
Příspěvky

Těžké, dlouhé, pro mě nepojatelné. Přitom dobré, uzemňující, značně výchovné a od čtvrté části už i příjemný literární zážitek. Až na některá patetická místa a duplikované části co do obsahu těch částí.


Jak někdo psal, že oceňuje autorův jazyk, tak ten pro mě byl naopak kamenem úrazu. Abych do dětské knihy do rozhovoru holčičky s pohádkovým dědečkem najednou dala slovo "direkce" nebo "prekérní", to mi nepřipadalo jako vhodná volba. Jinak jsem tedy ani nepochopila, zda chtěl básník něco hlavního říci. Za mě čtivý sloh, který ale mohl být mnohem povedenější, hlavně na začátku, kdy byl snad až moc lyrický. Obálka hezky umělecká.


Teď nechávám stranou poslední část - zabroušení do mně cizího náboženství.
Celkově je to velmi čtivé, jsou jednoduše podány základní argumenty pro stvoření a jsou podle mě dostatečně vysvětleny, bez nenávisti vůči evolucionistům, odkazy a citáty jsou ozdrojovány, čeština je také celkem kvalitní, obrázky hezké. Bylo pár myšlenek (asi tři), co mi připadaly nedomyšlené a k začátku a ke konci se mi zdálo, že se chvílemi tlačí na pilu.


Velmi se mi líbily některé kapitoly. Ty mi připadaly jako přínosné a vhodné pro to, aby se dostaly k veřejnosti a pomohly lidem.
Nelíbila se mi ale teologie v kapitole "Smrt je silnější než Bůh" nebo "Musíš být spasen", která byla ještě podpořena závěrečnou katénou, která vytahuje z Bible jen ty verše, které mluví o tom, že Bůh si přeje, aby všichni byli zachráněni, ale není vyvážena verši o tom, že existuje i možnost, aby někdo zachráněn nebyl. V těchto kapitolách bylo dle mého úsudku i několik logických omylů a jejich obsah nebyl navíc podpořen ani žádnou osobní zkušeností autora ani zkušeností jiných.


Mentálně náročný, protože dává do smysluplných souvislosí spoustu velkých a neznámých věcí. Takovej level jsem viděla mezi autory křesťanských (a spol.) knih zatím poprvé. Docela poklad.


Barevné! Přehledné! Systematické! Nerozvláčné! Zkouška z biochemie byla radostí.


Mám-li se něco rychle naučit, tak odtud ne, je to příliš heslovité. K maturitě ji používám jako doplněk, hodí se pro ověření, zda mám přehled.


Dobrý, ale zapamatujte si z toho něco uprostřed noci :-( Náročná na čtení (hlavně v útlumových hodinách), ovšem spolehlivá.


Oproti sadě Odmaturuj! je to čtivé, není to v heslech, kvízy pro slabší i silnější chvilky jsou parádní, tak akorát informací. Občas se vyskytují informace, které tuším, že se po nás u maturity vyžadují, ale nedají se jinde najít.


Kdo by to byl čekal, že někdo takový napíše něco tak čtivého a docela milého?


Možná mu někdy dám třetí hvězdičku za humor a jazyk, ale ono je to prostě hrozně ošklivé :/ K maturitě nám byla Proměna předepsána, tak naštěstí je krátká.


Zanechalo to něco nepříjemného a bylo to rozvláčné. Pouští a pralesem mám rozhodně raději.


Na nobelistu mě zklamal. Omlouvá ho to, že jsem před tím četla Hemingwaye. Ale čte se to hrozně rychle, tak to je dobrý.


Současně se čtením jsem sledovala divadlo, takhle to doporučuji. Bylo totiž vidět, co všechno Werich zaimprovizoval. Maturantská poznámka: dá se to za večer.


Líbilo se mi, že vedle tolika emoce ždímajících románů je tento slušný, klidný, úsměvný a navíc se odehrává v českých poměrech.


Wow. Po několika kapitolách to vypadalo na suché předávání mravokárnosti. A pak začal mluvit o sobě, prostě to nakonec mělo říz! Tím si u mě vyžehlil to, že někdy mi připadal až moc demotivující.


Vcelku dobře se to četlo, ale něco jako by mi bylo na způsobu podání nebo možná na autorovi samotném nesympatické. Někdo sedne, někdo ne, ale s tím se nedá nic dělat.


Tolik krásných motivů v příběhu o samotě, odpuštění a Bohu mě uchvátilo.


Tak krásné ilustrace v přehledném atlasu mě myslím přivedly k ptákům.


Přestože se jedná o encyklopedii, velmi mě bavilo číst tuhle užitečnou knížku. Možná proto, že nebyla přespříliš dlouhá. A líbilo se mi, že je v ní tolik dobových obrázků, a to nejen z Izraele.


Fajn knížka, ale z představy, že bych mohla narazit na podobný zločin doma, jsem v noci mívala trochu hrůzu.


Nečekejte dobrodružnou výpravu. V téhle knížce nejde o dobrodružství ani o silné emoce, a přesto dokáže tak silně zaujmout (aspoň někoho).


Asi jsem ji četla moc pozdě. Úspěchy při vytváření nového živobytí popisované na tolika stránkách mě po chvíli přestaly bavit. Bylo milé, že se jim vše dařilo, ale na mě také dost jednotvárné.


Ta spontánnost Božího chování mě natolik bavila, až se Chatrč stala jednou z mála knih, u které jsem se nahlas smála.


Knížka je motivující, ale nemyslím si, že je pro každého. Její trošku těžší styl by mě v jiném případě asi neoslovil. Množství příběhů ze života Nicka i jiných lidí se mi ale líbí a k radám do života se ráda vracím.
