, psychologie,...dobře smícháno, výsledek super.
První díl jsem viděla jako film. Nenadchl ani neurazil. Ovšem tato kniha je opravdu perlička mezi knihami. Přiblblé dialogy, sex, přiblblé dialogy, sex a opět přiblblé dialogy. K tomu stále se opakující miluji ho, miluje mě, jejda, miluje mě? ano! miluje mě, nebo že by mě nemiloval? .................. Nuda na nekonečnou.
Zadejte žákům druhého stupně slohovou práci - vyprávění na téma: ona žije sama, po tragické smrti kamarádky se stane pěstounkou dvou malých holčiček, po půl roce se objeví jejich tatínek, který je krásný, chytrý, milý, ohleduplný.... a vymyslete nějakou zápletku.
Věřím, že některé slohové práce budou mít vyšší úroveň, než tato kniha.
Obrovská, přeslazená nuda!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
Můj komentář se dělí na "před" a "potom". Milníkem je dočtení knihy a za dva dny poté (což byla chyba) doplnění informací z wikipedie.
Takže "před": neskutečná jízda, super styl psaní, nepřeberné množství emocí a fyzických nepříjemných stavů při popisu některých událostí. Např. ledový pot při představě broušení, vrtání a čistění zubních kanálků bez jakékoliv anestezie, zvedání žaludku při popisu abstinenčních příznaků na toaletě, ale také dojetí a slza ve chvílích, kdy na scénu vstoupili rodiče.. Věřila jsem autorovi každé slovo, každou větu... ale pak přišlo "potom".... ne vše je pravda a já se cítím trochu podvedena.
Závěr? Parádní, čtivá, moderní pohádka podle skutečné události, kniha která chytí a nepustí :-)