Adapa komentáře u knih

Tento válečný román byl napsán někdy cca v roce 1950, kdy byl Stalin na vrcholu moci, kdy vrcholil kult jeho dokonalé osobnosti. Samotný román se odehrává v letech 1918 až 1920 převážně v okolí Archangelsku, kde se anglo-americké síly pokusily ve spolupráci s bělogvardějci porazit bolševiky. Sledujeme osudy několika postav – například komisaře Frolova nebo krasnoarmějce Latkina (bývalého studenta). Všichni bolševici jsou zde naprosto dokonalí, takřka bezchybní. Vše dělají pod moudrým vedením Lenina, ale především Stalina. Rady Stalina jsou prakticky kdekoliv a bez jeho moudrých slov by bolševici nic nezvládli. Když se komisař Frolov setká ve vagonu se Stalinem, je nadšen jeho slovy, ale také vzhledem. Naproti tomu, když se popisují protivníci - například američtí nebo angličtí důstojníci, tak je zdůrazňován až dětsky naivně jejich banditismus, chuť drancovat, loupit, pohrdání Ruskem. V románu se také objeví několikrát Churchill, který je zde zesměšňován jako krátkonohý tlouštík, válečný štváč, na kterého se ani jeho okolí nemůže dívat.
Pokud pominu tu silnou tendenčnost (prosazování Stalina a už v roce 1918 zesměšňování Trockého) tak děj románu je takový střípkovitý. Příliš se přeskakuje z postavy na postavu. Nedařilo se mi do knížky pořádně začíst, nenutilo mě to chtít vědět, jak to dopadne apod. Chyběla tomu šťáva.

1 06.08.2020

Román z prostředí prakticky dokonalé sovětské společnosti, takové té vysněné společnosti, jakou si v roce 1948 představovali komunisté, že zde budeme mít také brzy – krásné světlé zítřky.
Knížka vypráví o návratu válečného hrdiny Sergeje Tutarinova z druhé světové války. Vrací se na pár týdnů do své rodné kozácké vesnice na Kubáni, pak chce pokračovat ve studiích. Na venkově, ale vidí chyby při vedení kolchozů, nedostatečné nadšení a tak se postupně toho vše ujímá a začíná budovat lepší sovětský venkov.
Sergej se zamilovává do krásné dívky z mlékárny, na kterou ale nemá moc času, protože se stává vedoucím okresu a vypracovává plán pětiletky – elektrifikace rodné vsi. Postupně začíná plán rozšiřovat a chce elektrifikovat celý okres. A zde se přitom ukazuje ta vysněná společnost, ta dokonalost lidí v SSSR. Už zde nejsou žádní kulaci, už zde nejsou žádní záškodníci. Nikde se nepíše o Stalinových zločinech, popravách. Jsou zde kolchozníci, kteří škodí elektrifikaci, jsou proti Sergejovi, zatajují obilí apod. Ale je nám autorem vysvětlováno, že to jsou lidé v jádru dobří, jen nejsou dostatečně uvědomělí – proto je potřeba s nimi diskutovat, vysvětlovat jim o co jde, přesunout je na jiné pozice, když na své nestačí, dát jim šanci se napravit.
Román končí tím, že Sergej je zvolen poslancem za svůj okres – jeho vlastní otec, ale vysvětluje, že hlas mu dát nemůže, že alespoň symbolicky musí volit tatíčka Stalina namísto svého syna. Že Stalin v jejich okrese nekandiduje, je pro otce detail. Jako poslanec se Sergej přijíždí podívat na slavnostní otevření jím vybudované hydroelektrárny.
Rytíř zlaté hvězdy je jiný román než jsem dosud běžně četl. Knížku jsem měl několik desetiletí v knihovně po svém dědovi, který ji začátkem padesátých let dostal jako dárek i s věnováním. Svým způsobem je to podobné Šolochovu románu Rozrušená země, jen se zde nebojuje s kulaky, ale málo uvědomělými lidmi. Už podle stylu psaní je to typicky ruský vesnický román. Čte se to dobře i když je to plné ideologie a předem je jasné, že vše bude končit právě tím, že se podaří postavit vysněnou hydroelektrárnu.

1 08.05.2020

Četl jsem trilogii Vzpomínka na zemi, skoro rok jsem čekal než knížka konečně vyšla v češtině - výsledkem je velké zklamání :(

Je poznat, ze je to autorova prvotina. Knizka dobre zacne, prvni cast me bavila - prislo mi to castecne podobne stylove s Problemem tri teles. Od druhe casti je to nuda. Hlavni postava ustupuje do pozadi, najednou je tam vylozene zbytecna. Teorie strida teorii, prichazi valka s USA a konec...

1 18.02.2020

Docela průměrná kniha, od které jsem čekal víc. Románu chybí šťáva, emoce, napětí. Jak níže poznamenává schacco, je to sled několika málo šablonovitých fragmentů z tažení proti Římu. Autor zachází někdy do podrobností a najednou jinou kapitolou pokračuje někde úplně jinde a nevrací se k předchozímu. Je to soubor několika střípků, kdy se zdá, že to vše uběhlo jen během pár měsíců, ve skutečnosti Hannibalovo tažení trvalo 16 let.

Autor nepřidává své myšlenky, nevysvětluje, proč tažení skončilo neúspěšně. Jen najednou v poslední kapitole ukazuje Hannibala, který dosud jen vítězil, jako starého „zkrachovance“, který páchá sebevraždu.

Knížka nezklame, ani nenadchne.

1 26.01.2020

Klasická knížka od Vandenberga s dobře vymyšlenou tajemnou zápletkou, kterou autor neumí využít na 100 %. Autorovi se musí nechat, že je originální ve vymýšlení záhad - ať je to Páté evangelium a nebo třeba tajný Koperníkův spis...
Neumí tomu dodat ale takový ten správný pocit napětí, aby to čtenáře dostalo a posadilo na zadek.
Každopádně je to velmi dobrý román, který mohu jen doporučit.

1 07.12.2019

Dobře napsaný první díl sci-fi trilogie. U autora je vidět, že román psal už s tím, že jednou podle toho bude natočen hollywoodský velkofilm a nebo alespoň super seriál. Takže plno akce, krátké kapitoly, které končí v nejlepším.

Nečte se to vůbec těžko. Je tam nádech tajemna, ale překonává to vše akce, střílečky, záchrany na poslední chvíli.

Zpomalit ve čtení je zapotřebí na posledních několika desítkách stran, když najednou zjišťujete, kdo z hlavních postav je kdo - jak ten je tamten, ten je otec, ta je dcera a všichni se střetávají.

Už teď sahám po druhém díle a jsem zvědav na pokračování. Doporučuji jako klidné čtení po nějakém náročnějším románu :)

1 10.11.2019

Stručně a velmi stroze napsaná knížka. Není to román, jak jsem původně očekával a jak se kniha na první pohled tváří - je to literatura faktu - tvrdě, drsně a stručně napsaná.
Autor tomu věnoval opravdu hodně, je to vidět ze závěrečných poznámek, rejstříku.
Dost mi to rozšířilo obzory o velrybářství a Nantucketu.
Knížka mohla být podle mě skvělým románem, je škoda, že autor nevyužil plný potenciál. Ale i tak je to super kniha, kterou doporučuji.

1 07.07.2019

Naprosto jiná mafiánská kniha než jsem dosud četl. Tak nějak se nedá s ničím srovnávat.

Na začátku pomalejší rozjezd, pravidelné přeskakování z děje knížky do roku 1921, kdy se postupně vše odhaluje a ukazuje, jak dávná křivda a zrada stále působí.

V Americe se to najednou vše rozjíždí a zrychluje až zbytečně moc. Ke konci by knížka už nemusela tak zrychlovat některé scény - například s Lucky Lucianem apod., naopak zpomalit, jak to bylo na začátku.

Velmi dobrá knížka, kterou bych doporučil každému milovníkovi románů z prostředí mafie.

1 19.08.2016

Kniha mne zaujala svou anotací, tak jsem si jí s chutí koupil a hned jsem se pustil do čtení. Ale přišlo mi to takové shrnutí, skákání sem a tam. Chybělo mi tam něco hlubšího, podrobnější vysvětlení myšlenek apod.
Knížka je celkem útlá na to, že chce zahrnovat šestisetletou historii Osmanské říše a k tomu ještě se zamýšlet nad dalším vývojem.
Dobře se to čte, rozšiřuje obzor, ale jinak je to zklamání.

1 04.01.2016

Pustil jsem se do této knížky tak nějak z nostalgie, protože před dvaceti lety jsem jako malej kluk byl nadšen Pláství jedu a dalšími romány z počátku 90. let.
Povídky mě ale hodně zklamaly. Nudné, naivní a úsměvné. Kniha je dočtená, ale krom povídky Čarodějnice, ve mě nenechala žádný dojem, za pár dnů na ni úspěšně zapomenu...

1 29.11.2015

Knížka má velice zajímavý námět, ale myslím, že potenciál není plně využit. Cotton Malone je tady dokonalý člověk, prakticky superman, takže je jasné, že kam přijde, tam to vše zvládne.
Přijde mi, že autor Steve Berry se tady až příliš zaměřil na akčnost. Tedy co nejvíce popsat, jak se jede s motorkou po schodech, jak se proskakuje sklo. Prostě akce, akce a zase akce. Hodilo by se mi to spíš víc do béčkového hollywoodského filmu. Knížky, které jsem od Berryho četl předtím byli výrazně lepší.
Být toto moje první knížka od Berryho, nikdy bych si od něj už nic dalšího nekoupil.

1 10.11.2015

Kniha mě dost zklamala. Už dlouho jsem nečetl žádnou knížku tak dlouho jak tuto. Nedařilo se mi do toho začíst. Od knížky jsem měl hodně očekávání. Kupoval jsem si ji spolu s titulem Icehenge, který na mě zapůsobil dost rozpačitě, nedodělaně.
U Zeleného Marsu jsem měl pocit, že autor ani nemá potřebu, aby po něm někdo knihu četl. Vymyslel si svůj dokonalý fiktivní vesmír s kolonizací Marsu, dává tam své myšlenky, které detailně vysvětluje, ale které nikdo nepotřebuje znát. Knize chybí ústřední postava, chybí ji pořádný děj, spád...
Zkusím se k ní někdy vrátit a znovu se začíst.

1 05.10.2015