adbrko komentáře u knih
Moc se mi líbilo grafické zpracování knihy, že se nešetřilo obrázky, obálka super, záložka. Dobře se čte. Téma cenné, příběhy se opravdu lišily podle generace, krom osobních příběhů i kapitolka o pronásledování za komunismu. Kdovíjak silně se mnou ale kniha nepohla. Spíš jde o popisy životních příběhů nežli předání takové té typické radostnosti sester, ta tam chvílemi jen problýskne.
Vlastně to bylo celé o hříchu a jeho závažnosti. Přišlo mi to moc.
Šlo spíš o malířství po érách vždy s jedním význačným zástupcem a několika menšími než o výběr nejslavnějších obrazů. Nelíbil se mi sloh autora nebo překladatele, připadal mi velmi nečtivý, úplně v něm chyběla umělecká jiskra. Za to ubírám hvězdu. A některá díla byla dost ošklivá. Jinak je fajn mít takovýhle přehled, člověk se hodně dozví právě o tom přehledu malířství, pokud to zvládne dočíst.
"Na co připiješ, Spartaku?"
"Na život, protože je bohatý a krásný. A člověk ho chce pít a má na to právo."
A pak tak hořká bylina, ta úplně zbytečná smrt...
Loukotková vykreslila opravdového hrdinu a takové příběhy potřebujeme. Možná by byl jinačí, kdyby ho psal muž, ale zaručeně nechyběla jemnost oproti filmovým variantám, a jakoby tahle kniha byla instrukcemi k další z nich, bohatší a barvitější.
Pěkné, poučné, objevné, ale jaksi tam vůbec nezahrnuli, jako by s tím nepočítali, že Bůh může člověku něco přímo říct, ukázat. Jakoby s Bohem počítali a chtěli na Něj dát, ale tak nějak distančně.
A podle mě znamená dar rozlišování duchů něco jiného, než jak je v knize (a v ignaciánském rozhodování) použito. Je to sice roztomilé použití tohoto pojmu a jejich pojetí rozlišování duchů je činnost vhodná pro rozhodování a sebereflexi, ale jde snad o duchovní dar rozlišování opravdu vnějších duchů, ne o reflexi vlastní nálady.
Mám moc hezkou vazbu, takže mi dělá radost. Ale...
Zaprvé chybí kontakt na jakéhokoliv překladatele. Chci jména, u překladu Písma chci transparentnost!
Zadruhé chybí látkové záložky, to je u Bible skoro samozřejmost.
Zatřetí zoufale chybí pořádné korektury, chyb v interpunkci je tam habaděj.
Kladně hodnotím pozitivní pohled na svobodný stav, inspirující byly pasáže typu óda na čistotu. Jinak mi připadá, že knize chybí laskavost a působí přísně, což přičítám autorově nízkému věku. Pokud nebudeme pamatovat na to, že autor kritizuje hlavně bezhlavé chození, bude kniha znít extremisticky, a zapomene se na to snadno, protože autor běžně používá výraz chození na místech, kde by se hodilo nazvat stav spíš bezohledným balením.
Poučí, přitom nijak nepříjemně ani pohoršlivě. Jen už asi kapánek staré.
Čekala jsem knihu na téma obsažené v jejím názvu. Souvislost mezi názvem a obsahem jsem na první dobrou nepochytila. Obsaženo kratké epizody ze života křesťana a vícero myšlenek, které docela dobře řeší zapeklité situace a tyto myšlenky hodnotím vysoce.
Útlounká knížečka, rychle čtivá, souhrnná a zajímavá. Akorát závěr komunistická hrůza.
Tak tohle byl emoční životabudič. Emoce v konzervě. A až nebudu vědět, co se sebou, nahlédnu a jistě mě do života něco napadne. Hodněkrát mě donutila se smát. Jen se nesmí číst najednou, to je moc horská dráha a v polovině mi připadala trošku jednotvárná.
Plusem je, že zahrnuje přehledově ptáky z celého světa. Minusem, že opravdu jen přehledově (chybí např. chřástal polní a další důležití čeští zástupci), není to pro začátečníka, ten si z toho přehled neodnese a taky pro něj budou komplikací latinské popisky fotek (ve vydání rozšířeném o chovatelskou část jsou česky). Fotky nejsou k určování, občas nejsou moc kvalitní nebo většina ptáka není dobře vidět.
No toto je výborné. Spousta informací se zdroji na jednom místě na aktuální témata. Sepsaná čtivě a dobrou češtinou. Už jen trochu zajímavější obálku by to chtělo.
Oceňuji: existenci příručky, formát, velikost, čtivost, působí občerstvujícím dojmem i na jen tak čtení.
Neoceňuji: občasný podle mě sporný výklad/drobný protimluv. Nedozvěděla jsem se, co je obětní průvod, a chybí mi nějaký stručný přehled (třeba i s poznámkou, zda se stojí/sedí/klečí).
O vlčí moudrosti toho tam moc nebylo, spíš bych to pojala jako Moudrost těch, kdo mají rádi vlky. První dvě třetiny lehké nesouvislé čtení, ale nic extra, poslední třetina vzala za srdce, ale nebyla tolik o vlcích, jako o autorce a komunikaci při ochraně vlků.
Na rychlé prolistování zajímavé, důležité myšlenky. Při přečtení rozborů myšlenek ale za mě vícero logických chyb, také bych zrevidovala kvůli chybám v interpunkci.
Těžké, dlouhé, pro mě nepojatelné. Přitom dobré, uzemňující, značně výchovné a od čtvrté části už i příjemný literární zážitek. Až na některá patetická místa a duplikované části co do obsahu těch částí.
Jak někdo psal, že oceňuje autorův jazyk, tak ten pro mě byl naopak kamenem úrazu. Abych do dětské knihy do rozhovoru holčičky s pohádkovým dědečkem najednou dala slovo "direkce" nebo "prekérní", to mi nepřipadalo jako vhodná volba. Jinak jsem tedy ani nepochopila, zda chtěl básník něco hlavního říci. Za mě čtivý sloh, který ale mohl být mnohem povedenější, hlavně na začátku, kdy byl snad až moc lyrický. Obálka hezky umělecká.
Teď nechávám stranou poslední část - zabroušení do mně cizího náboženství.
Celkově je to velmi čtivé, jsou jednoduše podány základní argumenty pro stvoření a jsou podle mě dostatečně vysvětleny, bez nenávisti vůči evolucionistům, odkazy a citáty jsou ozdrojovány, čeština je také celkem kvalitní, obrázky hezké. Bylo pár myšlenek (asi tři), co mi připadaly nedomyšlené a k začátku a ke konci se mi zdálo, že se chvílemi tlačí na pilu.